Co je to CRAB (Centrální registr administrativních budov) a jaké jsou důvody pro jeho vznik?
Je to zcela nový nástroj, který díky jednotné metodice poslouží k přesné evidenci administrativních objektů, včetně souvisejících funkčních celků v majetku státu. Z detailních dat, která bude obsahovat, půjde třeba zjistit, kolik úředníků je v budovách umístěno, jaké jsou ceny pronájmu a nájmu ve státních budovách, kolik je volných prostor a jaký je jejich například stavebně technický stav. Systém tak umožní maximální využití prostor státních budov, a tedy snížení nákladů na jejich provoz.
V České republice je aktuálně přes 670 státních institucí spravujících nemovitý majetek státu. Až na výjimky hospodaří s tímto majetkem na základě stejné legislativní úpravy. Přesto neexistují společná pravidla pro jeho evidenci a sledování informací o budovách. Podrobný přehled o administrativních budovách na celostátní ani regionální úrovni tu tedy chybí, a to chceme napravit.
Kolik administrativních budov stát vlastní a jaké jsou náklady na jejich provoz?
Z přibližně pět let starého dotazníkového šetření vyplynulo, že státní instituce využívají více než 4800 budov. Ročně stát za provoz a údržbu zaplatil více než 4,3 miliardy korun a na nájemném přes 684 miliard. Neexistuje však žádná přesná evidence o administrativních budovách, ani jejich nákladech na provoz.
Psali jsme:
Jaký užitek bude mít z CRABu stát a jednotlivé státní instituce?
Systém dovolí velmi rychlý a jednoduchý přístup k informacím o vlastnictví jednotlivých budov, o jejich přesných rozměrech, a to včetně plánů. Poskytne přehled o nákladech a příjmech spojených s jednotlivými budovami, dále přehled o tom, jaké státní i nestátní subjekty v nich sídlí a nakolik jsou jejich prostory využívané. CRAB tak umožní dosáhnout optimální obsazenosti těchto objektů a rozmístění zaměstnanců. To vše povede k minimalizaci neúčelného vynakládání finančních prostředků na pořizování nových budov a prostor.
Budou mít z CRABu nějaký užitek i obyčejní občané nebo podnikatelé?
Součástí CRABu je i portál, který je rozdělen na veřejnou a neveřejnou část. Neveřejná je primárně určená státní sféře. Veřejná část portálu bude sloužit k nabídkám nemovitého majetku k prodeji či možností pronájmů, kterou může využít široká veřejnost. Podnikatelé se zájmem o koupi budov nebo pronájem kanceláří tak opět nemusí prohledávat stránky jednotlivých úřadů, ale najdou vše na jednou webu.
Jaké jsou dosavadní náklady na vybudování registru a kdo je zaplatí?
Původní odhad na cenu projektu zněl na 269 milionů korun. Skutečná cena byla nicméně nižší – 255 milionů korun s DPH. 85 procent nákladů šlo nicméně ze strukturálních fondů EU, zbylých 15 procent z rozpočtu ÚZSVM.Je však třeba říci, že v porovnání se současnou správou státních administrativních budov by mělo dojít k výrazným finančním úsporám v řádu desítek milionů korun ročně.
Kritici by mohli namítnout, že většina dat obsažených v registru CRAB již existuje, i když nikoliv v jedné databázi. V čem tedy vidíte jeho přínos?
Projekt CRAB, podobně jako většina projektů eGovernmentu, staví právě na propojení dat a agend v gesci jednotlivých státních institucí. Právě sjednocení těchto agend - zvláště tedy majetkové evidence, ekonomické evidence a evidence právních vztahů - do jediné datové základny umožní řídícím zaměstnancům získat globální náhled na portfolio administrativních budov.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pas
