Spor o církevní restituce by se mohl řešit až v EU

30.05.2013 12:58

Sociální demokracie se obává, že spor o církevní restituce neskončí očekávaným pondělním výrokem Ústavního soudu, ale mohl by mít dohru na půdě Evropské unie. Na dnešní tiskové konferenci to prohlásil místopředseda strany Lubomír Zaorálek. Kritizoval také podklady, které vláda využila ke stanovení rozsahu církevních restitucí. Řadu z původních dokumentů prý odnesla povodeň v roce 2002.

Spor o církevní restituce by se mohl řešit až v EU
Foto: Hans Štembera
Popisek: Lubomír Zaorálek

"Problém je v tom, že ten finanční příspěvek a ta finanční náhrada může být zítra nahlížena jako státní podpora, protože jestli s těmito penězi někdo přijde na trh nemovitostí, tak to bude znamenat distorzi trhu, a snadno přijde někdo, kdo si bude stěžovat Evropské komisi, že tady je deformován ten přirozený trh," uvedl Zaorálek, který ČSSD ve středu zastupoval na jednání u Ústavního soudu.

Tam soudce neúspěšně vyzval, aby se obrátili na Soudní dvůr Evropské unie v Lucemburku s takzvanou předběžnou otázkou a zjistili, zda finanční náhrady v rámci církevních restitucí nepředstavují takzvanou nedovolenou veřejnou podporu.

Podle Zaorálka už orgány sedmadvacítky podobný problém řeší u Itálie a Španělska. Církevní instituce tam podle něj dostávaly výhody od státu, například daňové, a teď se zkoumá, jestli takovými kroky tyto státy nepoškodily a nedoformovaly trh.

Podle Zaorálka církve dostanou více, než měly v roce 1947

Církve mají podle schváleného zákona od státu během 30 let dostat celkem 59 miliard korun, navýšených o inflaci. Zároveň stát postupně přestane hradit platy duchovních. Obdrží také nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun.

Místopředseda nejsilnější opoziční strany také prohlásil, že vláda ve svém stanovisku pro ÚS poprvé přiznala, jaké podklady využila při určení rozsahu nemovitých restitucí. "V důsledku povodní roku 2002 nyní nejsou k dispozici údaje o původním církevním majetku z období revize první pozemkové reformy," citoval Zaorálek z vládního stanoviska s tím, že tato revize se uskutečnila v roce 1947.

"Tento nedostatek relevantních podkladových údajů nahradila vláda údaji převzatými z publikace Jana Voženílka," pokračoval dále Zaorálek. Kniha s názvem Předběžné výsledky československé pozemkové reformy byla prý vydaná v roce 1932.

Podle Zaorálka to znamená, že vláda neměla informace o tom, co se dělo mezi lety 1932 až 1948, a proto jí chyběly údaje o redukci majetku církví, k níž došlo revizí první pozemkové reformy v roce 1947. Církve tak podle něj nyní mohou dostávat větší majetek, než jaký skutečně v roce 1948 měly.


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: dkr, čtk

Mgr. Ondřej Kolář byl položen dotaz

návrat Ukrajinců

Je podle vás fér někoho nutit jít válčit, když nechce, a lze takové lidi vůbec nějak motivovat? Jestli někdo před válkou utekl, myslíte, že je něco, co ho přiměje jít válčit? Vždyť není nic cennějšího, než život. A jelikož se válka pro Ukrajinu nevyvíjí vůbec dobře, není třeba řešit, co bude Ukrajin...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Hnus. Ani pes je nesežral.“ Češi si všimli, kdo zkazil piškoty. Jurečka to tehdy přikryl

8:00 „Hnus. Ani pes je nesežral.“ Češi si všimli, kdo zkazil piškoty. Jurečka to tehdy přikryl

„Hnus.“ „Odporná chuť i konzistence.“ „Nedá se to žrát.“ – Těmito slovy hodnotí lidé v několika posl…