Zákonodárci Spojených států schválili zpřísnění sankcí vůči Rusku. Netrvalo dlouho a Moskva přišla s odpovědí. Prezident Vladimir Putin nařídil stovkám amerických zahraničních pracovníků, aby si nejpozději k 1. září sbalili svých pět švestek a opustili Rusko. Z ruského ministerstva zahraničí zároveň zaznělo varování, že je Ruská federace připravena uplatnit odvetná opatření na jakékoli americké rozhodnutí. Analytička Tereza Spencerová si klade otázku, kde může tato spirála stupňujícího se napětí skončit.
Spencerová v textu pro Literárky.cz připomíná, že dosluhující prezident Barack Obama nechal v reakci na údajné ovlivňování amerických prezidentských voleb vyhostit 35 ruských diplomatů. Ruský prezident Vladimir Putin na to tehdy ještě nezareagoval. Teď změnil názor.
„Zdá se, že odjezd 35 ruských diplomatů (a ‚jiných‘, samozřejmě) z USA měl na provoz tamní ruské ambasády menší dopad, než vyhoštění více než 700 stovek diplomatů (a ‚jiných‘, samozřejmě – při tak vysokých počtech není možné, aby většinu z nich netvořili právě oni ‚jiní‘). Lze proto předpokládat, že americké zastoupení a jeho aktivity – například při ‚posilování demokracie v Rusku‘ -- budou podle všeho pro nejbližší budoucnost citelně ochromeny. A k tomu platí, že Američané recipročně přijdou i o svou luxusní ‚daču‘ v oblíbeném moskevském lesoparku Stříbrný bor a o skladiště ve městě, v nichž měli své zásoby svého duty free zboží ze zahraničí,“ píše analytička.
V případě nových amerických sankcí však podle Spencerové stojí za pozornost, že se týkají i energetiky – a tady se sluší připomenout, že Evropská unie spolupracuje s Ruskem na celé řadě energetických projektů, takže nové americké sankce zasáhnou nejen Rusko, ale také Evropskou unii.
„Čili, zatímco samotné americké–ruské obchodní vztahy jsou beztak poměrně omezené, Evropa při pohledu na možné ztráty ‚čuje‘, že ve skutečnosti jsou nové protiruské sankce zaměřeny současně i proti ní. Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker už pár dní slibuje rozhodné ‚stanovisko během pár dní‘, tradiční liberálové jsou otřeseni a Berlín, jehož koncerny jsou v problému ponořeny v řádu mnoha miliard, tvrdí, že nepřijme žádné americké sankce proti Rusku. Nicméně, v Německu je před volbami a 83 procent Němců má za to, že sankce slouží jen Americe, zatímco všem ostatním škodí... Sázet na to, že se Evropa, beztak nejednotná, ve finále opravdu vzepře Spojeným státům, bez nichž od druhé světové války ‚neudělala ani ránu‘ a možná za tu dobu dokonce i ztratila schopnost jednat samostatně, by navzdory nynějším velkým slovům bylo asi pošetilé. Přesto bude pro evropské lídry stále těžší argumentovat významem a ‚nedělitelností‘ transatlantických vztahů,“ tvrdí Spencerová.
Seznam amerických nepřátel se prodlužuje...
Aby toho nebylo málo, 45. prezident USA Donald Trump pohrozil podle analytičky Číně, že musí zkrotit Severní Koreu, jinak vezme vyřešení tamní situace do svých rukou. K dovršení všeho zlého Washington ještě zavádí sankce vůči Íránu, ačkoli k tomu podle Spencerové nemá důvod. Sečteno a podtrženo. Spojené státy se snaží znepřátelit si snad celý svět. Tak to alespoň vidí Spencerová, která Washington varuje, že může na tuto politiku tvrdě doplatit.
„Jinými slovy, Čína a Rusko jsou sice už dnes znechucené americkým postupem, podepsaly dohodu o všeobjímající vojenské spolupráci, ale samy nejspíš (zatím) nemají sílu postavit se (ekonomicky a vojensky, ale nejaderně) státu, který už dávno prokázal připravenost útočit po celém světě a tiskne si bankovky ve velkém bez ohledu na dluhy. Pokud si ale Washington současně znepřátelí ještě Evropu, k tomu například onen Írán a navíc ztratí kontrolu nad Perským zálivem, který dlouho zajišťoval existenci petrodolaru, tak dolaru coby světové rezervní měně ‚hrozí konec‘, jak upozorňuje už i Reuters… Zkrátka, čím delší seznam nepřátel, skutečných, strategických nebo jen z ješitnosti vymyšlených, si někdo vytvoří, tím víc ve výsledku zůstane sám,“ zdůrazňuje analytička.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
