Vzpomínkové akce se zúčastní zástupci sportovních a společenských organizací, mezi nimi předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval, ministr kultury Daniel Herman či předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček.
Gestapo v roce 1941 zatklo většinu vedoucích pracovníků z ústředí, žup i větších jednot Sokola. Zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich svým výnosem 8. října ve stejném roce rozpustil ČOS a zabavil její majetek. Mnoho sokolů pak nacisté deportovali do koncentračních táborů, ze kterých se po válce vrátila jen zhruba desetina.
„Památný den sokolstva není věnován pouze obětem boje za znovunabytí svobody a samostatnosti československého státu v době nacistické okupace a druhé světové války, ale všem sokolům, kteří své životy položili za tyto hodnoty – ať již v době první světové války nebo v odboji či na bojištích ve druhé světové válce i v boji proti komunistické diktatuře,“ uvedla na webu ČOS její starostka Hana Moučková.
Pietní akce a připomínky boje sokolů za svobodu se budou konat v sídle ČOS v Tyršově domě v Praze i v řadě sokolských žup a sokolských jednot po celé republice.
Organizace, kterou v únoru 1862 založili Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner, měla velké zásluhy na proniknutí tělovýchovné činnosti mezi nejširší vrstvy obyvatel. Z původně pražského spolku se do konce 19. století stalo celonárodní hnutí.
Za obou světových válek bylo sokolské hnutí zakázané. Hodně sokolů bylo v československých legiích a patřilo k významným odpůrcům nacismu. Po druhé světové válce přesáhl počet sokolů jeden milion. V roce 1952 zrušili sokolské organizace komunisté. Po znovuobnovení v roce 1990 měl Sokol asi 200 000 členů. Nyní jich je zhruba 160 000, což sokoly řadí mezi nejpočetnější občanská sdružení v Česku.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
