Schetyna je přesvědčený, že Rusko již nebude tak agresivní jako dříve. Za tím podle něj stojí vliv sankcí a „pevná hegemonie států, které je zavedly a stále na nich trvají“, uvádějí Literárky.
Věří ve zdárné dodržení minské dohody, k čemuž je však nutné změnit ukrajinskou ústavu, čímž by Ukrajina mimo jiné získala zpět pod kontrolu svou východní hranici.
Minulou sobotu uveřejnil deník Večernje novosti rozhovor s jedním z hlavních poradců prezidenta Putina, Leonidem Petrovičem Rešetnikovovem. V rozhovoru mluvil o vztahu mezi Ruskem a Srbskem, o umělých hranicích na Balkánu a o ohrožení, ve kterém se Rusko ocitá.
Rusko dává Srbsku svobodu volby, jak tvrdí Rešetnikov, problémem je podle něj spíše tlak Západu. „Jestliže se Srbsko bude chovat obdobně jako Albánie, Bulharsko nebo Rumunsko, bude Západ v klidu. Cílem je rozdělit Srby, stejně jako se snaží o stejné s Rusy. S námi se jim to nedaří, neboť jsme velký národ,“ říká Rešetnikov. Kosovo je podle něj umělým státem, jehož účelem je oslabit a rozdělit Srbsko.
Problémem Balkánu jsou umělé hranice, tvrdí Rešetnikov. „Mimo Rusko žije 25 milionů Rusů. Proto také došlo k ukrajinskému konfliktu, neboť i zde jde o uměle vytvořené hranice. Takové hranice mohou existovat jen po určitý čas, neboť nelze uměle rozdělit jeden národ,“ říká Rešetnikov.
Rusko podle něj není agresivní, jen zbrojí jako odpověď na zvyšující se počty spojeneckých jednotek ve všech státech kolem něj. „Všechny země, které jsou členy NATO, se de facto v případě války stávají potenciálními cíli našich úderů,“ říká Rešetnikov, války se podle něj ale bát nemusíme.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: spa
