Jste pro přijetí Istanbulské úmluvy?Anketa
Například případ pana Bohuslava. Na ten ho fond upozornila sociální pracovnice jednoho městského úřadu. Bohuslav je bezdětný a svůj rodinný dům daroval své neteři. Ovšem s věcným břemenem, tedy s podmínkou, že bude moci v domě dožít. Neteř ovšem část domu pronajala „nepřizpůsobivým“. A tady začal problém.
„Bohuslav měl k užívání jen jednu malou místnost a začaly se dít věci. Lidí v domě postupně přibývalo, rostl nepořádek i hluk. A poslední dobou už nikdo přesně nedokáže říct, kolik různých lidí tam vlastně bylo. Možná 10, možná 18. Dům má jeden vchod, jednu kuchyni, jednu koupelnu, jednu toaletu. Pan Bohuslav se stal vlastně vetřelcem ve svém vlastním domě a prožil si mnoho krušných chvil. Jeho spolubydlící mu prý opakovaně nadávali, bránili ve vstupu na wc i do koupelny, v noci pouštěli hlasitou hudbu a situace celkově gradovala,“ popisuje nadační fond Příběhy, co se v rodinném domě dělo.
Dotyčná neteř, která část již svého domu pronajala, se pak podle mínění fondu zalekla a dům svého strýce prodala. I s nájemci, i se strýcem, do rukou třetí osoby.
V mnoha případech, které nadační fond řeší, je problémem fungování úřadů, ovšem ne v tomto. Pečovatelská služba pro Bohuslava začala shánět náhradní bydlení. Nakonec se musel spokojit se sociálním lůžkem v zařízení LDN, což mělo být provizorní ubytování, než se podaří situaci vyřešit a bude se moci vrátit domů. Jenže situaci se podle fondu vyřešit nepodařilo. „Obyvatelé domu sice už mají soudně nařízeno vystěhování, ale prý proto, že mají hodně dětí a nemají kam jít, se odvolali a dům pořád užívají. Bohuslav sociální lůžko v LDN musel opustit, sociálnímu odboru se nepodařilo najít žádnou další volnou kapacitu, a proto je aktuálně na ubytovně, kde za jeden pokoj bez wc a koupelny platí 8100 měsíčně,“ popisuje neutěšenou situaci seniora.
Ten již má zařízen dovoz obědů od pečovatelské služby. A má zažádáno o příspěvek na péči. Sociální pracovnice ovšem fond oslovily, zda by byl ochoten seniorovi vypomoci nad rámec zařízených obědů, než bude příspěvek schválen. Požadavek byl jednoduchý, tedy na potraviny, které není potřeba složitě připravovat. „Dovezli jsme kávu, konzervované potraviny, paštiky, sušenky, přesnídávky, sýry, trvanlivé salámy,“ informoval fond.
Příběh je nadějný. „Pana Bohuslava budeme podporovat pravidelně, dokud se situaci nepodaří vyřešit. On sám doufá, že se domů ještě vrátí, současný majitel domu prý úřadům slíbil součinnost a alespoň částečnou rekonstrukci. Pana Bohuslava budeme dál podporovat potravinami, chceme se podílet i na úhradě obědů a vzhledem k jeho zdravotním komplikacím, chceme hradit i část nákladů spojených s nákupem zdravotnických a hygienických pomůcek,“ uvádí fond Příběhy, pro které je tato epizoda výjimečná v dobrém i ve zlém. A poskytuje odkaz, přes který mohou občané fondu na starost o seniory přispět.
„Tenhle příběh hranici zase dokázal posunout a zůstane v nás hodně dlouho. Ve špatném, i v dobrém. Ve špatném proto, jak byl vyštván ze svého domu a v dobrém proto, že je opravdu krásné vidět, když okolí a úřady nejsou lhostejné a jednají. Velké díky sociálnímu odboru i pečovatelské službě v příslušném městě,“ uvádí.
Smutno je hlavně spoluzakladatelce fondu, režisérce Silvii Dymákové, které je smutno z toho, čím si senior musel projít.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Šebesta