„Říkal Bohouš, že ČSSD musí mít novou tvář. Zatím vytáhl Špidlu, Prouzu a Pitharta. Řekl bych, že někdo z nás dvou je blbej,“ nechal se slyšet glosátor Petr Paulczyňski.
Svůj komentář přidal na facebookový profil také šéfredaktor MF Dnes Jaroslav Plesl. „Pithart, Drábová. Co Horáček? Co Petr Pavel? A Kolář? Co Evropské hodnoty? Co Kroměřížská výzva? A co na to Jan Švejnar? Miluju tu nekonečnou intelektuální neschopnost,“ rýpl si Plesl do prezidentských kandidátů.
Komentátorka Kateřina Kočí pak přidala svůj názor na server SvobodnéFórum.cz. „Pithart na Hrad? To raději ne, ale přesto nám má co říci,“ podotkla, vracejíc se k Pithartově projevu u příležitosti oslav nedožitých 80. narozenin Václava Havla. Tam totiž jeho slova vyvolala řadu emocí. „Od hlasů ‚Pithart na Hrad!‘ až po jeho odmítání jako pouhého ‚vyvolávání Havlova ducha‘. Obě tyto reakce jsou však fatálním nepochopením toho, co chtěl vlastně Pithart říci,“ uvedla Kočí a zaměřila se na obecně platnou rovinu projevu.
Původní text ZDE.
„Česká společnost je v krizi, to není nic nového ani ojedinělého. Společnost je v permanentní krizi a zdá se, že zcela nezávisle na tom, jak se jí ekonomicky daří. Na krizi společnosti upozorňoval třeba Jan Patočka v eseji nazvané Masaryk a naše dnešní otázky z roku 1946,“ uvádí Kočí se slovy, že krize české společnosti se promítla i do krajských a senátních voleb – nízkou volební účastí.
„Lidé si neuvědomují reálná rizika dnešní doby, jakými jsou ztráta demokracie a politické roviny správy České republiky a její nahrazení ekonomickým managementem autoritářsko-oligarchického střihu. Buď si neuvědomují rizika žádná, protože se jim po hmotné stránce daří většinou dobře, anebo si nechávají namluvit nebezpečí zástupná, kterými jsou třeba uprchlická krize nebo Evropská unie a její svazující tendence vůči národním státům,“ zmínila. Jedním z důvodů, proč podle ní nemají lidé zájem o politiku, je fakt, že když je nic konkrétního nepálí, nevidí k tomu žádný zvláštní důvod.
„Dalším je nezvyk, že je potřeba přijmout zodpovědnost i za veřejnou sféru našeho života. Není to totiž věc těch druhých, jak byli lidé v totalitním režimu zvyklí, je to věcí nás všech, skutečnou věcí veřejnou neboli res publica. Nakonec je ještě potřeba zmínit všeobecné znechucení politikou a přesvědčení, že se stejně nic nezmění, takže proč se namáhat a chodit k volbám,“ dodala Kočí. Poznamenala také, že právě do mnohých nešvarů české společnosti se Pithart ve svém projevu obul.
„Co si z Pithartova proslovu můžeme vzít? Ani to, že patří na Hrad, ani to, že máme právo kňourat a do nekonečna vyvolávat Havlova ducha. Co bylo na jeho projevu skutečně autentické, je jeho, Havlovo, volání po občanské odpovědnosti čili větším zájmu o věci veřejné,“ uzavřela.
Internetem se také začalo šířit starší video, které poukazuje na to, jak by mohl vypadat rozhovor s Petrem Pithartem – „Interview s Píťou“. Video mimo jiné poukazuje na Pithartovu komunistickou minulost a jeho „politickou turistiku“. „Zcela určitě jsem se proti nikomu a ničemu neprovinil, jako že je Bůh nade mnou. Vždycky jsem se snažil věřit v nějaký ideál,“ zaznívá například ve videu.
Video najdete ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
