Půjdete ke komunálním volbám?Anketa
V první říjnový den uspořádal Martin Půta takzvaný hejtmanský den, v pořadí již osmnáctý za zhruba dva roky. Tentokrát v krajském městě Liberci za doprovodu primátorky Martiny Rosenbergové (ČSSD). „Říkal jsem si, že se nechci nechat zavřít v krajském paneláku jako někteří moji předchůdci a být podepisovačem smluv, vítačem oficiálních návštěv a člověkem, ke kterému se nedostanou názory normálních lidí. Proto se jednou za měsíc snažím zařadit návštěvu některého z měst v našem regionu. Liberec je poslední, který jsem za dva roky navštívil,“ uvedl. Pro upřesnění – v Libereckém kraji je 215 obcí, z toho 39 měst.
Na besedě, která hejtmanský den završovala, Půta v úvodu prozradil, kde se přes den v Liberci pohyboval. Navštívil například libereckou nemocnici, jež má několik měsíců vytoužený heliport, na který dlouhá léta čekala. „Za tu dobu, co je v provozu, vrtulníky transportovaly do nemocnice pětkrát víc pacientů, než když musely přistávat na letišti a pacienti se do nemocnice přepravovali přes celé město sanitkami. Pětkrát více lidí dostalo šanci na záchranu života, protože se dříve dostali do péče lékařů. Převážení sanitkou by mohlo znamenat, že nepřežijí nebo budou ve výrazně horším zdravotním stavu,“ konstatoval.
Psali jsme:
Co bude, až skončí evropské dotace?
Přítomným představil druhý nejmenší kraj České republiky včetně ekonomických čísel. Celkové daňové příjmy kraje za rok 2013 jsou 2,3 miliardy korun. „Tohle číslo vypadá dobře. Když si ale vedle něj dáte zhruba 2 miliardy mandatorních výdajů - aby fungovalo 91 krajských příspěvkových organizací, úřady spravované krajem, v celém kraji jezdily vlaky a autobusy, opravili jsme alespoň některé silnice - tak odečtením vám na tohle všechno vyjde 300 milionů korun. V posledních letech se tyto věci ve všech krajích dohánějí evropskými dotacemi na investice. Musíme si klást otázku, co bude poté, až dotace z Evropy skončí,“ otázal se.
Velkým problémem kraje jsou rozbité silnice. „Kraj jich má 2100 kilometrů, z toho 1080 je v havarijním nebo nevyhovujícím stavu,“ upozornil. „Bez nějaké dohody se státem o financování oprav silnic druhých a třetích tříd nebo bez využívání evropských peněz – což děláme – se situace kolem krajských silnic vylepšovat nebude,“ sdělil.
Řešení podle něj existuje. „V České republice bohužel nefunguje politika jako umění možné dohody, ale spíše umění možné nedohody. Takže ministerstvo dopravy a vláda raději každý rok vrací z operačního programu Doprava peníze do Bruselu, než aby je přesunuly na opravy silnic druhých a třetích tříd,“ postěžoval si. „V posledních dvou letech jsem byl u toho, když asociace krajů jednala s vládou, premiéry a ministry dopravy o tom, aby alespoň část těchto peněz byla přesunuta na opravy krajských silnic. V příštím roce snad dostanou kraje ze Státního fondu dopravní infrastruktury tři miliardy. Kdyby je dali Libereckému kraji, tak by nám to pomohlo. Ale pokud je chtějí dát všem krajům dohromady, jde jen o takové symbolické gesto,“ domníval se.
Po čtyřech letech od povodní se u nás ani nehráblo
Hejtman Půta byl předtím dlouhé roky starostou Hrádku nad Nisou. A to starostou povodňovým. V roce 2010 se přehnala krajem velká povodeň, která kromě Hrádku poničila i mnohá jiná města a obce. K této události také směřovala první - a asi nejvýznamnější otázka - na hejtmana na liberecké besedě. „Jsem jeden z postižených povodní. 160 tisíc litrů vody jsem měl v rodinném domě, který je osm metrů od řeky. Když tato situace nastala, ubezpečovali nás, že peníze jsou a vše se bude řešit. Musím říci, že z obýváku se dívám na řeku a po čtyřech letech se u nás ani nehráblo. Ať se ptám kohokoli, není mi schopen odpovědět. Snad je v našem století vypracovaný nějaký plán a časový harmonogram. Vím, že to není záležitost kraje. Ale snad by měly být první prioritou životy a zdraví lidí a ochrana jejich majetků. O to bychom se měli starat,“ myslel si Josef Šrámek z Bílého Kostela.
„V roce 2010 jsem byl starostou Hrádku nad Nisou. A byl jsem u toho, když k nám po povodni přijel tehdejší prezident, premiér, ministr vnitra, dopravy, ředitelé Povodí Labe. Všichni říkali, jak na všechno budou peníze. Dlouho jsem se tak nestyděl. Těm lidem bylo úplně jedno, co bude druhý den a jen na kamery vyprávěli, jak se o všechno postarají a zároveň nic neudělají,“ zavzpomínal Půta. Prezidentem byl tehdy Václav Klaus, premiérem Petr Nečas, ministrem vnitra Radek John...
Úředníka v Hradci Králové nezajímá člověk z Bílého Kostela
„Od roku 2010 se konkrétně stalo to, že v Chrastavě na Jeřici, v Nové Vsi částečně, v Chotyni na Nise investovalo Povodí Labe do opravy koryta. Na ostatní úseky nesáhli. Dlouhodobě jako kraj se ptáme, co s tím budou dělat. A oni nám odpovídají, že opravy plánují, ale nemají na ně peníze,“ konstatoval hejtman. „Když dnes přijedete na Ministerstvo pro místní rozvoj s povodní z roku 2010, tak pro úředníky už je to ta předminulá povodeň. Řeší tu loňskou, ta před 4 lety už pro ně není téma,“ vypozoroval.
„Na rozdíl od člověka, který bydlí osm metrů od řeky. Znám to z vlastní zkušenosti, po třech propršených dnech se spí opravdu těžko,“ objasnil Půta. „Nejsem v této věci příliš velkým optimistou. Úředníka v Hradci Králové nezajímá situace člověka z Bílého Kostela, který je 120 kilometrů daleko. Tím, že se ty věci řeší na úrovni státu, dostáváme se do roviny, že to vlastně nikoho nezajímá. Zastávám názor, že čím víc peněz budou mít na opatření obce a kraje, které jsou k těm problémům blíže, tím je větší šance, že se budou řešit,“ zdůraznil hejtman Martin Půta.
Zhruba po 90 minutách debata v krásné opuštěné kavárně skončila a lidé i politici se vydali do víru lítého předvolebního boje, který teď před komunálními volbami panuje...
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
