Úvodního slova se ujal předseda Svazu měst a obcí (SMO) František Lukl. Ocenil spolupráci s vládou Bohuslava Sobotky, kterou zároveň vyzval, aby zvýšila podíl obcí na příjmech z daně z přidané hodnoty. Nikoliv na pouhých 21,4 procenta v příštím roce, ale na 23,58 procenta v roce 2018 a následujících letech. Lukl je přesvědčen, že takové opatření by podpořilo život v obcích a bylo by benefitem pro všechny občany českého státu.
"Od vlády a parlamentu chceme jediné..."
Přítomným členům vlády předseda SMO vytkl přílišnou horlivost v navrhování zákonů. „Podívám-li se na legislativní smršť z posledního období, pak musím přemýšlet, zdali úřad vlády nenavštívila šéfka úřadu pro jadernou bezpečnost Drábová a nezanechala vám tam nějaký atomový článek,“ uvedl Lukl. „Od vlády a parlamentu prosíme jediné: buďte nám ku pomoci. Tou pomocí – neberte si to osobně – může být někdy i to, že nic nového vymýšlet nebudete,“ doplnil šéf SMO za potlesku přítomných zastupitelů měst a obcí.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) uznal, že návrhů zákonů či novel zákonů bylo v poslední době opravdu mnoho. Nicméně poukázal na to, že vláda není jediným předkladatelem návrhů zákonů. Dle něho roste počet zákonů předkládaných skupinami poslanců a také tu existuje tlak ze strany Evropské unie na novelizaci předpisů.
Předseda vlády přislíbil, že v posledním roce svého mandátu jeho kabinet nerozpoutá legislativní smršť tak, aby změnila zákony, které změnit lze. „Vláda se bude soustředit na to nejdůležitější, na to, co bylo klíčovou součástí koaliční smlouvy a vládního programu,“ objasnil Sobotka.
Mezi priority vlády premiér zařadil pokračování hospodářského růstu, k čemuž má dopomoci i schválení rozpočtu na příští rok, který obsahuje vyšší objem prostředků na investice či pětiprocentní zvýšení příspěvku na výkon státní správy (pětiprocentní zvýšení příspěvku na výkon státní správy vláda garantuje i na roky 2018 a 2019). Hospodářský růst chce kabinet Bohuslava Sobotky podpořit i efektivním čerpáním evropských fondů.
Předseda vlády také zdůraznil, že stát chce obcím, tak jako v minulých dvou letech, pomoci s opravami místních silnic druhé a třetí třídy. „Pokud ve fondu dopravy nebudou včas utraceny finanční prostředky, chce je vláda použít na navýšení peněz pro dvojky a trojky,“ slíbil Sobotka.
Návrh předsedy SMO Lukla na vyšší podíl obcí na příjmech z daně z přidané hodnoty Sobotka neslíbil. V podobném duchu se vyjádřil i ministr financí Andrej Babiš (ANO). Premiér i vicepremiér poukázali na to, že si obce polepšily již kvůli lepšímu výběru daní. „Růst daňových příjmů se promítá i do průběžných příjmů obcí a měst,“ smetl Babiš Luklův požadavek ze stolu.
Babiš pochválil města a obce za hospodaření
Ministr financí vyzdvihl, že obce a města hospodaří historicky nejlépe za dobu samostatné existence českého státu. Od roku 2012 vykazují přebytek ve svém hospodaření, zároveň také opět poklesla zadluženost obcí a měst, která klesá již třetí rok po sobě.
Aktuálně máme jedno z nejnižších zadlužení v Evropě. Poměr státního dluhu k DPH je zhruba 35 procent. Bez dluhu je 3544 měst a obcí. 502 měst a obcí je zadluženo nad 60 % a 15 měst a obcí dluží nad 200 %. Průměrná výše zadlužení měst a obcí se pohybuje na úrovni 16,4 procenta. Podle ministra financí by ale bylo třeba, aby byl přijat zákon, který by stanovil výdajový strop. Jsme prý jedni z posledních v Evropě, kdo ho nemá.
Babiš také zmínil, že od 1. 1. 2017 dojde ke změně rozpočtového určení daní (RUD), což některé obce negativně pocítí. Na většinu obcí by ale měla mít změna RUD pozitivní dopad. Dojde ke zrušení 30procentního podílu obcí na příjmech z daně z příjmu fyzických osob z přiznání. Zároveň ale bude navýšen výše zmiňovaný podíl obcí na příjmech z daně z přidané hodnoty na 21,4 %, takže daňové příjmy obcí se od roku 2017 zvýší o jednu miliardu korun.
Zrušení 30procentního podílu obcí na příjmech z daně z příjmu fyzických osob z přiznání odůvodnil ředitel odboru financování územních rozpočtů a programového financování Ministerstva financí Miroslav Matej tím, že více než 4000 obcí na tom spíše tratilo, než aby jim to bylo k užitku.
Méně kasin a heren, zkvalitnit dozor nad hraním, hlásil Babišův náměstek
Ministerstvo financí reprezentoval na konferenci i náměstek pro řízení sekce majetku státu Ondřej Závodský, který ve stručnosti představil balíček zákonů k regulaci hazardu, který má vstoupit v platnost od 1. 1. 2017, jímž ministerstvo napravuje nedostatečný legislativní rámec pro podnikání v oblasti hazardních her.
Zákon o hazardních hrách by měl kromě jiného výrazně zmenšit počet heren a kasin na území České republiky a zkvalitnit státní dozor nad hazardními hrami. Zlepšit by se mělo i postavení obcí – ty by měly mít oprávnění vydávat povolení k umístění herního prostoru. Balíček zákonů k regulaci hazardu rovněž obsahuje předpisy o nové dani z hazardních her.
Valachová: Více peněz na výstavbu základních škol
Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) zdůraznila, že ministerstvo školství a mládeže (MŠMT) plánuje do příštích let investice do mateřských a základních škol, čímž reaguje na demografický vývoj. Kupříkladu v investičním programu Paprsek hodlá mezi lety 2017-2021 proinvestovat 1,5 miliardy korun na výstavbu či dostavbu základních škol ve vybraných obcích kolem Prahy tak, aby obce měly kapacitu na děti přecházející z mateřských škol.
Šéfka resortu školství se krátce dotkla také plánovaných změn ve financování škol, jejichž cílem je kromě jiného zejména udržení hustoty vzdělávacích zařízení na území České republiky. Pokud návrh na reformu financování škol projde parlamentem, školy by do budoucna nemusely dostávat prostředky pouze dle počtu žáků, nýbrž i podle toho, co učí.
Zákon o sociálním bydlení je problém
Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO) vedle dotací na podporu cestovního ruchu, obnovy komunikací obcí do 3000 obyvatel či zřizování komunitních domů pro seniory poukázala na problém, za nějž považuje chystanou novelu zákona o sociálním bydlení, kterou vláda prozatím neprojednávala, protože neexistuje shoda mezi ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) a ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) z důvodu financování a nastavení fungování celého systému sociálního bydlení. MMR považuje za klíčové, aby se tento zákon zacílil na úzkou skupinu osob a ne na všechny znevýhodněné osoby.
Náměstek ministryně práce a sociálních věcí Robin Povšík, který na konferenci dorazil místo ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD), uznal, že současná podoba zákona o sociálním bydlení ještě není úplně vydiskutována se všemi partnery tak, aby se za něj ministerstvo mohlo v rámci legislativního procesu plnohodnotně postavit.
Poukázal také na to, že se MPSV sešlo v připomínkovém řízení stovky připomínek a podotkl, že v rámci chystaných změn ve vládě bude muset dojít k rozhodnutí o tom, jak se bude pokračovat v prosazování zákona o sociálním bydlení. Podle něho je třeba vést další kolo debat se zástupci obcí a měst a společně s nimi pak dojít k nějakému komplexnímu modelu. Na závěr svého vystoupení Povšík zdůraznil, že zákon neošetřuje pouze nepřizpůsobivé, nýbrž všechny občany, kteří potřebují pomoc.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Štěchová
