Poukazuje na to, že zatímco na konci minulého roku věřilo vládě 24 % lidí, letos v září už to bylo 45 % dotázaných. „Tento posun je dán především tím, že vláda a její předseda se stali nositeli klidu. Premiér nevytváří žádné mediální vlnění či bouře, které by jej mohly ohrozit,“ domnívá se Krejčí.
Premiéra Bohuslava Sobotku pochválil za to, že dokáže odrážet podbízivé, záludné a aktivistické tlaky médií, které směřují k formování nežádoucích kampaní. A v případě zásadních a citlivých témat, jako jsou například sankce vůči Rusku, se vyjadřuje nedvojsmyslně a na rozdíl například od Hradu nekolísá. A tak oproti dřívějším předpokladům právě proběhlé volby by podle Krejčího měly přispět ke stabilizaci postavení předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky.
Předsedové koaličních stran jsou vůči médiím disciplinovaní
Podle politologa je současná důvěra ve vládu spojena se stabilitou vládní koalice. „V minulosti se nejen kolem sporů, ale i prostých diskusí mezi koaličními partnery vytvářel velký mediální rozruch. Dnes všichni tři předsedové drží základní linii a vůči médiím jsou disciplinovaní,“ připomíná Krejčí.
Druhým faktorem, který podle něj také určil výsledky voleb na konci minulého týdne, je nelibost nad politickou situací. „Výzkumy veřejného mínění říkají, že spokojenost se současnou politickou situací dává najevo pouze 17 % respondentů,“ uvádí Krejčí, podle něhož se tento faktor odrazil v účasti při hlasování v komunálních volbách, ke kterým přišlo 44,5 % oprávněných voličů, což je nejmenší volební účast od roku 1998.
Za vzestupem ANO fakt, že jsme periferií EU a NATO?
Za vzestupem hnutí ANO i dalších nových politických subjektů je podle Krejčího programové vyprazdňování politiky. To podle něj souvisí s pohybem Česka z pozice semiperiferie na periferii Evropské unie a NATO.
Politolog upozorňuje, že v periferních zemích se „velká politika" nedělá. „Velká sociální a politická rozhodnutí se dnes dělají v centrálách NATO/EU a zemím periferie je přisouzena role disciplinovaných přihrávačů,“ uvádí Krejčí s tím, že politický zápas, tedy především volby a dění ve sněmovně, jsou v periferních zemích zúženy na spory o položky rozpočtu. Proto podle něj dochází k posilování role účelového pragmatismu v politice na úkor programových diskusí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
