Autor v opravdu rozsáhlé knize zkoumá jejich historický vývoj i koexistenci. V historických knihách je patrnější ona vertikální struktura, na jejímž vrcholu stáli králové a papežové, ale to neznamená, že by horizontální sítě společenských vztahů byly záležitostí moderní doby, ve které jako by komunikace po Facebooku hrála větší roli než politické uspořádání. Ferguson ukazuje podobu společenských sítí v minulých dobách a v jejich rozvoji a úpadku nachází varovné signály pro sítě novodobé, protože sítě byly vždy náchylné k uzavírání, přenášení negativních signálů či výpadkům.
Autorem překladu více jak pětisetstránkového titulu nakladatelství Dokořán (ve spolupráci s nakladatelstvím Argo) je Jan M. Heller.
Niall Ferguson (*1964) je britský historik, působí jako profesor na Harvardově univerzitě a pracuje rovněž jako výzkumný pracovník na univerzitě v Oxfordu a na Hooverově institutu Stanfordovy univerzity. Většinu svých prací, jež v západní Evropě vzbudily nebývalý zájem, věnoval sociálním dějinám 19. a 20. století. Obrovský ohlas vyvolala jeho kniha o příčinách propuknutí první světové války (Nešťastná válka). V ní přišel s kacířskou tezí, že mocensko-politické vztahy v roce 1914 neeskalovaly kvůli německé agresivní velmocenské politice, nýbrž pod vlivem nekompromisních postojů Velké Británie. Časopis Foreign Policy jej v letech 2005, 2009 i 2010 zařadil mezi 100 nejvlivnějších intelektuálů světa. V roce 2004 byl dokonce magazínem Times označen jako jeden ze 100 nejvlivnějších lidí světa. Jako komentátor přispíval do Sunday Telegraph, Financial Times a časopisu Newsweek. Jeho současnou manželkou je aktivistka a politička Ayaan Hirsi Ali.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: tan
