Senátor Čunek přišel k Jílkové a svěřil se s největším stresem z dětství

22.02.2013 4:45

Kde je hranice mezi týráním dětí a výchovnou fackou? Někteří odborníci se shodují, že násilí na dětech by mělo být zakázáno zákonem, jiní však praví, že takový pohlavek je často naopak z lásky a dětem pomůže. Podobný názor má i senátor Jiří Čunek.

Senátor Čunek přišel k Jílkové a svěřil se s největším stresem z dětství
Foto: Repro Foto: ČT
Popisek: Senátor Jiří Čunek v pořadu Michaely Jílkové Máte slovo

„I ta facka může být z lásky a většinou je,“ vysvětloval v pořadu Máte slovo Jiří Čunek. Podle něj snad každému rodiči minimálně jednou ujela ruka – každého by tedy měl soudit soud, jako tomu bylo nedávno u matky, která dítě zbila vařečkou? „Nejenom ruka, ale komu někdy neujela pusa?“ dodal Čunek s tím, že snad jen hluchoněmým rodičům.

„Ten fyzický trest krásně spojuje v milující rodině ten přestupek,“ zastával se senátora bezdětný vdovec, který v pořadu hájil tělesné tresty. „My ho připravujeme na to, že když jsem drzej, neplním si úkoly, jsem paličatej, tak to bude bolet,“ popisoval. „Vedoucí mě vyhodí nebo se v autě nabourám,“ doplnil muž.

Výprask podle něj vždy patřil do obecného povědomí něčeho „správného“ – až nyní je kritizován. „Proto je dneska tolik sebevražd, protože lidé nejsou schopni čelit životním krizím,“ dodal.

Tělesné tresty ale odmítá mnoho odborníků, mezi nimi i Eva Vaníčková z České společnosti na ochranu dětí. „Říkal už Jan Ámos Komenský, že násilí nemá místo ve výchově,“ připomněla. „Každý tělesný trest je provázen stresem. U starších dětí tam navíc chybí i opodstatnění,“ dodala doktorka.

Čunkovo dětství

Na to senátor Čunek poznamenal, že ale „Učitel národů“ hovořil spíše o školách. „To se dětem sekaly ruce, i když někde vzaly houstičku v obchodě,“ upozornila ho sama Vaníčková, že je třeba chápat 17. století v jiném kontextu. „To, co se tehdy vnímalo jako násilí, my nyní vnímáme jako nejhorší možnou brutalitu,“ upozornila na současné chápání násilí i v případě, kdy jde například „jen“ o facku.

„Ty psychické tresty, to je daleko horší,“ upozornil Čunek a začal vzpomínat na své dětství. „Nejhorší trest nebylo, když jsem dostal vařečkou, ale když maminka řekla, že přijde tatínek a on si to se mnou vyřídí,“ popisoval. Otec ho nebil, ale ono čekání a strach byly podle něj dostatečným trestem.

I když Vaníčková sama tresty odmítá, připustila, že teoreticky má fyzický trest smysl v batolecím věku. „Plácnu-li batolátko přes plenkový zadeček a dítě ucítí ten nepříjemný vjem, tak to má efekt,“ dodala doktorka.

„Plácnu-li dítě přes zadek přes plenku, tak to nemá žádný efekt a má z toho srandu,“ odmítla ale rázně její slova dětská psycholožka Václava Masáková.

Podle ní naopak může být nebezpečné, když rodiče budou úzkostlivě odmítat potrestat své dítě. Ocenila sice jednoho z diskutujících, otce, který své děti tělesně netrestá a naopak je nechá napravit škodu, ale podle jejích slov to ne každý vydrží.

Když se dítě netrestá, jednou to bouchne

„U nějaké skupiny rodičů to bude fungovat tak, že budou děsně úzkostní a na to dítě nesáhnou. Bude se v nich hromadit pocit viny… A jednou to bouchne,“ varovala psycholožka. „Nejsem zastánce fyzických trestů, ale musíme chápat ty rodiče, kteří si někdy neví rady,“ dodala.

„Výchova je právem těch rodičů,“ připojil se k ní i senátor a poukázal na Listinu základních práv a svobod. „Problém je úplně někde jinde,“ poznamenal.

Podle něj se totiž tzv. eurohujeři snaží na všechno přijmout nějakou normu, a přitom neznají reálný život. A otočil se na otce, jehož dítě rozbilo skleničku, ale on mu nedal pohlavek a nechal ho sklo sebrat. „Tak to je dětská práce a za to byste měl taky sedět – když se to takto přečte,“ vysvětloval Čunek na příkladu, že někdy jsou zákony hnány zbytečně do krajností.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: pan

Mgr. Ondřej Kolář byl položen dotaz

návrat Ukrajinců

Je podle vás fér někoho nutit jít válčit, když nechce, a lze takové lidi vůbec nějak motivovat? Jestli někdo před válkou utekl, myslíte, že je něco, co ho přiměje jít válčit? Vždyť není nic cennějšího, než život. A jelikož se válka pro Ukrajinu nevyvíjí vůbec dobře, není třeba řešit, co bude Ukrajin...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Pokus o ovlivnění prezidentských voleb v USA.“ Je to tu zase. A už se to řeší

11:50 „Pokus o ovlivnění prezidentských voleb v USA.“ Je to tu zase. A už se to řeší

Na Jacka Smithe, zvláštního poradce odpovědného za dohled nad trestními vyšetřováními bývalého prezi…