“Myslím, že se špatně interpretuje celý odpovídající článek ústavy,” domnívá se Pavlíček. Jedná se o článek 27, ve kterém je řečeno, že nelze žádného poslance ani senátora stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Dále se v něm píše, že lze dotyčného zadržet, ale jen při páchání trestného činu, anebo bezprostředně poté. Následně musí orgány činné v trestním řízení do jednoho dne od incidentu získat souhlas od předsedy komory. A pak musí komora rozhodnout o přípustnosti stíhání.
Na předsedkyni sněmovny Miroslavu Němcovou (ODS) se policie sice obrátila týž den, kdy Ratha zadržela z převzetí údajného úplatku, a Němcová ještě ten samý večer rozhodla o jeho vydání. "Imunita chrání poslance pro jeho výkon mandátu. Když už nevykonává mandát, není důvod k tomu, aby byl chráněn. To není nedotknutelnost poslance," souhlasí s postupem šéfky sněmovny Pavlíček.
Následně ovšem měla hlasovat sněmovna. A to se nestalo. Vzhledem ke svému programu by se k tomu dostala zřejmě až začátkem června. To se nelíbí některým členům mandátního a imunitního výboru: "My doufáme, že to (Rath - pozn. redakce) do té doby vzdá, protože to nechceme absolvovat," řekl jeden z členů. Ratha by totiž v případě, že by se chtěl účasnit zasedání mandátního a imunitního výboru, musela doprovázet policie nebo vězeňská služba.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ane, čtk
