Nic brutálnějšího jsme si ještě nedávno nedokázali představit, rozvrat společnosti. A Zeman, Babiš, Fico a Orbán... Vlivný poslanec ČSSD Tejc natvrdo o uprchlické krizi

29. 10. 2015 15:21

ROZHOVOR Podle vlivného poslance ČSSD, předsedy Ústavně právního výboru Sněmovny Jeronýma Tejce, je multikulturalismus nefunkční. Naše země není připravena přijmout statisíce uprchlíků z kulturně zcela odlišných zemí. Pokud by tak učinila, bude to znamenat přinejmenším sociální rozvrat. Lidé v naší zemi nejsou ani nesolidární, ani xenofobní a Miloš Zeman bez politické korektnosti jasně pojmenovává problémy.

Nic brutálnějšího jsme si ještě nedávno nedokázali představit, rozvrat společnosti. A Zeman, Babiš, Fico a Orbán... Vlivný poslanec ČSSD Tejc natvrdo o uprchlické krizi
Foto: Tomáš A. Nový
Popisek: Poslanec ČSSD Jeroným Tejc

Jaký je váš názor na kvóty na imigranty z Evropské unie?

Kvóty jednoznačně odmítám. Jde o hloupý a současně neúčinný nástroj. Jen ve čtyřmilionovém Libanonu bylo loni přes milion syrských uprchlíků. Dle dostupných údajů vzrostl v letošním roce počet syrských uprchlíků v okolních státech na čtyři miliony. To nepočítáme dalších sedm milionů lidí, kteří jsou uprchlíky uvnitř Sýrie. Nelze zapomenout na Libyi, Eritreu a mnoho dalších. Není v silách a možnostech evropských států, aby úspěšně přijaly a integrovaly miliony lidí z často kulturně vzdálených zemí. Za určitých předpokladů by se to podařit mohlo. Ale jen tehdy, pokud by přicházející chtěli akceptovat zdejší způsob života a nechtěli nám vnutit proti naší vůli ten svůj. Bohužel příklady z některých částí Francie a Británie ukazují, že tato jistota zde rozhodně není. Naopak je pro nás současná situace ve velkých městech zmíněných zemí nepříjemným varováním.

Co říkáte tomu, že Angela Merkelová nejprve řekla, že syrští uprchlíci mají dveře do Německa otevřené – dle Andreje Babiše je tak do EU fakticky pozvala – a pak Německo zavedlo kontroly na hranicích? Navíc, je pozvala a nás vyzývá, ať je přijmeme MY... Jak obecně hodnotíte postoj Německa? Objevují se slova o diktátu…

Nechci se přít s Andrejem Babišem o prvenství tohoto konstatování. Již na začátku září jsem se veřejně ohradil proti politice „willkommen“. Je nepřijatelné, aby na jedné straně svými ústy a nastavením sociální politiky němečtí politici uprchlíkům vystavili pozvánku, na straně druhé se dožadovali jejich přerozdělení do dalších zemí EU prostřednictvím kvót. Řešením nejsou kvóty, ale důsledná ochrana vnějších hranic EU, boj s pašeráky, snaha o uklidnění situace na severu Afriky a v Sýrii a samozřejmě pomoc postiženým lidem v uprchlických táborech na hranici postižených zemí.

Posléze kontroly zavedlo i Rakousko. Není toto počátek konce Schengenu? A pokud se začnou uprchlíci kvůli tomu valit přes naše hranice, neměli bychom kontroly obnovit i my?

Pokud nebudou důsledně chráněny hranice celého schengenského prostoru, budou zaváděny kontroly uvnitř EU. To ostatně vidíme v Rakousku či na našich hranicích. Pokud nedojde ke splnění první podmínky nebo neustane migrační vlna, je schengenský systém ve velkém ohrožení. Navíc trvalý mechanismus přerozdělování uprchlíků prosazovaný zejména Angelou Merkelovou je se Schengenem neslučitelný. Pokud budou otevřené hranice, těžko někdo zabrání odchodu migrantů do jejich cílových zemí na západě.

A pokud to rozvedeme dál, nemůže nátlak Evropské komise a Německa a dalších západoevropských zemí na země Visegrádu a další východoevropské země vést k rozpadu EU, když se názory jednotlivých zemí na imigranty tak silně rozcházejí?

Stát se může v příštích deseti letech cokoliv. Nemyslím si ale, že bychom měli v současné chvíli o odchod z EU usilovat. Naopak se musíme jako její členové důsledně ohradit proti politice odtržené od zdravého rozumu a vnášet do Bruselu pohled nezatížený ideologiemi nebo viděný přes brýle nefunkčního multikulturalismu. Pevně doufám, že názory zemí Visegradské čtyřky začne s neutuchající migrační vlnou chápat a především podporovat více evropských zemí.

Co říkáte těm komentářům a komentátorům či zahraničím politikům, kteří odpůrce masové imigrace označují za xenofoby, nehumánní či vyhrožují sebráním dotací a různými sankcemi?

Lidé v naší zemi nejsou ani nesolidární, ani xenofobní. Dokazují to mimo jiné obrovské sumy peněz, které se pravidelně vyberou při sbírkách na pomoc obětem v celém světě – ať už jde o tsunami, zemětřesení, lokální konflikty nebo jiné humanitární katastrofy. Je rozdíl mezi xenofobií a snahou bránit v Evropě zbytky zdravého rozumu. Naše země není připravena přijmout statisíce uprchlíků z kulturně zcela odlišných zemí. Pokud by tak učinila, bude to znamenat přinejmenším sociální rozvrat. Velmi pravděpodobně ho bude následovat rozvrat bezpečnostní. Pokud by taková situace nastala, kdo pomůže občanům naší země? Bohaté arabské státy to nebudou. Symbolické je, že v České republice se nejvíce solidarity našich občanů dožadují zástupci organizací, které žijí z veřejných peněz. Jsem pro to být solidární. Nemohu ale jako politik upřednostnit zájmy lidí na Blízkém východě či v severní Africe před potřebami a právy našich občanů.

Jak hodnotíte postoj prezidenta Zemana v této otázce? Ten bývá také často označován za islamofoba…

Miloš Zeman si neosvojil slovníček evropské politické korektnosti. A já jej v tomto podporuji, i když na některé věci mám odlišný názor. Chápu, že se některým lidem nelíbí, když o řadě věcí mluví bez obalu. Ale i to je důvod, proč byl zvolen v přímé volbě s takovou podporou. Kritika Miloše Zemana je do značné míry účelová. Čekal bych větší vzepětí českých i zahraničních novinářů poté, co vyšlo najevo, že Saúdská Arábie povede Radu OSN pro lidská práva. Podle mého názoru snad neexistuje absurdnější rozhodnutí. Pokud je Miloš Zeman s vydatnou podporou některých médií kritizován, zatímco o absurditě desetiletí se mlčí, dokazuje to účelovost této kampaně.

A co říkáte postoji české vlády ve srovnání s vládou slovenskou? Není na místě inspirovat se Robertem Ficem, jak vyzývá Miloš Zeman?

Česká i slovenská vláda zaujaly negativní postoj ke kvótám. Prozatím jsme společně prohráli souboj vedený Německem a Francií o přerozdělení 120 tisíc uprchlíků nacházejících se v současnosti v Itálii a Řecku. Šance na úspěch žaloby podané Slovenskem je bohužel velmi malá. V tuto chvíli nezbývá než čekat na rozhodnutí Evropského soudního dvora v Lucemburku. Nejbližším cílem pro všechny země Visegrádské čtyřky je zabránit ustavení trvalého přerozdělovacího mechanismu. Ten by fungoval několik let a měl by dva negativní efekty. Nemotivoval by jižní státy EU k ochraně hranic a naopak motivoval převaděče a imigranty, aby se na cestu do Evropy vydali.

Hovoří se o dělení imigrantů na „uprchlíky“ a „ekonomické migranty“. Pokud ale uprchlík cestuje z první bezpečné země „za lepším“, za lepším komfortem a sociálními dávkami, nestává se z něj ekonomický imigrant? Neměl by zůstat v první zemi, kde mu nehrozí nebezpečí?

Bohužel současná migrační krize nefunguje na principu „měl“. Právo není dodržováno na všech frontách.  Mezinárodní i naše právo jasně říká, jaká země je bezpečná a kde má žadatel podat žádost jako první. Tato pravidla však vzala za své především ve chvíli, kdy Angela Merkelová vyhlásila slib přijmout přinejmenším všechny uprchlíky ze Sýrie.

Co říkáte novým opatřením Maďarska? Od této chvíle je například trestným činem ilegální překročení hranice i poškození bezpečnostní bariéry na pomezí se Srbskem. Pokud uprchlíci překročí hranice nelegálně, policisté je zadrží a úřady následně vyhostí. Navíc jim hrozí až tříleté vězení. Za převaděčství může být udělen až dvacetiletý nepodmíněný trest. Měli bychom se tím inspirovat, nebo to odmítáte?

Postoji Maďarska rozumím. Na rozdíl od naší země stojí s ohledem na svou geografickou polohu téměř v první linii. Zahraniční kritika Maďarska za to, že plní své závazky a chrání hranice EU je absurdní. Bude-li se situace zhoršovat, jsem pro to inspirovat se maďarskými změnami.

Předseda maďarské vlády také řekl, že pokud uprchlík nepodal žádost o azyl už na území Srbska, bude jeho žádost v Maďarsku okamžitě odmítnuta. „Srbsko totiž považujeme za bezpečnou zemi,“ zdůraznil. Co říkáte tomuto opatření?

Toto prohlášení je srozumitelné.

Syrský chargé d’affaires v Praze Bašár Akbik řekl, že prostředky, které poskytují evropské státy na jednoho uprchlíka, pokryjí potřeby minimálně šesti až sedmi uprchlíků v jejich vlasti – Sýrii. Kdyby jim adresně státy pomohly, mohli by zůstat ve své kultuře, ve své vlasti a nemuseli by do Evropy. Co si o tom myslíte? Není lepší pomáhat jim u nich doma?

Dokud potrvá občanská válka, budou lidé utíkat do bezpečnějších zemí. Pomoc lidem v uprchlických táborech je jeden ze způsobů, jak migrační krizi zmírnit. Pokud nenalezneme lepší řešení, je třeba jít uvedenou cestou, byť bude finančně nákladná. Ukáže-li se úspěšnou, bude skutečně násobně levnější než investice do bezpečnostních složek, sociálních příspěvků či nákladů na integraci. Je i v našem zájmu, aby se lidé pobývající v mnohdy otřesných podmínkách v uprchlických táborech s malými dětmi nerozhodli vydat se na dlouhou a rizikovou cestu do Evropy. Žádné dobré, levné a jednoduché řešení neexistuje.

Jaký je váš názor na to, že se Rusko nyní angažuje v Sýrii a bombarduje Islámský stát? A co říkáte tomu, jak na to Západ reaguje?

Mám příliš málo informací o tom, co se v současné chvíli z vojenského hlediska v Sýrii skutečně děje. I tato věc má dvě stránky. Jakékoliv bombardování vede ke zvýšení civilních obětí a logicky i k větší snaze místních opustit Sýrii a vydat se do Evropy. Bombardování pozic IS je na místě. Je otázkou, zda bude tak účinné, jak bychom si všichni přáli. Jakékoliv oslabení pozic IS je dobrou zprávou pro celou Evropu. Nic brutálnějšího jsme si ještě před nedávnem nedokázali představit.  

Závěr summitu EU konstatoval, že režim prezidenta Bašára Asada nese největší odpovědnost za statisíce mrtvých a miliony uprchlíků v syrské občanské válce. Co o tom soudíte?

Je to jako v manželství. Za jeho rozpad obvykle nenese vinu jen jeden z partnerů. Debata o odpovědnosti ale nevyřeší problémy lidí v Sýrii. Místo hledání viníků by se měli evropští politici zaměřit na hledání způsobu, jak konflikt ukončit, nikoliv ho eskalovat. Pokud hovoříme o odpovědnosti, je třeba zmínit všechny aktéry a příčiny krize. Mezi ně patří například Francie a Británie, které před dvěma lety prosadily zrušení embarga EU na dodávky zbraní do Sýrie. Stejné země pak v roce 2011 podporovaly leteckými údery povstalce v Libyi.  

A co říkáte německým návrhům na přerozdělení dalších uprchlíků, aby se vyšlo vstříc Turecku?

Když jsem o tomto nápadu četl poprvé, myslel jsem, že jde o tiskovou chybu. Přerozdělit do států EU povinně dokonce i ty, kteří ještě ani nejsou na území žádného státu EU, je pro mne absolutně nepřijatelné. Skoro se bojím domyslet, s jakými návrhy kolegové na Západě přijdou příště. V logice posledních výroků možná brzy navrhnou, abychom si přerozdělili občany z celé Afriky a Blízkého východu, pokud si budou přát i s rodinami do EU odjet. Pevně doufám, že žádný podobný návrh se nestane oficiálním a orgány EU se jím nebudou vážně vůbec zabývat. Turecku je třeba pomoci. Nikoliv však přijetím uprchlíků, ale humanitární a finanční pomocí v táborech na území Turecka.  

Hovoří se o tom, že na azyl má právo ten, kdo je v zemi postižené válkou či mu hrozí politické pronásledování. Definice dle mezinárodního práva (Úmluva o právním postavení uprchlíků, 1951) říká, že „uprchlík je osoba, která se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých  politických názorů“. Když se podíváme na případ Sýrie, nejedná se, pokud nejde například o křesťany programově vyvražďované Islámským státem, spíše o ekonomické migranty prchající z válkou ekonomicky rozvrácené země?

V této věci nelze paušalizovat. Každý případ musí být posuzován individuálně. A Ministerstvo vnitra tak bude činit v souladu s nedávno Sněmovnou přijatým přísnějším azylovým zákonem, který čeká na schválení v Senátu. Je třeba také rozlišovat řízení o udělení azylu a doplňkové ochrany. Ten první je udělován žadatelům, kteří prokáží, že jsou ve své zemi pronásledováni například za uplatňování politických práv a svobod.  Doplňková ochrana je nižším stupněm a uděluje se na předem stanovenou dobu převážně těm, kterým by po návratu domů hrozilo v současné chvíli vážné nebezpečí.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lukáš Petřík

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Diskuse obsahuje 69 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Zemanův Kmoníček přednášel o Sýrii. Tyto informace vám v ČT neřeknou a v novinách nenapíšou, ale udělejte si k tomu kafe

18:54 Zemanův Kmoníček přednášel o Sýrii. Tyto informace vám v ČT neřeknou a v novinách nenapíšou, ale udělejte si k tomu kafe

OČIMA EXPERTA Pro ženevská jednání mezi syrskou opozicí a vládou Bašára Asada je klíčové, jak se doh…