Kdo je pro vás nejdůvěryhodnější?Anketa
České zdravotnictví ztrácí schopnost postarat se o všechny, kteří potřebují intenzivní péči. Počet zemřelých se blíží k 20 tisícům, v počtu nakažených na milion lidí jsme nejhorší na světě a vláda stále o ničem nerozhodla. Kapacita nemocničních lůžek se blíží naprostému vyčerpání.
Situace je vážná, mělo se začít jednat mnohem dříve, říká Konvalinka směrem ke kabinetu. „Jsem zklamán, že vláda o ničem nerozhodla. Čekal jsem velmi zásadní krok, aby přestaly umírat skoro dvě stovky lidí denně a abychom přestali být semeništěm koronavirové infekce pro celou Evropu,“ uvedl biochemik.
Na tvrdé restrikce je už dnes v podstatě pozdě. „Nejenže je už nejvyšší čas, je v zásadě pozdě. Ale lepší pozdě než vůbec, my to musíme nějak zastavit,“ dodává Konvalinka.
Za velkou chybu pokládá, co se v Česku děje poslední dva týdny. „Před čtrnácti dny se vážně uvažovalo o otevření obchodů a největší starostí některých ministrů bylo, jestli se otevřou skiareály,“ připomíná.
„Před měsícem nebo třemi týdny se Ministerstvo zdravotnictví na sérii tiskových konferencí pokoušelo vysvětlit občanům, že čísla nejsou tak strašná, jak vypadají. Protože ve skutečnosti lidé umírají na autonehody a těch lidí, kteří umírají na covid, je asi jen třicet procent,“ zdůraznil, že to byla zpráva, kterou si miliony občanů z toho odnesly.
Nyní vláda opět mění svůj přístup. „Teď se to najednou otáčí tak, že musíme zemi celou zavřít, protože jsme na tom špatně a kapacity našich nemocnic přetékají,“ pokračuje Konvalinka.
Není divu, že lidé ztrácejí vůči vládě důvěru. „Ta komunikace je prostě příšerná. Já se vůbec nedivím tomu, že jsou lidé frustrovaní, že spousta našich spoluobčanů tomu nerozumí a odmítá opatření respektovat,“ říká profesor kriticky směrem k vládě.
A nejde podle něj jen o komunikaci, zkrátka vláda systémově nepochopila celou situaci. „Neustále se mluví o tom, že pokud bude překročena kapacita nemocnic, bude třeba sáhnout k tvrdým opatřením. Ale když se ta loď už potápí, je pozdě na ucpávání děr,“ upozorňuje.
Ono časté skloňování kapacit nemocnic mu připadá už velmi nezpečné, jelikož běžné kapacity byly dávno překročeny. „Kapacita nemocnic už překročena byla. Máme na lůžkách intenzivní péče skoro 1400 lidí s covidem, což je daleko za limitem, který jsme si loni stanovili jako naprosto kritický,“ upozorňuje Konvalinka.
„Už jsme za bodem zlomu docela dlouho. To, co se teď využívá, jsou lůžka pro intenzivní péči, kterou lékaři a zdravotníci připravili pro JIP jako improvizaci. A už i tato improvizovaná lůžka nám docházejí,“ popisuje tíživou situaci.
Strategie držet nemocniční kapacity tak, aby nepřetekly, vede k tisícům lidských obětí. „Problém je, že ze všech komunikací vlastně vyplývá, že dokud ty kapacity budou stačit, tak je vlastně všechno v pořádku a nic vážného se neděje. S tím nutně souvisí, že stovky lidí budou denně umírat a tisíce lidí měsíčně,“ varuje Konvalinka.
Stejně jako někteří lékaři či lidé z ministerstva si sice nemyslí, že dojde ke kolapsu zdravotnictví, ale důrazně se pozastavuje nad otázkou: Co to ten kolaps vlastně je?
„Jestli si ho představujeme tak, že lidé budou umírat bez pomoci na ulicích, i já jsem přesvědčen, že k takové situaci nikdy nedojde. Situace je teď taková, že řada nemocnic jinou než akutní péči poskytovat nemůže, máme přeplněná intenzivní lůžka,“ pokračuje biochemik.
Celý rozhovor najdete ZDE
Podle svědectví primářů z nejzasaženějších okresů už teď dochází k takzvané triáži: „Vybírají se lidé, kteří dostanou intenzivní péči a kteří ji dostat nemohou, protože na ně nezbývá místo. Je to kolaps? Není,“ zmiňuje, že nemocnice stále fungují, lidé jsou tam stále sanitkami odvážení a lékaři a sestry dělají heroickou práci, aby lidem pomohli.
Skutečný stav lze podle Konvalinky dobře sledovat na nadúmrtí. „Koncem října a začátkem listopadu umíralo podstatně více lidí, než vycházelo podle statistik Ministerstva zdravotnictví. A takřka bezpochyby je to tím, že umírali lidé, kteří se už k nemocniční péči nedostali. Ať už proto, že umírali osamoceně, nebo prostě na ně nezbylo místo,“ obává se, že to se bude dít i nadále.
Nelze tak nezpochybňovat, že strategie selhala. „Ta strategie ale zcela zjevně selhala. Byla chybná. To, kolik lidí vir zabije a jak pandemie bude probíhat, už samozřejmě závisí na národní politice,“ myslí si Konvalinka.
Zatímco ve všech evropských zemích došlo k druhé vlně pandemie, v Česku došlo už i ke třetí. „Jednoznačně je to tím, že jsme v situaci vysoké zamořenosti otevřeli restaurace, obchody, aby se dalo nakoupit před Vánoci,“ poukazuje na to, co většina zemí neudělala.
„Tam je jasně vidět vliv národní politiky na šíření viru a na umírání lidí,“ uzavřel prorektor UK pro vědu a výzkum a vedoucí výzkumné skupiny v Ústavu organické chemie
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
