Komentátor Boris Cvek na Britských listech situaci popsal pohádkou o hlídacím psovi, který místo hájení veřejného zájmu rozptyloval pozornost lidu různými hloupostmi a povrchnostmi. Tím přispíval k nefunkčnosti demokracie, která dospěla tak daleko, že si tohoto hlídacího psa koupili bohatí lidé. Původně si myslel, že ho tito boháči budou dobře krmit, ale oni se jej nakonec rozhodli utratit, aby je nepokousal.
Petr Nachtmann na témže webu popsal situaci střízlivěji. Podnikatelské aktivity Zdeňka Bakaly byly podle něj vždy zralé na zájem investigativních novinářů, ovšem jeho vlastní novináři o nich psát odmítali, až je nakonec pocítili na vlastní kůži. Včetně pozoruhodné formy, kdy bylo odejitým e-mailem přikázáno, že se mají příští pondělí dostavit na určené místo mimo redakci, kde se vyřídí všechny formality.
Šéfredaktor webu Jan Čulík oběma svým přispěvatelům přitaká, že si pravicoví novináři svou pitomostí zavinili vyhazov. Tak dlouho prý lezli mocným do zadku, až s nimi tito mocní zatočili. Nelze však prý přehlédnout, že se pořád jedná především o tragickou událost mnoha zničených existencí.
Již dříve byla podobným způsobem zničena existence mnoha jiných, bezbrannějších částí společnosti. Novináři, kteří o tom měli psát a tyto bezbranné hájit, tak nečinili, což podstatným způsobem poničilo tuto zemi a její veřejnou debatu. Osobní tragická situace by snad mohla vést k alespoň částečné míře prozření.
„Že si lidé typu Jindřicha Šídla konečně uvědomí, že skutečnost je o hodně složitější, než jak ji za posledních pětadvacet let zkreslovali, že nestáli na straně dobra a světla, že si člověk musí udržet nezávislost a integritu za každou cenu,“ věří Čulík.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
