O jeho stažení požádal horní komoru zhruba před dvěma týdny sněmovní ústavně-právní výbor. Pokud by tak Senát nepostupoval, poslanci by normu museli zamítnout; jiná možnost by nebyla.
Obě novely předpokládají, že poslance či senátora nadále nebude možné trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Pokud by ale Sněmovna nebo Senát s vydáním nesouhlasily, nic by nebránilo stíhání zákonodárce po zániku jeho mandátu, pokud nebude znovu zvolen. Podobné pravidlo bude platit pro ústavní soudce, o jejichž vydání rozhoduje horní komora.
Obdobnou předlohu poslanci a senátoři projednávali před rokem, v horní komoře se ale pro její přijetí nenašlo dost hlasů. Ve Sněmovně je pro schválení změny ústavy potřeba 120 hlasů. Podobně v Senátu je nutný souhlas třípětinové většiny, ale jen z přítomných senátorů.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: joh
