Krejčí, někdejší poradce posledního komunistického premiéra Ladislava Adamce, si myslí, že komunisté nejvíce vydělali na tom, že zarputile hájili svou komunistickou minulost. Ukázalo se to prý výhodné zejména proto, že se nevytratila volební základna, kterou v jiných zemích postkomunisté poztráceli. „Když příliš v politice kličkujete, dějiny Vás nenajdou,“ poznamenává politolog.
Druhým důvodem, proč trvání na názvu „komunistický“ straně pomohlo, je fakt, že toto slovo partaj odstřihlo od jakéhokoliv polistopadového vlivu. Teď z toho těží, neboť se mohou profilovat jako jediná neposkvrněná strana. „Čisté ruce má jen ten, kdo v politice nic nedělá - což v dobách privatizace platí mnohonásobně,“ myslí si Krejčí.
Pokud se nyní komunisté, ve spolupráci se sociálními demokraty, dostanou k moci, nebude to prý nebezpečím pro demokracii. To by nastalo až ve chvíli, kdy by tento blok dvou standardních levicových stran selhal.
Petr Sokol dokazuje, že komunisté nijak výrazně neposílili počtem hlasů, ale připsali si především symbolické úspěchy. Například že na levicovém Ústecku konečně vyhráli, a to takovým způsobem, že nejspíš budou mít vlastního hejtmana. Nebo tím, že poprvé postoupil jejich kandidát do druhého kola senátních voleb v Praze.
Po úspěchu o prvním volebním víkendu prý někteří komunisté začali až příliš odhalovat karty svých plánů, například když jejich lídr v Olomouckém kraji nevyloučil v budoucnu znárodňování. Druhé kolo senátních voleb, ve kterém komunisté získali z dvanácti účastí jen jedno křeslo ve spolehlivém obvodě, prý ukázal, že úspěch KSČM má pořád výrazné limity. Což neznamená, že je bude mít i v budoucnu.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
