 modified-635152926676014999.jpg&id=13789)
Redaktor časopisu Reflex Jiří X. Doležal napsal článek „Brněnský taxikář převlečený za nácka“. Text vyšel letos v červnu a týkal se právě Pavla Kamase, šéfa nakladatelství Guidemedia, které vydává literaturu zaměřenou na období druhé světové války. Toto nakladatelství vydalo i knihu s názvem Adolf Hitler: Projevy. Pavel Kamas a autor publikace Jiří Beer jsou kvůli tomu podezřelí z popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy. Policie v této věci podle Deníku chystá obvinění.
Nikdo vlastně neví, co Hitler říkal
Původně měl v Debatním klubu o otázce česko-německých vztahů společně hovořit Pavel Kamas s J. X. Doležalem. Posledně jmenovaný však účast v debatě odmítl s tím, že děkuje za pozvání, nicméně s panem Kamasem nemá již o čem diskutovat, není prý státní zástupce. Pozvání nakonec přijal Tomáš Krystlík, autor knih Zamlčené dějiny, které shrnují fakta poukazující na velmi odlišné role některých význačných osobností oproti předkládaným tvrzením.
Psali jsme:
Hned v úvodu setkání byla řeč o tom, co Kamase vedlo k tomu vydat Hitlerovy projevy. „Zjistil jsem, že všichni mají konvenční představu o osobě Adolfa Hitlera, všichni se shodnou, že byl geniální řečník, že dokázal oslovit davy, které mu naslouchaly, ale nikdo neví, o čem mluvil. V dokumentech máte pořád ty stejné sestřihy, kdy gestikuluje rukama, řve, ale nikdo neví, proč ho někdo poslouchal hodinu a půl a neusnul u toho,“ řekl Kamas.
Školy vyučují lži
„A tak jsme se rozhodli začít dělat právě to, na co si jiná nakladatelství a historici netroufají. Zjistili jsme, že je toho dost, a především v jedné zásadní formě – autenticky, dobově, bez příkras a návodů, co si o tom myslet. A o tom jsou například projevy, které vyvolaly celý ten humbuk,“ doplnil majitel brněnského nakladatelství, kterému policie zablokovala účet.
„Naší snahou je vynutit si přiznání našich škol, univerzit, případně Ministerstva školství, že se učí prokazatelné lži. V knihách, které jsou na profesorských stolcích, jsou lži, výmysly a ideologicky podmíněná manipulace […]. Chceme vyvolat národní diskurz a přimět instituce, aby s námi mluvily […]. A na základě výsledků takového diskurzu pak říct: Jak můžete mít pět titulů před jménem a za jménem a učit jako slovutní historikové či jiní profesoři politologie atd. lži, výmysly či něco podobného a tvářit se u toho spokojeně? Tuto iniciativu bychom chtěli podnítit […],“ nastínil své cíle Kamas.
CELÉ VIDEO KE ZHLÉDNUTÍ ZDE.
Historika vždy někdo platí, a proto…
„Jenže, pane Kamasi, vyvolat národní diskurz je nadlidský úkon,“ podotkl Krystlík. „Třeba ve vztazích k menšinám neproběhl diskurz. Němci se za Protektorátu snažili ukázat reálie života v Sovětském svazu, nikdo jim nevěřil, protože si mysleli, že je to nacistická propaganda. Ona to byla pravda, jenže prostě Češi nezabrali. Máme třiadvacet let po cinkání klíči a co se stalo? Nic,“ doplnil s tím, že historika vždycky někdo platí. „Když se někdo postaví proti tomu, co stát pokládá za správné a pravdivé, tak ho čeká ostrakizace. A on jako historik, kde se může uchytit? V Čechách už ne, musel by do ciziny. A tam na něj čekají? Nečekají,“ reagoval Krystlík.
„Pak je to ale systémová otázka […]. Po tom, co jste právě řekl, bych chtěl možná zmírnit své předchozí výroky na adresu těch historiků, kteří vnitřně tuší nebo dokonce ví, že jsou nuceni učit blbosti […]. Já jim to nemám za zlé, protože jim asi nic jiného nezbývá,“ odpověděl Kamas.
Kolik historiků, tolik výkladů, v ČR je to ale jinak
Poté Krystlík uvedl, že historie není přírodní věda. „Historici se dnes shodují, že historie je šedesát procent faktu a čtyřicet procent konfabulace. Čili historik je vlastně vypravěč […]. Kolik je historiků, tolik by mělo být výkladů. No ale to tady v České republice nepozorujete. Tady mají všichni přibližně stejný názor,“ tvrdí Krystlík.
Psali jsme:
Podle Kamase to však není jen otázka České republiky. „Stejné nebo podstatně horší je to přesně za našimi západními hranicemi ve Spolkové republice Německo,“ míní nakladatel.
Kdy Kamas s autorem knihy o Hitlerových projevech Jiřím Beerem stanou před soudem, zatím není jasné. V debatě však Kamas uvedl, že pokud se chce soud v jednadvacátém století zabývat historickou knihou, která dokumentuje, co kdo v minulosti řekl, nemá s tím podle svých slov problém. „Vyhrajeme tak jako tak. Buď morálně, tím, že stát přizná, že není demokratický, pokud nesmíme vydávat knihy v roce 2013, anebo nás osvobodí,“ uvedl Kamas.
Ikona kanálového žurnalismu
V závěru více než hodinu a půl dlouhé debaty si oba řečníci neodpustili pár poznámek směrem k J. X. Doležalovi. „On je ikonou kanálového žurnalismu, navíc je to narkoman profesionální, tak mu to ani nezazlívám […]. Je profesionální hysterik, dělá svoji práci v tom, že dělá profesionální hysterii. Já dělám svoji práci, že vydávám knihy, na které si nikdo netroufá,“ řekl třeba na adresu novináře Kamas.
Pár slov o projektu
V Debatním klubu již hovořila řada renomovaných odborníků a známých osobností. Mimo jiné ekonom Pavel Kohout, politolog Daniel Solis, novinář Erik Best, advokátka Hana Marvanová, ekonomka Ilona Švihlíková, politolog Lukáš Jelínek a řada dalších.
Debatní klub je pravidelně k vidění na serveru YouTube a také na webu tohoto projektu. O něm jeho zakladatel Alexandr Vojta ParlamentnímListům.cz prozradil: „Rozhodli jsme se soukromou debatu v jisté transformované podobě uvést před naše diváky a pokusit se tak debatě vrátit její rozměr a smysl. Součástí formálních postupů našich debat je i neformální interview, které se debatou prolíná,“ vysvětlil Vojta s tím, že debatéři mají možnost se na tématech předem dohodnout.
Jedinou podmínkou účasti v debatě je podle něj akceptování právního rámce ČR a ovládání českého nebo slovenského jazyka na srozumitelné úrovni. V případě cizojazyčných účastníků debaty je pak nutná shoda na dorozumívacím jazyku.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Kupka
