Starostka Hranic: Drábkovy reformy? Snad ani nechci odpovídat…

31.03.2012 7:06

ROZHOVOR Sociálnědemokratická starostka Radka Ondriášová ParlamentnímListům.cz prozradila opatření proti povodním a dále například přiblížila vyhlášku, kterou město zakazuje hazard.

Starostka Hranic: Drábkovy reformy? Snad ani nechci odpovídat…
Foto: město Hranice
Popisek: Starostka Radka Ondriášová (ČSSD)

Paní starostko, město hranice se v nedávné době muselo vypořádávat s následky zimy v podobě ledů, které se vytvořily na řekách a ohrožovaly obyvatele. Jak situace vypadá nyní? A jaká protipovodňová opatření město má?

Dnes již na Bečvě skoro nepoznáte, že Hranicemi nějaké ledy prošly. Jsou skoro všechny odtáté a na březích zůstávají poslední zbytky.

Otázku jaká protipovodňová opatření máte, považuji za nešťastnou a nepřesnou. Povodeň je totiž stav, kdy voda v řece vystoupí z koryta a je nebezpečná životu obyvatel. A to může být v různých místech při stejném průtoku různé. Takže spíš jsou Hranice v tuto chvíli chráněny na stoletou vodu, jak by měly v intravilánu být? Nejsou. Po mnoha letech Povodí Moravy, s.p. nechalo zpracovat dokument, který schválila i vláda a měl by být tou koncepcí, dle které se budou realizovat opatření na ochranu sídel na dolním toku řeky Bečvy.

V Hranicích je to jednak zkapacitnění jezu a dále výstavba ochranných hrází a stěn. Pro stavbu zkapacitnění jezu je již vydáno územní rozhodnutí, stavba ochranných hrází a stěn je na počátku projektové přípravy.

Hranice také přijaly vyhlášku, kterou zakazují ve městě hazard na celém území města. Co Vás k tak rapidnímu kroku vedlo?  A neobáváte se, že tím město ztratí značný příjem financí?

Otázka omezení až zrušení výherních hracích automatů případně i terminálů se diskutovala v Hranicích již před skoro třemi lety. Důvodem byly jednoznačně negativní dopady, které hazard na obyvatele města má (závislost, zadlužování atd.). Příjmy z „hazardu“ v minulých letech nebyly rozhodně nepodstatné, přesto v zastupitelstvu převládla vlastně prevence, není u nás přípustný nad ziskem. Navíc ke konci loňského roku stejně nebylo upraveno přerozdělování financí z „hazardu“, takže jsme při schvalování rozpočtu pro rok 2012 i tak počítali s „0“.

Co říkáte na současný spor s panem Bártou?

Věci veřejné jsou mi stále ještě tak trochu záhadou a v první řadě si musí pan Bárta ve své hlavě srovnat, zda slova a skutky jednou jsou. Zůstávám stále idealistou a věřím, že pravda se ukáže a já si na ni počkám a nebudu soudit dopředu.

Do jaké míry trápí obyvatele nezaměstnanost? A jaké jsou zde pro obyvatele pracovní příležitosti?

Nezaměstnanost dnes trápí snad každé město a Hranice staví na tradičních oborech (například strojírenství, stavební materiály, lázeňství) a společnostech, které zde působí desítky let a samozřejmě i službách, které město naši velikosti a situování poskytuje.

V lednu byla také spuštěna reforma ministra Drábka, která je však v současnosti asi nejvíce kritizována. Jak proběhl start reformy u Vás a jak byste celkovou reformu hodnotila?

Přiznám se, že na tuto otázku se mi snad ani nechce odpovídat, poněvadž si opětovně oživuji poslední rok naprostého ignorování a bezmoci. Nevím, zda budu mít dostatek prostoru a taky sebekontroly na to, abych dokázala říct, co si opravdu o reformě pana Drábka myslím.

Od počátku byla celá reforma akorát ukázkou „moci“ pana ministra. On i a celý jeho resort v průběhu přípravy naprosto ignorovaly veškeré věcné argumenty, neposlouchaly připomínky a zkušenosti zainteresovaných subjektů. Pro prosazení reformy např. používaly argumenty jako, že obce nejsou schopny odborně zvládnout agendy a přitom právě na obcích museli mít pracovníci splněny daleko přísnější kvalifikační předpoklady než pracovníci úřadů práce, pod který jsou dnes někteří zařazeni. Start reformy proběhl jako všude jinde – špatně. Rozhodně ale ne vinou pracovníků poboček úřadů práce, kteří chodili do práce o sobotách i nedělích. A myslím, že svůj názor na reformu jsem již vyjádřila výše.

V Olomouci nedávno také proběhla demonstrace studentů a pedagogů proti školské reformě. Hodně kritizovaná je v případě malých měst či obcí reforma regionálního školství. Jaký postoj k tomu zaujímáte Vy?

Oblíbeným filmem pro  pamětníky snad u každého z nás byl film „Škola základ života“ a při přípravě jakékoliv školské reformy by na to měli autoři myslet.

To že naše školství potřebuje reformu je jasné každému, kdo v poslední době aspoň na chvíli zabrousil do některé ze škol případně se setkal a hovořil se zřizovateli,  řediteli a pedagogy. Z mého pohledu však tato reforma rozhodně nesměřuje ke zlepšení našeho školství.

Nahoře by si měli uvědomit, že život v malých obcích se vždy točil a točí kolem školy, a to nejen u nás. Přenesení značné části financování na obce rozhodně nelze považovat za podporu regionálního školství. Město Hranice například již dnes jako snad jediné město v Olomouckém kraji má zpracovánu Koncepci rozvoje informačních technologií na svých základních školách a tuto i v rámci možností financuje - supluje tak úlohu státu.

Možná by si mohli i uvědomit, že školy musí vychovávat žáky pro zaměstnavatele a ne, že se budou zaměstnavatelé přizpůsobovat absolventům. I zde v maximální možné míře spolupracujeme se středními školami a zaměstnavateli, ale některé systémové kroky se musí realizovat výš.

Jak podle Vás dopadnou krajské volby?

Určitě dobře. Jako každé volby, budou odrazem toho, jak jsme hlasovali (či nehlasovali) a tudíž co si přejeme (či nepřejeme).

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tomáš A. Nový

Mgr. Ondřej Kolář byl položen dotaz

návrat Ukrajinců

Je podle vás fér někoho nutit jít válčit, když nechce, a lze takové lidi vůbec nějak motivovat? Jestli někdo před válkou utekl, myslíte, že je něco, co ho přiměje jít válčit? Vždyť není nic cennějšího, než život. A jelikož se válka pro Ukrajinu nevyvíjí vůbec dobře, není třeba řešit, co bude Ukrajin...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Toto není pokus o přepisování dějin...“ Oslavy osvobození. Bez ruské vlajky i hymny

10:13 „Toto není pokus o přepisování dějin...“ Oslavy osvobození. Bez ruské vlajky i hymny

Několik tisíc lidí se zúčastnilo pietního aktu a následného doprovodného programu v Muzeu na demarka…