Dávno již prý tomu, kdy první polistopadové volby rehabilitovaly slovo občan a slovo poslanec. Po krátkém vdechnutí kyslíku se jeho přívod zase uzavřel, píše Procházková, jedna z iniciátorek petice proti církevním restitucím. Spisovatelka odkazuje k článku novináře Ferdinanda Peroutky "Zklamané iluze" z roku 1932, který jako by přesně seděl na situaci v dnešním Parlamentu.
"Víme, co má být. Ale to, co má být, není. Kdo jiný než poslanci měl být strážcem morální autority Parlamentu? " ptá se Peroutka ve svém textu. "Parlamentní machři, kteří se o nic tak nestarají jako o zmechanizovaný boj mezi stranami, ukázali se zcela neschopnými pochopit, jak intenzivně reaguje veřejnost proti každému zjevu korupce v Parlamentě," pokračuje novinář. "Veřejnost, vidouc tuto lhostejnost, udělala značně nepříjemný závěr: Asi kradou všichni," dodává.
Je tu možnost. Ale chce to odvahu
Podle Procházkové působí osmdesát let starý Peroutkův text, jako kdyby jej napsal v těchto dnech. Veřejnost má prý nyní jen dvě možnosti: Buď bude dál platit za to, co v politickém ringu probíhá, nebo nekoukatelný match odpíská.
Jenže právě druhá možnost podle spisovatelky předpokládá zdravý rozum a taky odvahu, což je prý kombinace, která byla z povahy našeho národa průběžně vymítána. "Dnešní krevní obraz české společnosti, pokud by se dal zkoumat nějakým mikroskopem, by ukázal nedostatek bílých krvinek, oněch hlídačů zdravého prostředí, zato bychom mohli pozorovat přemnožení bakterií a parazitů," píše obrazně Procházková.
Mediální propaganda, lůza a dobytek
V současném krevním obrazu národa se podle autorky textu dá vypozorovat i otravná přítomnost těžkých kovů. A jednou z příčin otravy jsou prý i média. "Zatímco v době normalizace si lidé vypěstovali psychickou imunitu vůči každodenní propagandě, dnes jejímu umrtvujícímu vlivu podléhají. Závislost na pravidelných dávkách jedu už z mnohých udělala narkomany, mátohy bez vůle, kterým se veřejnoprávně přezdívá voliči," tvrdí. Ti, kteří se vlivu médií dokázali vymanit a udržet si kritické myšlení, jsou prý označováni za lůzu.
A prvním krokem ke zlepšení "krevního obrazu naší společnosti" je podle Procházkové detoxikační kúra. "Až odmítneme žrát to, co nám chovatelé cpou, přestaneme se cítit jako chovný dobytek," píše bez servítek. "Okysličená krev obnoví i zakrnělou činnost mozku. Myšlenky, které potom přijdou, nás sezvou k jednomu debatnímu stolu. Zdá se to naivní? Je tedy racionálnější nedělat nic a nechat odpovědnost za zlepšení krevního obrazu těm zázračným léčitelům, kteří jej zpustošili do nynějšího stavu?" uzavírá spisovatelka.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: adr