Co říkáte na kauzu ,,Hanča a Tonča"?Anketa
„Kamkoli jsem během své návštěvy Ukrajiny zavítal, téměř všude jsem potkával lidi se zlomeným srdcem v důsledku války s proruskými separatisty. Obavy z budoucnosti a slzy smutku nad současností byly jasně patrné u obyvatel Oděsy, Mariupolu, Doněcku, Amvrosijivky i Kyjeva. Neradostná atmosféra vládne na územích kontrolovaných separatisty i kyjevskou vládou. Lidé se rovněž obávají o svoji finanční situaci,“ popisuje své zkušenosti Dorell a cituje názor pětapadesátileté Eleny Bilanové, která se právě modlí u provizorní svatyně za desítky lidí zastřelených na Majdanu. „Vždy k nám jezdilo mnoho turistů z Běloruska a Ruska. V loňském roce to byli jen lidé z Doněcku, kteří ovšem nebyli turisté, ale vysídlenci,“ stěžuje si paní Elena, jejíž syn rovněž bojoval na frontě.
Ceny zboží ze zahraničí na Ukrajině rostou závratnou rychlostí, ale mzdy zůstávají stále stejně nízké. Spousta pracovních míst byla zrušena a mladí Ukrajinci stále žijí v nejistotě, jestli nebudou mobilizováni k obraně země. Ve městě Amvrosijivka poblíž hranic s Ruskem hovořil Dorell se skupinou žen čekajících ve frontě na humanitární pomoc. Nejdříve se bály mluvit, ale nakonec souhlasily s tím, že budou povídat dohromady. Osmatřicetiletá Taťána Belsmerová pracovala před válkou v autosalonu. Je matkou dvou malých dětí a syna, který by již mohl být vzhledem k věku povolán do povstalecké armády. Ráda by opustila město, ale nemá kam jít a je bez peněz. Pláče, když říká, že před rokem podporovala oddělení regionu od Ukrajiny. „Nikdy jsem však nechtěla válku. Mnoho lidí od té doby bylo zabito. To se nedá odpustit.“
celý text v angličtině máte k dispozici ZDE
V Kyjevě zpovídal americký reportér pětadvacetiletou Oksanu Semenecovou, na kterou narazil v blízkosti umělecké galerie. „Nemůžeme si koupit dům, ani si nemůžeme dovolit pořídit dítě. Všichni jsou nyní nervózní, protože se očekává mobilizace,“ svěřuje se paní Oksana, jejíž manžel hraje na trubku v Národní filharmonii a může být rovněž brzy přinucen obléknout uniformu. Rodina Semencovova se původně stavěla proti majdanským demonstracím, protože se domnívala, že Ukrajina se může rozvíjet i bez připojení k Evropě. Později však oba manželé dle paní Oksany svůj názor v reakci na válku a kroky ruského prezidenta Vladimira Putina změnili. „Nestojíme však proti obyčejným Rusům. Naštvaní jsme jen na ruské úřady a na to, co dělají ruští vojáci v naší zemi,“ poznamenává paní Oksana.
Svůj názor na stávající situaci na Ukrajině přidává také dvaašedesátiletý bývalý obchodní manažer Mykola Poliščuk, který dlouhá léta za byznysem cestoval po celé zemi. Za největší problém považuje vypjaté ruské vlastenectví. „To je takové lepidlo, které drží ruskou společnost dohromady. Je to bohužel jistý druh fašismu, ve který Rusové věří. Nepotřebují drahá auta, jídlo nebo prosperující ekonomiku. Stačí jím jejich nacionalismus. Vidím to na své sestře, která žila v Doněcku. Po návratu do Kyjeva potřebovala dlouhý čas, než se její myšlení vrátilo do normálu,“ říká pan Mykola. Přesto zůstává stran budoucnosti země optimistou. „Ukrajina má dostatek surovin, vzdělanou pracovní sílu i výrobní kapacitu. Abychom mohli uspět, potřebujeme pouze západní pomoc. Konkrétně západní kapitál, stejně jako zemědělské a technické know-how. No a pokud bude potřeba zastavit Putina, je nutné rovněž získat americké zbraně,“ uzavírá pan Mykola.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
