"Já jsem jasně řekl, a rád to zopakuji, že premiérem jmenuji toho představitele vítězné strany, kterého mě tato strana doporučí," řekl Zeman. Zopakoval ale také, že podle jeho názoru jsou kandidáti vybíráni buď podle vůle stranických funkcionářů, nebo podle vůle voličů a že "míra demokratičnosti jakékoli strany je dána právě vůlí voličů, nikoli jenom nebo především vůlí funkcionářů".
Nejžhavějším kandidátem na premiéra je nyní předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. V sobotu ho v této roli potvrdil ústřední výkonný výbor sociální demokracie, která podle průzkumů dlouhodobě vede žebříčky volebních preferencí.
ČSSD k určení kandidáta na předsedu vlády přistoupila po Zemanově prohlášení, že premiérem jmenuje představitele, nikoli předsedu vítězné strany. To vedlo ke spekulacím, že by se jím v případě očekávaného vítězství ČSSD nemusel stát Sobotka, ale místopředseda strany Michal Hašek, který má k Zemanovi blíže. V minulých sněmovních volbách získal na jihu Moravy více preferenčních hlasů než Sobotka.
Zeman se během pořadu v souvislosti s nadcházejícími volbami a formováním nové sněmovny dostal do sporu o to, kdy noví poslanci získají mandát. Odvolával se na svou zkušenost dvouletého předsedy dolní komory, že "vždy bylo považováno za samozřejmé, že mandát poslance vzniká - a tedy i nároky, které z tohoto mandátu plynou - složením slibu". Ústava však jasně stanoví, že "mandát poslance nebo senátora vzniká zvolením". Složením slibu se pak zákonodárce tohoto mandátu ujímá se všemi právy i povinnostmi. Ústava také stanoví, že pokud poslanec slib nesloží vůbec, nebo jej složí s výhradou, jeho mandát zaniká.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav, čtk
