Řecko: Utajená studie, která nepotěší „královnu“ Merkelovou. A zásadní spekulace, že už je všechno jinak

07.07.2015 12:05

Analytička Tereza Spencerová se na serveru Literarky.cz zamýšlí nad tím, co propukne v Řecku, Evropě i ve světě poté, co Řekové v referendu odmítli podmínky věřitelů. Jeden ze států podle ní dobrovolně zhoršil vztahy s 18 dalšími a použil k tomu jejich společnou měnu.

Řecko: Utajená studie, která nepotěší „královnu“ Merkelovou. A zásadní spekulace, že už je všechno jinak
Foto: pixabay.com
Popisek: Řecká krize - ilustrační foto

Odstoupivší ministr financí Řecka Janis Varufakis označil výsledek referenda za „velkolepé, velké ANO demokratické, racionální Evropě a velké NE destopické vizi eurozóny, která funguje jako železná klec pro lidi“, konstatuje Spencerová a zároveň uvádí, že nyní se premiér Alexis Tsipras pokusí uzavřít dohodu s „velkou trojkou“ (Mezinárodním měnovým fondem, Evropskou centrální bankou a Evropskou komisí). Jak zareaguje Brusel, však není jasné. 

Jak Spencerová cituje The Guardian, Tsiprasovo jasné vítězství totiž zpochybnilo moc Německa, Francie, Itálie a zbytku eurozóny, a pro mainstreamové elity EU se proměnilo v noční můru. 

„Osud Řecka, potažmo jeho bank a celého bankovního systému, konkrétně závisí na tom, zda mu Evropská centrální banka v nejbližších dnech poskytne další úvěry. V opačném případě nastane vystoupení z eurozóny. Svou roli bude mít i reakce finančních trhů: Německý index Dax už padá a nejistý je osud dluhopisů Španělska, Portugalska a Itálie. Pokud by tyto země – z hlediska finanční budoucnosti obvykle jmenované zároveň s Řeckem – následovaly řecký vzor, může Grexit fakticky ‚nakazit‘ i ostatní slabé státy eurozóny, změnit v budoucnu jejich politické vedení a současně rozvalit vše, o co se dosud Unie opírala,“ zkonstatovala Spencerová s tím, že „velká trojka“ se několik měsíců bránila zveřejnění tajné studie Mezinárodního měnového fondu, podle níž Řecko ke své záchraně nepotřebuje další drastické škrty, ale naopak výrazné odpuštění dluhů a odklad splátek zbývajících úvěrů o dvacet let. Zveřejnění analýzy prosadily USA, které chtějí udržet dle Spencerové eurozónu, EU a NATO pohromadě, aniž by ovšem musely na řešení problémů přispět alespoň jedním dolarem.

Celý text čtěte ZDE.

V případě, že by „velká trojka“ chtěla předejít krizi, stačilo by dle Spencerové, aby kývla na návrhy Tsiprasovy vlády. „To by ale byla jasná a přiznaná prohra Angely Merkelové coby ‚královny Unie‘,“ říká analytička. „Německý šéf Evropského parlamentu Martin Schulz tak má za to, že Řecku nezbývá než nucený odchod z eurozóny,“ podotýká dál Spencerová.

„Zdá se tedy, že aktuálně se mezi EU a MMF vedou vášnivé spory o tom, jak dál, přičemž se navíc ještě všichni dívají na Berlín a čekají na jeho verdikt, byť americká banka Goldman Sachs předjímá výsledek a tvrdí, že Řecko v eurozóně. Pokud by se tak ale přece jen nestalo, nastoupí Řekové několikaměsíční proces návratu k drachmě. Podle některých informací už britská firma De La Rue, která tiskne na 150 světových měn, už dostala zakázku na výrobu drachem, ale nechce se k těmto spekulacím vyjadřovat. Asi nejlépe ale nynější situaci shrnul někdejší italský premiér a šéf Evropské komise Romano Prodi: Pokud EU nedokáže vyřešit malý problém o velikosti Řecka, co to znamená pro celou Evropu?“ uzavírá Spencerová.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vef

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Blyatmobil.“ Ruský vynález se chytil. Odhalil ukrajinskou slabinu

21:33 „Blyatmobil.“ Ruský vynález se chytil. Odhalil ukrajinskou slabinu

Ruským tankům nazývaným „blyatmobiles“ nebo „želví tanky“ či „bitevní stodoly“ se dostává pozornosti…