Radičová: Slováci teď už reformy uznávají

19.05.2012 9:42

Bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová se zamýšlí nad odlišnostmi polistopadového vývoje v České republice a na Slovensku. Představuje českým čtenářům především vývoj veřejného mínění u našich východních sousedů. Ti podle ní začali respektovat demokracii, a i když jim spousta věcí vadí, jsou ochotni jít dál kupředu.

Radičová: Slováci teď už reformy uznávají
Foto: Topnovinky.sk
Popisek: Bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová

V úvaze pro deník MF Dnes Radičová vzpomíná na to, že zatímco Češi si byli v roce 1989 vědomi neudržitelnosti komunismu, na Slovensku tomu bylo trochu jinak. „Měkčí průběh normalizace a opožděná socialistická modernizace přispěly k tomu, že většina obyvatel Slovenska na sklonku 80. let nevnímala komunistický režim jako nereformovatelnou říši zla.“ Navíc prý ani nepociťovali, že ekonomický systém narazil na hranice svých možností a žije na úkor budoucích generací. „Neměli pocit, že je potřeba něco zásadně měnit, a tak se k polistopadovému vývoji stavěli kriticky,“ vysvětluje expremiérka.

„Způsob budování národního státu na Slovensku probíhal takovým způsobem, že nám to demokratizaci dost zkomplikovalo,“ píše Radičová. Slovensko se prý zařadilo mezi jakési pseudodemokracie a mělo problém plnit kodaňská kritéria pro členství v Evropské unii. Vládnoucí elita prosazovala konfrontační, mocenské chápání politiky, založené na síle, podvodu, lsti a arogantním využívání moci.

Převládá názor, že reformy jsou v zásadě dobré

Společnost prý byla rozdělena v otázkách hodnocení minulého režimu, průběhu ekonomické transformace, sociálních problémů i zahraničněpolitické orientace. Politická kultura byla poznamenaná duchem konfliktu a vládnoucí elity se nedokázaly shodnout takřka na ničem. Dodnes prý někteří dělí lidi na „proslovenské“ a „protislovenské“.

Od roku 2006 prý na Slovensku jednoznačně dominuje pozitivní hodnocení svobodných a demokratických poměrů. Kritiku sklízí především sociální problémy, nebo fakt, že si řada komunistických prominentů dokázala udržet své postavení. Zatímco v devadesátých letech byl postoj Slováků k ekonomické transformaci rezervovaný, reformy Dzurindovy vlády lidé přijali. „Převládal názor, že reformy jsou v zásadě dobré, chce to jen doladit detaily,“ myslí si Radičová.

Do budoucna musí Slovensko bojovat se všemi formami diskriminace a hodně investovat do vzdělání. Tak se podle Radičové může stát moderním národem a překonat současnou krizi.   

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: jav

Ing. Ondřej Knotek byl položen dotaz

svoboda slova

Úplně souhlasím s tím, co si ANO myslí o údajném boji s dezinformacemi a ochraně svobody slova. Můj dotaz zní. Jak budete chtít zajistit, aby tu svoboda slova fungovala dál a lidé neměli strach vyjádřit svůj názor, což se už dnes děje? Mluví se o boji s dezinformacemi, ale co ochrana svobody slova? ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Z utečeneckých táborů rakve za covidu nevynášeli. Profesor Žaloudík rozkrývá proč

21:45 Z utečeneckých táborů rakve za covidu nevynášeli. Profesor Žaloudík rozkrývá proč

V posledních letech důvěra v lékaře u části české populace značně utrpěla. Kvůli covidu se, podle bý…