Financování obrany klesalo posledních několik let. Vlády své úsporné kroky zdůvodňovaly hospodářskou recesí. Ta podle Stropnického nyní končí a pro příští rok odborníci odhadují růst ekonomiky. Proto je nejen nezbytné, ale i nutné začít opět navyšovat obranný rozpočet, řekl ministr. „Očekávám, že bude poměrně bouřlivá debata. Jak ve výborech, tak v Poslanecké sněmovně," uvedl Stropnický.
Stropnický „setřel“ Schwarzenberga
Současná sněmovní opozice kritizuje vládní strany za to, že armádě nechtějí přidat razantněji. Lídr pravicové TOP 09 Karel Schwarzenberg uvedl, že koalice hazarduje s bezpečností země. Stropnický dnes připomněl, že předseda opoziční strany je někdejším členem vlády, která výdaje na obranu snižovala. „Je to jen hozená třpytka a zaručená titulní stránka v novinách," okomentoval Schwarzenbergův výrok Stropnický.
Větší zájem politiků i veřejnosti o armádu způsobila současná krize na Ukrajině. Stropnický zdůraznil, že skončila doba, kdy státy Severoatlantické aliance považovaly za vyloučené, že by někdo na jednoho ze spojenců zaútočil. Zkrátila se podle něj také doba, kterou mají jednotlivé státy při vzniku ohrožení na přípravu reakce.
Náklady na obranu může snížit spolupráce se Slovenskem
Ministrův tým přitom stále hledá možnosti, kde ve fungování obrany ušetřit. Jednou z uvažovaných možností je bližší spolupráce se sousedním Slovenskem. Obě země nyní uvažují například o společném pořizování zbraní a vojenské techniky nebo sdílení logistického vybavení a zázemí. Jednou z možností je společný nákup letištních radarů.
Česko vydává na obranu jen o něco více než jedno procento HDP ročně. Při vstupu do NATO se přitom zavázalo k tomu, že bude ozbrojené síly financovat alespoň dvěma procenty hrubého domácího produktu každý rok. Kvůli nízkým výdajům na armádu Prahu opakovaně kritizuje vedení NATO včetně generálního tajemníka Anderse Fogha Rasmussena.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam, čtk
