Před Ruskem se musíme mít na pozoru, chce oslabit vazby v NATO, varoval z rozhlasu generál Pavel. A pro ty, co podezírají prezidenta Porošenka...

29.11.2018 18:12

Hostem čtvrtečních Dvaceti minut Radiožurnálu byl bývalý šéf Vojenského výboru NATO generál Petr Pavel. Vyjádřil se k aktuálním rozbrojům mezi Ruskem a Ukrajinou poté, co Rusko napadlo ukrajinské lodě. Ruská strana to uznává, ale tvrdí, že ukrajinské lodě provokovaly ruské námořnictvo. Co na to Petr Pavel? Podívejte se sami.

Před Ruskem se musíme mít na pozoru, chce oslabit vazby v NATO, varoval z rozhlasu generál Pavel. A pro ty, co podezírají prezidenta Porošenka...
Foto: Daniela Černá
Popisek: Generál Petr Pavel

„Já mám za to, že Rusové v tomto případě nedodrželi ustanovení té smlouvy, kterou s Ukrajinci sami uzavřeli, o společném využívání Kerčského průlivu. Podle dohody by obě strany měly využívat Kerčskou úžinu,“ oznámil Pavel hned na úvod. Ukrajinská strana podle dohody nemá povinnost informovat ruskou stranu o tom, že její lodě chtějí úžinou proplout, ale ukrajinská strana prý stejně Ruskou federaci o cestě tří lodí informovala.

Pokud někdo tvrdí, že incident vyvolal ukrajinský prezident Petro Porošenko, který chce uspět ve volbách, měl by si uvědomit, že válečný stav bude na Ukrajině platit jen 30 dnů a do voleb nezasáhne.

„Já pevně doufám, že zůstane jen tady u té eskalace a strany se vrátí k jednacímu stolu,“ vyjádřil přání pan generál. Pokud strany vedou spor o využívání Kerčské úžiny, země by měly zasednout k jednacímu stolu a smlouvu z roku 2003 a Kerčské úžině aktualizovat.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko požádal NATO o pomoc, o vyslání lodí Aliance, ale podle generála Pavla by NATO své lodě vysílat nemělo. „Já bych to nevnímal jako nejlepší krok,“ varoval Pavel s tím, že především Azovské moře je vnímáno jako vnitřní moře Ukrajiny a Ruska a přítomnost lodí NATO v tomto moři by mohla být vnímána velmi negativně.

Generál Pavel také trval na tom, že bychom se měli mít před Ruskem na pozoru. Ne kvůli tomu, že by na nás mířily hlavně ruských tanků, ale kvůli ruské snaze oslabit vazby mezi jednotlivými členskými státy NATO a členskými zeměmi EU.

„Rusko, i na základě jednoznačných závěrů našich zpravodajských služeb, v České republice působí. Jeho lidé se snaží ovlivňovat i české politiky, aby naše případná stanoviska k Rusku byla smířlivější. Rusko má velice diferencovaný systém působení na jednotlivé země a nejen na jednotlivé země, ale i na jednotlivé politiky,“ upozornil Pavel. Základním cílem Ruska je podle Pavla zastřít pravdu a znejistět občany západních zemí.

Pár slov poznamenal také na adresu Číny. Měli bychom prý mít na paměti, že Čína není země hodných strýčků, ale je to tvrdá diktatura, jejíž páteří jsou čínští miliardáři – často navázaní na Komunistickou stranu Číny. A tito lidé rozhodně nehodlají po světě působit jako milí filantropové.

Došlo i na případ zbití afghánského vojáka, na němž se měli podílet i čeští vojáci. Host konstatoval, že si chce počkat na výsledky vyšetřování. Ale dokáže si prý představit, že jak na straně afghánských vojáků, tak na straně vojáků Aliance občas vybublají na povrch emoce.

Než se rozloučil s posluchači, prozradil ještě, co bude dělat od 1. prosince, kdy opustí aktivní vojenskou službu. „Moje žena má asi třístránkový seznam, co všechno jsem doma zanedbával a co všechno jsem zanedbával s ní, takže by mi to vystačilo na několik měsíců,“ smál se v rádiu Pavel.

Rád by si prý založil živnostenské oprávnění a věnoval se nějakému civilnímu povolání, ale kromě toho se nebrání ani pořádání debat a přednášek na téma bezpečnosti.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: mp

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Proč jste to dovolili? Kdo pro to hlasoval? Wilders burcoval v Budapešti

20:15 Proč jste to dovolili? Kdo pro to hlasoval? Wilders burcoval v Budapešti

„Dnes čelíme dvěma velkým existenčním hrozbám; woke kultuře a imigraci,“ řekl na konzervativní konfe…