Obrana má dostat za rok o miliardu méně, než se původně plánovalo

01.06.2018 22:33

Ministerstvo obrany by mělo podle návrhu rozpočtu příští rok dostat proti původním plánům o miliardu korun méně. I tak by rozpočet měl vzrůst o zhruba 6,7 miliardy na 65,6 miliardy korun. Vyplývá to z návrhu rozpočtu, který má ČTK k dispozici. Ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová (za ANO) chce o rozpočtu ještě jednat.

Obrana má dostat za rok o miliardu méně, než se původně plánovalo
Foto: mocr.cz
Popisek: Budova Ministerstva obrany ČR

Výdaje na obranu mají podle návrhu stoupat i v dalších letech. Česko slibuje NATO, že do roku 2024 obranné výdaje dosáhnou dvou procent HDP, nyní je to zhruba 1,1 procenta.

Letos resort obrany hospodaří s 58,9 miliardy korun. Návrh rozpočtu na rok 2019 počítá s navýšením na 65,6 miliardy, proti schváleným výhledům z loňského roku o miliardu méně. Výhled na rok 2020 pak počítá s výdaji 76,3 miliardy a o rok později 85,3 miliardy. Předchozí výhled u roku 2020 udával o miliardu vyšší částku.

„Vzhledem k tomu, že se jedná o návrh, ministryně obrany o něm ještě bude dále jednat. Za zásadní nadále považujeme dodržení aliančního závazku dvou procent HDP na obranu v roce 2024,“ sdělil ČTK mluvčí Ministerstva obrany Jan Pejšek. Případný výpadek jedné miliardy v roce 2019 podle něj dokáže ministerstvo pokrýt z nevyužitých peněz v minulosti v rezervním fondu.

Předchozí vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL slíbila, že do roku 2020 bude ČR na obranu uvolňovat 1,4 procenta HDP. Návrh koaliční smlouvy mezi hnutím ANO a ČSSD z tohoto požadavku o rok ustoupil, slib chce naplnit v roce 2021. Česko se přitom v NATO zavázalo, že do roku 2024 budou obranné výdaje odpovídat dvěma procentům HDP, což by představovalo podle předpokladů asi 127 miliard korun. Při dodržení současných výhledů by tak po roce 2021 musel rozpočet ministerstva každoročně růst o asi 14 miliard korun ročně. Nyní výdaje na obranu představují 1,1 procenta HDP. Plánovaný rozpočet na příští rok by podíl zvýšil na 1,17 procenta HDP.

Rozpočet obrany do roku 2014 klesal, růst začal po zhoršení bezpečnostních hrozeb. Armáda se od té doby pokouší vyměnit zastaralou techniku, doplnit sklady i přijmout nové vojáky. Plánované investice do techniky v příštích letech přesahují 100 miliard korun. Ministerstvo plánuje třeba koupit za asi 53 miliard korun pásová bojová vozidla pěchoty, víceúčelové vrtulníky nebo nová děla. Pořídit také chce třeba protiletadlový komplex Shorad za asi deset miliard, samohybné minomety za asi 7,5 miliardy nebo útočné pušky s podvěsným granátometem za sedm miliard. Obrana zároveň řeší potíže s pomalým zadáváním zakázek, kvůli kterému mu každoročně v rozpočtu přebývá několik miliard.

V resortu obrany pracovalo k začátku ledna 32.110 vojáků z povolání a občanských a státních zaměstnanců. Rozpočet na příští rok počítá, že resort bude platit asi 34.650 lidí, v roce 2020 o asi 1100 více a v roce 2021 asi 36.860.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: čtk

Opravdu máte čisté svědomí?

Dobrý den, opravdu vám přijde OK přijít k titulům tím, že publikujete v podezřelých časopisech nebo v těch, v jejichž vedení jste sám seděl? To vám přijde v pořádku? Dosud jste na mě působil jako morální autorita, ale teď už si to o vás nemyslím

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Ta hanebná kampaň je trefná? Můžeme si za to sami? Jako Fico?“ Lipavský rozzuřil Bžocha

13:30 „Ta hanebná kampaň je trefná? Můžeme si za to sami? Jako Fico?“ Lipavský rozzuřil Bžocha

Hosty pořad první části Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News byli ministr zahraničí Jan Lipavs…