„Evropský parlament se nám postupně mění v divadlo různých úchyláren, gendermánií a neomarxistických úchylek,“ řekl na úvod Tomáš Vandas (Dělnická strana sociální spravedlnosti – Za národní suverenitu), který kandiduje do europarlamentu právě proto, aby to změnil a převážil zdravý rozum. „Je třeba, aby zdravé síly zachránily Evropu, dokud je ještě čas,“ zdůraznil a upřesnil, co myslí tou neomarxistickou úchylkou. „Prosazování rovnostářských teorií. Něco podobného, co máme v různých nařízeních a direktivních vyhláškách, které prosazuje Evropská komise,“ upřesnil.
Jinak hovořil Matouš Bulíř (První Republika), který svou kandidaturu zdůvodnil tím, že říkají to, co neříkají ostatní, jde o peníze. „Kandidujeme tam čistě kvůli penězům. A to kvůli penězům, a to za jedno procento, které když přesáhnete jako strany nebo hnutí, tak vám stát vyplatí dotace,“ řekl jasně s tím, že ostatní akorát mlží tím, že v EU něco změní. „Europoslanec nemá zákonodárnou iniciativu, všichni kandidují kvůli penězům,“ zdůraznil.
„Nám jde hlavně o to, aby EU fungovala,“ namítl Karel Protiva (Klub angažovaných nestraníků), podle kterého to v EU nefunguje například s obtěžováním našeho státu, abychom nějakým způsobem omezili kontroly potravin na hranicích. „Do toho EU nic není, je to naše interní věc za naše peníze,“ připomněl.
Evropská unie utíká směrem, kam nechceme, uvedl Tomáš Ingr (Moravané). „Chceme také docílit toho, abychom jako Česká republika nebyli odkladištěm západní Evropy,“ narážel Ingr na dvojí kvalitu potravin. Rozhodně je Ingr přesvědčen o tom, že právě téma dvojí kvality potravin je velmi důležité.
Antonín Capoušek (ANO, vytrollíme europarlament) stejně jako Bulíř přiznal, že kandidují hlavně kvůli penězům, ale o něco sobečtěji. „Chceme si zařídit pětiletou krásnou dovolenou v Bruselu a ušetřit něco na důchod,“ řekl s tím, že to vše myslí vážně a rozhodně nejsou žadní recesisté, jak o nich píší. „Program máme, kdybychom chtěli pracovat, tak jej v EP prosadíme,“ podotkl s tím, že pracovat ale nechtějí.
Z toho, co si od svých kolegů vyslechl právě Petr Kováč (JSI PRO? Jistota Solidarita Investice pro budoucnost), se mu ježily chlupy po těle. Chopil se mikrofonu a připomněl, že v europarlamentu je potřeba pro naše občany něco dělat a brát to pozitivně. „My chceme změnit pohled také na EU očima občanů,“ doplnil.
Půjdete k volbám do Evropského parlamentu? (anketa od 16.5.2019)Anketa
Pokud by to nebyla EU, bylo by možné stavět spolupráci mezi evropskými státy na otázkách více sociálních a více podporujících rozvoj obyčejných lidí, míní zase Arťom Korjagin (KSČM).
„Je zbytečné z Evropské unie dělat mantru, ke které bychom se měli klanět a vzývat ji a děkovat za existenci. Byli jsme tu před EU, budeme i po ní,“ řekl Tomáš Vandas (Dělnická strana sociální spravedlnosti – Za národní suverenitu), který je přesvědčen, že v trendu, v jakém se EU dnes vyvíjí, to dlouho nemůže vydržet. Rád by, aby se Evropa vrátila ke svým kořenům a státy v rámci Evropy i v hospodářské oblasti spolupracovaly jako rovný s rovným. „Naše budoucnost zavisí na tom, abychom byli suverénní,“ míní.
Petr Kováč (JSI PRO? Jistota Solidarita Investice pro budoucnost) na to navázal se slovy, že EU je pro nás naprosto nepostradatelná. Poukázal na dvojí kvalitu potravin. „Je to k pláči, je to velký problém. Patnáct let se nic neřešilo, došlo to až sem a všichni to vytáhli před volbami jako téma. Hlavně samozřejmě ANO, to je špatně. Ta kuřecí prsa dovezl Agrofert. Likvidujeme si vlastní občany a pouštíme jim bakterie do krku,“ rozezlil se Kováč.
Agrofert podle Kováče velmi souvisí s volbami do europarlamentu. „Strana si vyrobila kampaň o tom, jak zachrání Česko a zamezí dovážení dvojí kvality potravin a špatných potravin, včera šlo na Seznamu.cz, že to ale Agrofert dovezl, je to v zápisu veterinární inspekce,“ podotkl. „Potřebujeme soběstačnost vlastní výroby potravin, tím zamezíme dvojí kvalitě potravin,“ uvedl na to Pavel Poláček (KONZERVATIVNÍ ALTERNATIVA), podle kterého je třeba koncepce zemědělské politiky.
„Je to jen předvolební rétorika. Je to jen něco, co má upoutat pozornost voličů úplně na něco jiného než na zásadní problémy, se kterými se EU potýká a na které je třeba upozornit. Naši europoslanci, co tam pět let seděli, najednou hledají témata, jak se zviditelní. Šojdrová neustále hledá sirotky, aby se uspokojila,“ zlobil se Tomáš Vandas (Dělnická strana sociální spravedlnosti – Za národní suverenitu).
Arťom Korjagin (KSČM) je toho názoru, že se tomuto tématu dává příliš prostor a upozaďují se zásadní témata. „Ochrana spotřebitele je jedna z mála věcí, kterou EU může zajistit na celém svém území. Že jde raději na ruku velkým řetězcům, ukazuje, na jaké podstatě EU stojí,“ míní Korjagin.
„Toto se má řešit na státní úrovni. Tady se řeší produkce a distribuce a vůbec se neřeší ti šmejdi, kteří to sem vozí. Tady to trh spolkne, pokud se má něco řešit a právně, tak tito překupníci,“ sdělil Karel Protiva (Klub angažovaných nestraníků).
„Evropská komise má příliš provomocí a bylo třeba jim je sebrat, nebo snížit,“ reagoval Tomáš Ingr (Moravané). „EU a její aparát by se měl zredukovat,“ souhlasil s ním i Karel Protiva (Klub angažovaných nestraníků). „A to o padesát procent poslanců,“ uvedl v číslech. „Měli bychom 10 nebo 11 poslanců a Poláci třeba 26. V tu ránu by se snížilo vše. Jinak je těžké dojít k dohodě, každý tam prosazuje svá moudra,“ dodal s tím, že to není prosaditelné, ale určitě logické.
Do diskuse se zapojil poté Arťom Korjagin (KSČM), podle kterého by dialog v Evropě měl probíhat především mezi Evropským parlamentem a Evropskou radou. „Přijde mi nesmyslné, že Evropská komise jako evropská byrokracie je ta, která má zákonodárnou iniciativu,“ řekl a dodal, že by rád, aby se posílila moc evropské občanské iniciativy, což je princip přímé demokracie.
„Co říká premiér, je typická předvolební rétorika, on cílí na ty národní hlasy, národně orientované voliče. Byl to on, kdo přivedl do politiky a Evropského parlamentu kolaboranty typu Pavla Teličky. Někteří hlasují naprosto v rozporu se zájmy České republiky,“ rozjel se Tomáš Vandas (Dělnická strana sociální spravedlnosti – Za národní suverenitu).
Na jedné straně vidí prý rozpory mezi tím, co Babiš říká, a tím, co skutečně prosazuje. „Přál bych si, aby se EU změnila v tom smyslu, že by byla posílena role Evropského parlamentu. V současné době je EU nereformovatelná,“ zdůraznil.
Na základě toho by si Vandas přál, aby v České republice bylo nastoleno referendum, zda si přejeme být součástí EU, nebo ne. „Osobně bych hlasoval proti, protože EU se posunula za 15 let úplně někam jinam, než jsme si přáli,“ řekl s tím, že tu probíhá téma dvojí kvality potravin, ale jsou tu problémy islamizace, terorismu, migrace.
„Jestli se tomu nepostavíme, za několik let to máme vše u nás,“ varoval. „Tady je třeba totální deportace všech nelegálů do zemí původu, ale politici mají strach, aby je neoznačili za extremisty,“ zdůraznil a dodal, že vše jde, když se chce. Je mu prý líto našich občanů, o ty by se prý především Česko mělo starat.
Co se týká bezpečnosti, Evropský parlament schválil také posílení evropské bezpečnostní pohraniční stráže Frontex, v roce 2027 by měla mít k dispozici až desetitisícový sbor. To velmi rozesmálo Tomáša Vandase. „To jsou přesně ty politické kroky. Musím se smát. Když ale není politická vůle ty problémy řešit, tak vám to nenahradí ani 50 tisíc příslušníků,“ řekl s tím, že musí dojít k radikální politické změně a musíme začít bránit svou zemi.
Posílení Frontexu vítá Arťom Korjagin (KSČM), je to ale prý trochu s křížkem po funuse. „Měli bychom se spíše zamyslet nad tím, jak další takové obrovské migrační vlně předejít a proč se to děje. Hlavní důvod je naše vojenská politika ve státech severní Afriky a Blízkého východu. Aktivní snaha destabilizovat ty regiony a vytvořit tam nějaký řízený chaos,“ řekl a zmínil i naši hospodářskou politiku. „Naše firmy se sídlem v Evropě nemají žádný problém ekonomicky vykořisťovat státy Afriky a státy Blízkého východu,“ uvedl s tím, že by dělal vše pro to, aby nikdo nemusel ze své země odcházet.
I Karel Protiva (Klub angažovaných nestraníků) si myslí, že Frontex nic nezachrání, co by prý dokázalo zachránit věc, je problém schengenského prostoru. „Tady mezi námi padly hranice a ti, kteří ty hranice překročí, jsou prostě všude,“ doplnil. Pavel Poláček dodal, že nejlepší to bylo, když tu byli pohraničníci, to byl prý pořádek a nikdo sem nechodil.
- Celá debata ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
