Od roku 1989 prý žijeme déle. O šest až sedm let

01.11.2014 13:16

Jednou z nejvýznamnějších změn a také nejvýznamnějším demografickým ukazatelem od listopadu 89 je, že Čechům i Češkám se významně prodlužuje věk. Nyní tak tvoří lidé nad 65 let věku přes 17 procent obyvatel, zatímco před sametovou revolucí to bylo necelých 13 procent. Za stárnutím populace je nejen jiný životní styl, čistější životní prostředí a moderní medicína, ale také stále méně narozených dětí. V zemi nyní žije už více seniorů než dětí.

Od roku 1989 prý žijeme déle. O šest až sedm let
Foto: Daniela Černá
Popisek: Debata s občany v Otrokovicích

Život v Česku se za poslední čtvrtstoletí výrazně prodloužil. Od listopadu 1989 se protáhl u mužů zhruba o sedm let a u žen o šest. Češi mají šanci dožít se více než 75 let a Češky více než 81 let. Podíl seniorů a seniorek postupně roste. V zemi jich nyní žije už více než dětí. Čeští důchodci a důchodkyně mají v peněžence v průměru reálně o desetinu peněz víc, než měli na konci komunistického režimu. Podobný vývoj byl i na Slovensku. Také tam společnost stárne. Život se ale prodlužuje pomaleji než v české části někdejšího společného státu.

V roce 1989 žilo v Česku 1,29 milionu lidí nad 65 let. Po čtvrtstoletí jich bylo 1,83 milionu. Nyní tak tvoří přes 17 procent obyvatel, zatímco před sametovou revolucí to bylo necelých 13 procent. Za stárnutím populace je nejen jiný životní styl, čistější životní prostředí a moderní medicína, ale také stále méně narozených dětí.

Výrazně se tak změnil poměr osob nad 65 let a dětí do 14 let, tedy takzvaný index stáří. Zatímco před 25 lety bylo starších lidí mnohem méně než dětí, nyní je tomu naopak. V roce 1989 připadalo na stovku dětí 57 seniorů. Do roku 2006 se obě skupiny vyrovnaly. Loni bylo na sto chlapců a děvčat 116 starších osob. Bylo jich tak zhruba o 250 000 víc než dětí.

V Česku se život prodlužuje rychleji než na Slovensku

Život se každoročně prodlužuje, a to i o několik měsíců. V Česku přitom naděje dožití roste rychleji než na Slovensku. Před revolucí se muži v české části společného státu měli při narození šanci dožít zhruba 68 let a ženy 75,4 roku. Loni to bylo u mužů 75,2 roku a u žen 81,1 roku. Za předchozí čtvrtstoletí - od roku 1964 do sametové revoluce - se život mužů protáhl jen o půl roku a život žen o 1,7 roku.

Čeští šedesátníci měli před čtvrtstoletím podle Českého statistického úřadu před sebou v průměru ani ne 15 let a šedesátnice asi 19 let, loni už to bylo u mužů více než 19 let a u žen přes 23 let. Prodlužuje se také doba, kterou člověk stráví v dobré kondici. Do vyššího věku než dřív tak lidé mohou žít aktivně a obejdou se bez pomoci.

S počtem seniorů roste potřeba míst v domovech důchodců

Mnoho z těch, kteří by péči potřebovali, se svou žádostí ale neuspěje. Služeb pro starší lidi je totiž málo a poptávka po místech v domovech pro seniory je mnohem vyšší než nabídka. Loni fungovalo v republice 491 domovů s asi 38 100 lůžky. V roce 1989 bylo míst 33 450. Neúspěchem skončilo loni 60 800 žádostí, o čtvrtstoletí dřív 13 200.

Podle vládních plánů by lidé měli ale co nejdéle zůstávat doma ve svém prostředí, k soběstačnosti by jim měly pomoct služby. Ty ale zatím chybějí. Obřích domovů důchodců by mělo také ubývat. Existovat by měla spíš menší a přátelštější zařízení.

Výdaje na penze se za čtvrtstoletí zvedly násobně. V roce 1989 dosahovaly kolem 45,5 miliardy korun, loni už přes 373,4 miliardy Kč. Před listopadem představovaly asi 7,3 procenta HDP, loni 9,6 procenta. Finančně na tom ale výrazně lépe než v roce 1989 senioři nejsou. Reálně mají zhruba o desetinu peněz více než na konci minulého režimu. V roce 1990 odpovídala průměrná penze zhruba 53 procentům průměrné hrubé mzdy, loni přibližně 45 procentům. Průměrný důchodce krátce po revoluci pobíral 1 731 korun, loni měl kolem 11 000 korun.


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: dkr, čtk

Ing. Ondřej Knotek byl položen dotaz

svoboda slova

Úplně souhlasím s tím, co si ANO myslí o údajném boji s dezinformacemi a ochraně svobody slova. Můj dotaz zní. Jak budete chtít zajistit, aby tu svoboda slova fungovala dál a lidé neměli strach vyjádřit svůj názor, což se už dnes děje? Mluví se o boji s dezinformacemi, ale co ochrana svobody slova? ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Z utečeneckých táborů rakve za covidu nevynášeli. Profesor Žaloudík rozkrývá proč

21:45 Z utečeneckých táborů rakve za covidu nevynášeli. Profesor Žaloudík rozkrývá proč

V posledních letech důvěra v lékaře u části české populace značně utrpěla. Kvůli covidu se, podle bý…