Profesor Milan Zelený: Sankce? To je idiotské

02.01.2015 13:15

Jak dosáhnout úspěchu v současné době? Na tuto otázku se u příležitosti začátku nového roku snaží najít odpověď profesor Milan Zelený v obsáhlém článku, který zveřejnil na svém blogu na serveru Aktuálně.cz. Dochází k tomu, že slibnou strategií není spoléhání na politiky. Zdroj inspirace nachází v myšlenkách úspěšných Čechů, kteří sice žili v minulosti, ale nějakým způsobem dokázali prorazit i v mezinárodním měřítku.

Profesor Milan Zelený: Sankce? To je idiotské
Foto: Vojtěch Vlk
Popisek: Milan Zelený

„Spoléhat na politiky, doprošovat se a vyzývat je k akci pomocí „otevřených” dopisů, není slibnou strategií; spíše demonstrací podřízenosti, závislosti a bezradnosti, ze kterých politici tyjí,“ píše Zelený, podle něhož jsou autonomie a nezávislost lidí noční můrou stranických politiků. Vyzývá proto k rekonstrukci měst, obcí i regionu podle principu „Uděláme si to sami“, a to podle modelu a zkušeností Baťů v jejich Zlíně.

Pesimista hledá obtíže v každé příležitosti, optimista hledá příležitosti v každé obtíži

Asi nejlépe lze vyjádřit filozofii profesora Zeleného ve větě, kterou několikrát ve svém článku v různých modifikacích použil: „Pesimista hledá obtíže v každé příležitosti; optimista hledá příležitosti v každé obtíži.“

Zelený poukazuje na to, že potenciál dalších pracovních míst v zemědělství, průmyslu, službách a státu je ve vyspělých ekonomikách vyčerpán. Díky kombinaci s automatizací a robotizací ve všech čtyřech sektorech bude zaměstnanost i nadále klesat. „Automatický přijímač vratných lahví převládne,“ charakterizuje současný trend.

Strategie sankcí je idiotská

Roli státu za této situace vidí jako převážně zpátečnickou a škodlivou. Nepřímo také kritizoval současnou politiku protiruských sankcí: „Politické zájmy straníků a byrokratů, skrz idiotskou strategii sankcí (slepé k maximální provázanosti globálních ekonomik), vedou k vzájemnému ničení hospodářství, podniků i živností, které politici nevytvořili, k plýtvání penězi, které sami nevydělali,“ uvedl s tím, že taková negativní a rušivá poloha státu je dlouhodobě neudržitelná.

Neplýtvejme penězi na záchranu starých a bezperspektivních podniků

Evoluční transformace a metamorfózu ekonomiky nelze podle Zeleného zabrzdit politickými intervencemi a fiskálně-monetárními zásahy. Lidská ekonomika prochází evolucí, nedá se „vrátit“. Je prý třeba přestat sabotovat progresivní technologie a nové podnikatelské modely. A nemělo by se plýtvat úsilím a penězi na záchranu starých, dysfunkčních a bezperspektivních podniků, činností a pořádků.

Nové technologie přinášejí mnoho nových příležitostí

Zelený upozorňuje na fakt, že každá transformace, obzvláště ekonomického, společenského i politického života, přináší plejádu nových příležitostí k podnikání, ale i službě veřejnosti, ke vzdělávání a také k osvobození jedince. „Nové technologie přinášejí nikdy nepoznané možnosti výroby i spotřeby, vzdělávání i podnikání. Stačí být skutečným optimistou a vyhledávat nové příležitosti v současných obtížích – přestat pesimisticky hledat obtíže v každé nové příležitosti,“ uvedl profesor Zelený.

Děti je nutné učit řešit problémy, a ne je nutit biflovat to, co udělaly předchozí generace

Naše děti budou žít a soutěžit v novém světě, proto musí být připraveny. Musí se učit podnikání, zodpovědnosti a nezávislosti. Základním cílem vzdělávání je výchova lidí, kteří jsou schopní řešit nové problémy a dělat nové věci, ne opakovat a biflovat to, co udělaly generace předchozí. „Potřebujeme lidi, kteří jsou kreativní, podnikaví, vynalézaví a objevní. Takoví lidé umějí být kritičtí a jsou schopní ověřovat – ne akceptovat vše, co jim je předhozeno politiky a médii,“ upozorňuje profesor Zelený. Tvrdí, že naše země je pro nastávající změnu vybavena zkušenostmi několika velikánů české historie. Uvádí příklad tří z nich.

Komenský považoval za své poslání překonat oddělení školy od praxe

Prvním je Jan Amos Komenský, který byl zakladatelem „školy hrou“. „Komenský byl zastáncem vzdělávání pro praxi,“ uvedl Zelený s tím, že překonat tradiční oddělení školy od vlastní praxe v zemědělství, řemeslu i podniku, považoval za své poslání.

Bratři Baťové dokázali vést k prosperitě firmu v době hluboké celosvětové krize

Druhým zdrojem inspirace jsou bratři Tomáš a Jan Baťové, kteří byli zakladateli a provozovateli nejslavnější a nejúspěšnější české firmy. „Soustava řízení Baťa je dodnes nepřekonaná ve své celistvosti a systémové integraci,“ píše profesor Zelený. Upozorňuje na pozoruhodnou skutečnost, že celá existence firmy Baťa probíhala v době hluboké celosvětové krize, přesto podnik vzkvétal.

Banky jsou spíše upíry podnikání

„Tomáš Baťa byl geniální zakladatel, autor podílu na zisku, principu spolupodnikání zaměstnanců (spolupracovníků), pochopení podniku jako živého organismu a zakladatelem podnikové Školy práce,“ vyzdvihuje přednosti baťovského způsobu řízení firmy. Poukazuje i na to, že Tomáš Baťa byl čtyřikrát za sebou zvolen starostou města Zlína. Ten se tak stal průkopníkem místní samosprávy a bezpartijní spolupráce s podnikovou i univerzitní sférou. Jan Baťa byl geniálním pokračovatelem a odvážným inovátorem globálního významu. Byl autorem koncepce „Průmyslového města“, jako výrazu místní autonomie a soběstačnosti v době počínajícího globalismu. „Celou řadu takových měst pak založil v Asii, Brazílii a Kanadě,“ podotkl Zelený.

Ze zkušeností bratří Baťů pak vyzdvihl například tu, že v jejich firmě neporoučeli bankéři, protože banky považovali spíše za „upíry, nežli pařeniště podnikání.“

Karel Čapek považoval za nutné pracovat proti vládě stran a všemohoucnosti výkonných výborů

Třetím zdrojem inspirace je pro nás Karel Čapek. Zelený zmiňuje jeho slova o tom, že je nutné „pracovat proti stranám, proti vládě stran, proti hlasovací mašinérii, proti inkompetenci, proti politice za zavřenými dveřmi, proti všemohoucnosti výkonných výborů.“ A ještě jednou citoval Čapkova slova, která mají platnost i v současnosti: „Záleží víc na tom, aby město Čáslav bylo baštou čáslavského kraje, než aby bylo baštou té nebo oné pražské politické strany.“

Milan Zelený je globální profesor působící na Fordham University v New Yorku, ale také na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, Xidian University v Xi´an, Fu Jen University v Taipei, Indian Institute of Technology, Kanpur a IBMEC Rio de Janeiro. Již 33 let je šéfredaktorem mezinárodního časopisu Human Systems Management. Dlouhodobě drží 1. příčku v žebříčku nejcitovanějších českých ekonomů. Jeho populární knihy v češtině jsou např. Cesty k úspěchu, Neučte se z vlastních chyb, Hledání vlastní cesty, Všechno bude jinak a To vám byl divný svět.

 

 


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vam

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Chalífát, konečné řešení pro Evropany.“ Proč veřejnoprávní TV opět zamlčela? Analytik na nohou

5:00 „Chalífát, konečné řešení pro Evropany.“ Proč veřejnoprávní TV opět zamlčela? Analytik na nohou

TÝDEN V MÉDIÍCH Dokud byl Pavel Tuleja rektorem Slezské univerzity v Opavě, nikoho jeho publikační č…