Příval uprchlíků zejména z Libye a Sýrie pociťuje v současnosti hlavně Itálie. Velvyslanec této země v ČR Aldo Amati v pořadu mimo jiné uvedl, že je nutné odstranit příčiny toho, proč lidé z Libye do Evropy prchají, tedy politickou nestabilitu a vojenský konflikt, který se v Libyi v poslední době rozhořel. Odmítl ale, že by evropské státy v Libyi měly zakročit. To by prý bylo příliš nebezpečné. Jiná alternativa než politické řešení proto prý není.
Je třeba lépe chránit mořskou hranici EU
O tématu pak ve studiu diskutovali europoslanec Jan Zahradil a místopředseda sněmovního výboru pro obranu Ivan Gabal. Podle Zahradila musí dát Evropa jasně najevo, že je připravena chránit občany před nelegální migrací. „Budeme muset v dlouhodobějším horizontu změnit systém azylového zákonodárství i mořskou hranici lépe chránit,“ uvedl Zahradil s tím, že evropské peníze by měly směřovat do Itálie, aby svou mořskou hranici mohla lépe ochraňovat.
Gabal poukázal na to, že imigranti vědomě riskují život, aby se zachránili před válkou. Uvedl také, že jen 10 % uprchlíků z 2,5 milionu je umístěno v uprchlických táborech.
EK situaci s uprchlíky podcenila
Gabal přiznal, že Evropská komise situaci s uprchlíky podcenila. „Rok a půl víme o katastrofálním vývoji po odchodu Američanů z Iráku, o situaci v Sýrii,“ konstatoval s tím, že v klidných státech s těmi problémovými sousedícími je třeba budovat uprchlické tábory.
Zahradil také několikrát zmínil možnost, že evropské státy znovu zavedou kontroly na svých hranicích.
Peroutka v té době uvažoval spíše jako pragmatický politik než jako intelektuál
O tom, zda Ferdinand Peroutka v roce 1939 podlehl atmosféře doby a stal se z něj antisemita, jak se prý snaží Hrad naznačit, pak diskutovali člen sdružení Ferdinanda Peroutky M. Groman a literární historik z Ústavu pro českou literaturu AV ČR Pavel Janoušek. Podle Janouška Peroutka vnímal po Mnichovu pád prvorepublikových ideálů. Přišel proto s teorií národního egoismu, která spočívala v tom, že se musíme starat sami o sebe. Na přelomu let 1938/1939 uvažoval spíše než jako nezávislý intelektuál jako pragmatický politik a přemítal, jak bychom mohli přežít jako národ. „Ví, že Němci jsou silní, že je to setkání na život a na smrt,“ vykreslil Peroutkovu nelehkou situaci v oné době Janoušek.
V diskusi také zaznělo, že Peroutka se musel vyrovnávat s cenzurou, která byla v tehdejší době velmi silná.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
