Válka na Ukrajině pokračuje již devátý měsíc. CNN přinesla rozhovor s běloruským lékařem Andrejem, jehož pravé jméno zná, ale z důvodu jeho vlastní bezpečnosti ho pozměnila. Lékař prozradil, co v běloruské nemocnici zažil s ruskými vojáky, než i s rodinou prchl ze země,

Jednoho dne na obloze Běloruska hřměly rakety a burácely vrtulníky. Psal se 24. únor 2022, den, kdy ruská armáda vtrhla na Ukrajinu. I z běloruského území. Když Andrej sledoval vrtulníky burácející na nebi, uvědomil si prý, že teď je nutné z Běloruska uprchnout. Bylo to z jeho pohledu důležitější než kdy dřív.

Po ruském nezdařeném útoku na Kyjev byl prý Andrej nucen ošetřovat ruské vojáky a pak měl být tzv. uklizen.

„Na konci března byl uvězněn na základě vykonstruovaného obvinění z korupce. Po svém květnovém propuštění a pečlivém zvážení rizik se rozhodl, že je čas odejít,“ napsala CNN.

A jedné srpnové noci se opravdu s manželkou a malými dcerkami vydali na cestu. Andrej podle svých vlastních slov plánoval, že žena s dětmi přejde přes oficiální hraniční přechod do Litvy a tam požádají o politický azyl. Kousek před hranicemi se s rodinou rozloučil.

„V jedné z dceřiných hraček měl Andrej schovaný USB flash disk s důkazy toho, čeho byl svědkem - desítky rentgenových snímků zraněných ruských vojáků. Řekl jim, že je má rád, otočil se a odešel do lesa,“ popsala srpnovou noc americká zpravodajská stanice.

Andrej prý navíc nebyl jediným lékařem, který se rozhodl odejít, zdravotnického personálu odešlo víc a ve svobodném světě složili plastický obrázek ruských ztrát z prvních týdnů války.

„Mnozí z nich byli nuceni podepsat dohodu o mlčenlivosti a zakázáno mluvit o tom, co viděli. Někteří, jako Andrej, později uprchli. Z operačních stolů běloruských lékařů získali asi nejjasnější představu o rozsahu ztrát, které Rusko utrpělo v prvních týdnech války - popisovali mladé, šokované vojáky, kteří si mysleli, že je posílají na cvičení, jen aby zjistili, že přišli o končetinu ve válce, na kterou nebyli připraveni,“ upozornila CNN.

A k článku přidala rentgenové snímky válečných poranění nohou i rukou ruských vojáků. Vojáků často ve věku 19 až 21 let. Vůbec největší nápor převážených mrtvých a zraněných prý nemocnice zažila 28. února.

„Ve skutečnosti byla nemocnice plná vojáků, řekl Andrej. Některým chyběly oči, jiní potřebovali amputaci - přijeli s gangrenózními, roztříštěnými končetinami -, několik jich bylo ochrnutých, jeden přišel o část mozku, další o spodní čelist. Několik z nich mělo na sobě několik dní škrtidla, aby se zastavila krev, a jejich těla byla poseta kulkami a střepinami, jak ukázaly rentgenové snímky. ‚Zraněných, kteří potřebovali operaci, bylo víc, než jsme měli operačních stolů,‘ řekl Andrej. ‚Rusové nám prostě dali své zraněné [vojáky] a vůbec se o ně nestarali,‘" popsala celou situaci CNN.

Informace z nemocnic se šířily i přes projekt Hajun, ve kterém aktivisté sledovali ruskou vojenskou aktivitu v Bělorusku a na sociální síti Telegram sdíleli i fotografie a záběry ruských sanitek jezdících po běloruských silnicích.

Jedním z těchto aktivistů byl také Anton Motolko, běloruský blogger.

„Můžeme potvrdit, že (Rusové) využívali běloruskou infrastrukturu, včetně zdravotnických budov a polních nemocnic. Používali také márnice ... a k přepravě mrtvých nebo zraněných používali vlaková nádraží nebo letecké základny, máme o tom fotografie,“ řekl CNN Anton Motolko.

Prozradil také, že mu jeho zdroje sdělily, že márnice v oblasti jsou přeplněné a že do městské nemocnice v Mazyru, kde pracoval i zmíněný lékař Andrej, přicházel nepřetržitý proud zraněných vojáků.

Andrej CNN popsal, že on a jeho kolegové dostali nařízeno bezplatně ošetřovat ruské vojáky do 10. března 2022. „Museli si myslet, že válka do té doby skončí," řekl Andrej a dodal, že o dva dny později (22. února) ruští důstojníci z polní nemocnice u Mazyru vybílili zásoby krevní banky ve městě.

„Ráno 24. února, v první den bojů, Andrej vzpomíná, jak jeden z nemocničních úředníků svolal všechny lékaře do zasedací místnosti a nařídil jim, aby nechali 250 lůžek volných pro ruské oběti, zastavili všechny plánované operace a poslali domů všechny běloruské pacienty, které mohli,“ napsala CNN.

Podle Andreje museli všichni lékaři podepsat také závazek mlčenlivosti. „Řekli nám, že nás sleduje ruská Federální bezpečnostní služba (FSB), že mají způsoby, jak monitorovat naše telefony," zaznělo také od lékaře.

Andrej podle svých slov ošetřoval i elitní ruské výsadkáře, kteří na začátku války neúspěšně útočili na letiště Hostomel na severu Ukrajiny.

Na začátku března prý bylo do nemocnice v Mazyru denně přivezeno 40 až 50 ruských zraněných, kteří byli přiváženi a zase odváženi jako „na běžícím pásu“. Tak situaci popsal Andrej. Většina z nich podle lékaře přijížděla za tmy v noci nebo brzy ráno v zelených ruských vojenských autobusech a sanitkách. „My, lékaři v nemocnici, jsme si mysleli, že se možná obávají o bezpečnost, a tak je přiváželi pod rouškou noci. Báli se silničního provozu, aby na jejich vozidlech nebyl vidět červený kříž. Lidé by to poznali,“ pokračoval. A dodal, že Rusové se také snažili přivézt mrtvé do nemocnice. „Nevěděli, co s nimi mají dělat.“

Britská stanice BBC si v souvislosti s běloruským angažmá ve válce na Ukrajině položila otázku, zda na území napadeného státu napochodují i běloruští vojáci, aby podpořili dlouhé měsíce neúspěšných ruských snah o podmanění Ukrajiny.

Ukrajinská armáda šíří po sociálních sítích video, ve kterém Bělorusy od útoku na Ukrajinu odrazuje.

„Vaše vedení plánuje zatáhnout běloruský lid do špinavé války, potřísnit ho krví a smrtí. Pokud běloruská armáda podpoří ruskou agresi, odpovíme... celým naším arzenálem zbraní,“ citovala z videa BBC.

Do Běloruska ale v poslední době dorazily tisíce ruských vojáků a vytvořily spolu se svými běloruskými kolegy údernou sílu, která podle CNN vládu v Kyjevě znepokojuje.

„Myslím, že Putin skutečně chce, aby Bělorusové vstoupili na Ukrajinu, aby Lukašenko... byl také zkrvavený a musel s ním jít až do konce," tak čte nedávné kroky Valerij Sachaščyk, bývalý velitel elitní výsadkové jednotky.

Nyní je ve Varšavě ministrem obrany v přechodném kabinetu běloruské exilové vlády vytvořené opozičními silami. Riziko, že obě země otevřou na Ukrajině severní frontu, odhaduje Sachaščyk v současné době na jednu ku třem. S jedním dodatkem

„Lukašenko udělá všechno pro to, aby své vojáky neposílal do boje, aby je omezil na podpůrnou roli, ale určitě tu hrozba je,“ konstatoval.

BBC připomněla, že několik stovek Bělorusů již na Ukrajině bojuje a to proti Rusku. Jsou známí jako Kalinovského pluk a otevřeně říkají, že do války vstoupili proto, aby porazili Vladimira Putina a aby i Bělorusko mohlo být svobodné. Odpor existuje i uvnitř Běloruska, kde lidé na začátku invaze sabotovali železniční tratě, aby zabránili pohybu ruských vojsk.

„Píší mi kluci, že nechceme bojovat [proti Ukrajině]," řekl Pavel Kukhta z Kalinovského pluku na jejich náborové základně ve Varšavě. „Moje zdroje v běloruské armádě říkají, že 90 % z nich bojovat nebude. Říkají, že výcvik je špatný a výstroj a morálka jsou ještě horší než v ruské armádě,“ dodal.

Existuje možnost, že ruští vojáci jsou posíláni do Běloruska kvůli výcviku, protože ruská výcviková střediska jsou kvůli částečné mobilizaci, kterou vyhlásil prezident Putin, údajně přetížená. Lukašenko by tak podle BBC na jedné straně Putinovi ukázal, že s ním spolupracuje, ale na druhé straně mu výcvik ruských vojáků ponechává manévrovací prostor v otázce, zda na frontu pošle i Bělorusy.