Otázka nouze: Co se dá všechno jíst? Věci, ze kterých by šla dětem hlava kolem a žaludek nahoru

14.08.2022 15:10 | On-line

Propagátorka tradičního životního stylu Alena Gajdušková, která se zabývá moudrostí a zkušenostmi našich předků, v rozhovoru pro RadioUniversum.cz vyprávěla, jak se žilo dřív. „Předci snědli cokoliv, co ulovili,“ zmínila, jak se jedli například i bobři, vydry, káňata a další zvířata. Moderátorka podotkla, že raději nebude diskutovat o tom, co předci dělali v době hladomoru.

Otázka nouze: Co se dá všechno jíst? Věci, ze kterých by šla dětem hlava kolem a žaludek nahoru
Foto: pixabay.com
Popisek: Divoká příroda - ilustrační foto

Anketa

Mají Babišovi odpůrci právo narušovat pokřiky či silnější formou jeho mítinky?

6%
91%
hlasovalo: 37563 lidí
Gajdušková mimo jiné zmínila i to, jaké delikatesy lidé v minulosti běžně používali, ale my bychom se nad nimi zřejmě v současné době ofrňovali.

„Bylo zcela běžné, že se připravovalo třeba telecí okruží, které se zadělávalo s nějakým masem, s máslem, přidávalo se k bramborám, a mozečky, pacičky, rypáčky, ouška, to se všechno vařilo, včetně slezinek. Dneska děti nejsou schopny pozřít ani játra, která jsou dobrá – připravuje se klasická játrová polévka s knedlíčky. Takže bych řekla, že dneska je obecně odpor k vnitřnostem,“ poznamenala Gajdušková, že my jsme si zvykli jen na čistou svalovinu. 

„Předci snědli cokoliv, co ulovili, takže nejenom vrány, ale i veverky, prostě jakékoli drobné zvíře,“ zmínila Gajdušková a povídala například o vránách, o nichž se říká, že jsou tuhé a nejdou dobré. „Takže myslím, že to byla opravdu otázka nouze,“ sdělila. 

„I vydry a bobři, a také káňata, když teď nad tím přemýšlím, a spousta zvířat, která jsou dnes chráněna, sloužila ke zpestření jídelníčku,“ vyprávěla Gajdušková.

Řeč byla také o léčení. Nejstarší léčebné umění je podle jejích slov léčení vodou, tedy klasické kneippování, a také hlínou, kdy se z jílu připravovaly obklady na horkosti a vymknuté kotníky. „Upřímně, nevím, jestli si někdo dělal zásoby jílu, ale rozhodně v sezóně, když se cokoliv událo, někdo si způsobil nějaký tupý úraz, tak si určitě poradili tímto způsobem, že rozmíchali jíl s vodou a namazali to na postižené místo. Pak se to nechávalo působit, protože když jíl uschnul, tak se tento obklad oloupal a dával se další. Vím, že to skvělým způsobem pomáhá na výrony a na takováto bolestivá poranění,“ zmínila Gajdušková.

Předkové byli podle jejích slov lépe připraveni na běžné starosti – právě proto, že život nebyl úplně jednoduchý. „A dokonce, i když se stala nějaká opravdu tragická událost v rodině, což třeba o úmrtí dětí, zejména novorozených, nebyla nouze, tak protože měli víru v boha, jim tato víra pomáhala těžkosti a danosti pozemského života překonat. To je určitě to, co nám chybí,“ sdělila Gajdušková.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vef

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Jak je sama doma, neskončí to dobře.“ Holec vytáhl na Černochovou ostrou munici

14:04 „Jak je sama doma, neskončí to dobře.“ Holec vytáhl na Černochovou ostrou munici

O průzkumech veřejného mínění, ale i o ministryni obrany Janě Černochové (ODS) mluvili v pořadu Podt…