Převrat v ČT? Vedení, Moravec, zpravodajství... Skutečný znalec veřejnoprávních médií promluvil. Co se blíží?

18.03.2021 17:44

Česká televize se stala podivnou hlásnou troubou určité skupiny lidí, a tak část názorového spektra v jejím vysílání buď úplně chybí, nebo je zanedbatelná v poměru k tomu, jak je zastoupena ve společnosti. V souvislosti s výběrem dvanácti uchazečů na místa radních ČT si však mediální poradce a bývalý šéfredaktor zpravodajství veřejnoprávního rozhlasu Václav Musílek myslí, že se pomalu posouváme ke stavu, kdy bude dodržován Zákon o České televizi. Přispívá k tomu i fakt, že se názor na generálního ředitele Petra Dvořáka začíná v Radě docela rychle měnit od původně až adorace k nynější vysoké míře kritiky.

Převrat v ČT? Vedení, Moravec, zpravodajství... Skutečný znalec veřejnoprávních médií promluvil. Co se blíží?
Foto: FB Xaver
Popisek: Jednání Rady ČT

Přílišný jásot nelze očekávat na Kavčích horách poté, co vešlo ve známost dvanáct jmen uchazečů o místo v Radě České televize, které vybral Volební výbor Poslanecké sněmovny. Kvarteto z nich na své dubnové schůzi zvolí plénum za nové členy tohoto kontrolního orgánu. Nahradí tak Jaroslava Dědiče, Jaroslava Maxmiliána Kašparů, Jiřího Kratochvíla a Daniela Váňu, jimž uplynul šestiletý mandát. Zatímco první dva jmenovaní svou pozici radních už neobhajovali, druzí dva ano a úspěšně prošli prvním sítem. Spolu s nimi byli vybráni bývalí manažeři ČT Karel Novák a Radek Žádník, publicisté Jefim Fištejn a Pavel Černocký, předseda Rady seniorů Zdeněk Pernes, zastánce volného držení zbraní Pavel Černý, dále pak Jaroslav Kravka, Jiří Grund, Petr Brozda a jediná žena, novinářka a bývalá místopředsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Milada Richterová.

„Většinu z postupujících znám. Kdybych to měl shrnout, tak tam není nikdo, nad kým bych jásal, a stejně tak nikdo, u koho bych se zhrozil, koho že to tam vybrali,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální poradce Václav Musílek. U adeptů na místa radních ho především zajímá, zda vědí, co funkce, o niž se ucházejí, obnáší. „Já jsem činný v Institutu svobody a demokracie, jehož jednou z hlavních tváří je Hana Lipovská, členka Rady ČT. A protože to bere velmi vážně, tak dobře vím, kolik práce je s tím spojeno, jak pečlivě se na každé zasedání Rady připravuje, kolik studuje dokumentů, co všechno konzultuje, občas i se mnou. Při vytížení některých uchazečů o místo v Radě si nejsem jistý, jestli tomu budou schopní dát to, co bude potřeba. To je zcela zásadní. A odhlížím od toho, jestli jejich pohled na Českou televizi je takový či makový,“ vysvětluje Václav Musílek.

Lipovská je symbolem naděje, že se v televizi něco změní

Anketa

Bojíte se vakcíny AstraZeneca?

82%
18%
hlasovalo: 13497 lidí
Všechna jména postupujících kandidátů na radní probírat nechce. „Samozřejmě Jefima Fištejna všichni známe, to je člověk velmi přemýšlivý, se silnými názory. Souhlasil bych s jeho názory na zpravodajství a publicistiku České televize, které jsem zaslechl v poslední době. Jaroslava Kravku znám, to je člověk, který Českou televizi zná velmi dobře, což může být výhoda i nevýhoda,“ podotýká. To Jiří Kratochvíl a Daniel Váňa, kteří se projevují jako kritici veřejnoprávního média, mají už zkušenosti přímo z členství v Radě ČT. „Myslím, že začali být viditelní jako kritici ČT a jejího generálního ředitele až ve chvíli, kdy byli do Rady zvoleni na jaře minulého roku Pavel Matocha, Hana Lipovská a Xaver Veselý. Zejména Hana Lipovská se stala pro mnoho lidí symbolem naděje, že se v televizi něco změní, naopak pro zastánce starých pořádků se stala nepřítelem číslo jedna,“ upozorňuje Václav Musílek.

Mezi vybranou dvanáctkou je i Radek Žádník, bývalý ředitel programových okruhů veřejnoprávní televize, který z ČT odešel den předtím, než se vlády nad ní ujal 1. října 2011 nynější generální ředitel Petr Dvořák. V roce 2017 upozornil na to, že Česká televize už několik let po sobě hospodaří de facto se ztrátou. „V Radě je už Roman Bradáč, který byl tehdy protikandidátem Dvořáka. Co si pamatuji, tak s Radkem Žádníkem postupovali ve výpovědích společně. Určitě není špatně, že sílí kritika současného vedení, zejména generálního ředitele, naopak bych řekl zaplaťpánbu. Netvrdím, že je v televizi všechno špatně, ale kritických připomínek ke zpravodajství a publicistice bych měl několik stohů papíru. A rozhodně nejsem sám. Názor na současné vedení a hlavně generálního ředitele Dvořáka se v Radě začíná docela rychle posouvat od původně až adorace k nynější vysoké míře kritiky,“ upozorňuje bývalý šéfredaktor zpravodajství veřejnoprávního rozhlasu.

Kavčí hory se staly hlásnou troubou jen určité skupiny

Mezi dvanáct vybraných se nevešel mediální manažer Michal Klíma, jenž loni při své předchozí kandidatuře získal od výboru nejvíce hlasů, ale neuspěl před plénem Poslanecké sněmovny. Jeden z nejhlasitějších zastánců stávající podoby zpravodajství ČT navíc nedávno prohlásil, že noví radní Matocha, Lipovská i Xaver Veselý jsou mimo a nechápou fungování České televize. „Myslím, že ho nechápou tak, jak ho chápe pan Klíma. A jsem rád, že se situace posouvá tak, že to chápání České televize se vrací k tomu, co měl zákonodárce na mysli, když vznikal Zákon o České televizi. Jeho návrh jsem měl možnost jako předseda rozhlasové komise připomínkovat, to byl celý ten balík zákonů, nejen o České televizi, ale i o Českém rozhlase a o rozhlasovém a televizním vysílání. To je přesně ten problém, že tohle Česká televize neplní a že se stala takovou podivnou hlásnou troubou určité skupiny,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Václav Musílek.

Právě příchod tří nových radní na jaře minulého roku byl počátkem změny a zábleskem naděje, že by veřejnoprávní televize mohla začít fungovat tak, jak jí ukládá zákon. „Doufám, že tento trend bude pokračovat. Česká televize tak, jak ji definuje zákon, je tady od toho, aby obsáhla všechny nezanedbatelné názorové proudy, které v téhle zemi existují. Nejlíp se to dokumentuje na publicistických pořadech a na tom, koho Česká televize do vysílání zve a nezve. Nemyslím jenom Otázky Václava Moravce, ale i další pořady. Část toho názorového spektra tam buď úplně chybí, nebo je tak zanedbatelná v poměru k tomu, v jaké síle rezonuje ve společnosti. Z toho si dovoluji tvrdit, že tuhle úlohu Česká televize neplní. Ale začínáme se k tomu pomalu posouvat. A jestli se to začne někdy dít, tak to bude velké vítězství,“ doufá mediální poradce.

Radní nemají být partou znalců vnitřních poměrů ČT

Soudě podle reakce na Twitteru je zcela opačného názoru pirátský poslanec a místopředseda Volebního výboru Tomáš Martínek. „Mé preference založené na odbornosti, kvalitě nominujících organizací i nezávislosti jsou velmi odlišné od výběru výboru,“ přiznal Tomáš Martínek na sociální síti, že vybraná dvanáctka uchazečů o místa radních není ani trochu podle pirátského gusta. „Za prvé bych řekl, že mezi vybranými je řada lidí, kteří mají buď přímo s Českou televizí nebo s veřejnoprávními médii poměrně dlouhé zkušenosti. A za druhé Rada České televize má vykonávat kontrolu veřejnosti nad Českou televizí, a to vůbec neznamená, že to má být parta znalců vnitřních poměrů České televize, odborníků ať už na televizní žurnalistiku, dokumentaristiku nebo hrané věci,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Václav Musílek.

Ing. Tomáš Martínek

  • Piráti
  • Tento profil není využívan. www.tomas-martinek.eu je správný

Naopak sám považuje za důležité, aby do fungování kontrolního orgánu České televize byl vnesen pohled normálního člověka, který ty věci vidí zvenčí. „A to v Radě chybělo. Proto vůbec nemám problém s tím, jestli je ve výběru někdo, kdo s médii zkušenost nemá. Ale určitě se na televizi někdy dívá a určitě je schopen reprezentovat vzorek lidí, kteří televizi sledují a něco si o jejím vysílání myslí. Odbornost bych proto nepřeceňoval, i když pokud jsou navrženi lidé, kteří nějakou odbornost či zkušenost mají, tak to pro ně samozřejmě nemůže být mínus. Ale stejně tak není předem mínus pro někoho, kdo tu zkušenost nemá. Domnívám se, že není vůbec potřeba. Když si přečteme Zákon o České televizi, tak v něm není žádná podmínka pro členy Rady, že mají mít nějakou vysokou odbornost v mediální sféře. O tom tam není ani slovo,“ připomíná odborník na veřejnoprávní média.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Tomu věří neúspěšní. Plukovník rozebral dezinfo. A na koho cílí

21:50 Tomu věří neúspěšní. Plukovník rozebral dezinfo. A na koho cílí

Plukovník Ivo Zelinka byl hostem podcastu Čestmíra Strakatého. A řeč byla o ruské válečné propagandě…