Úvodní slovo si vzal poslanec Jan Skopeček, který přivítal přítomné diváky a vysvětlil motivace k pořádání semináře. Varoval před tím, že integrační proces ve věci eura se posouvá stále dál. Poslanec za ODS zmínil, že se vždy zastánců eura ptá jednoduše – čím koruna Česku škodí nebo překáží natolik, že je potřeba ji nahrazovat eurem? Častým argumentem je prý český export, který je závislý na trzích Evropské unie, Skopeček ale namítl, že česká ekonomika exportuje každý rok více. „I s českou korunou dokážou naši exportéři uspět na trzích eurozóny,“ podotkl s dovětkem, že mu ještě nikdo přesvědčivě nevysvětlil, jaké konkrétní výhody by přechod k euru měl.
„S přijetím eura budeme muset vstoupit do bankovní unie. Když se podíváme na zdraví některých evropských bank, už nejen těch řeckých, ale i italských, nebo německých, tak vidíme, že nějaký společný pojistný systém by znamenal ohrožení pro naše střadatele,“ představil Skopeček jeden z největších problémů, který se podle něj k přijetí eura váže. Politici by podle něj v makroekonomických otázkách měli naslouchat varováním ekonomických expertů.
Poté již Skopeček uvedl své spoluřečníky. „Přiznám se, že jsme dlouho usilovně hledali ekonoma, který by v této zemi ještě euro bránil. Moc už jich není, ale přesto se jeden našel, a to dokonce v tak významné instituci, jakou je bankovní rada České národní banky,“ představil posluchačům humornou formou Oldřicha Dědka z ČNB a poděkoval mu za účast.
Jako druhý se slova ujal Miroslav Ševčík, zástupce akademické sféry. „Lidé, kteří tomu nerozumějí, říkají, že eurozóna spolu přináší obrovské výhody v tom, že zavede společnou měnu. Často to odůvodňují nižšími transakčními náklady, ale dnes, v době používání elektronických peněz, je to iluzorní, tyto transakční náklady jsou totiž minimalizovány,“ podotkl Ševčík. Připomněl také, že není možné mít jednotnou měnu v rozdílně ekonomicky výkonných regionech, a zdůraznil své přesvědčení, že zahraniční obchod roste právě díky tomu, že Česko má samostatnou měnu.
„Výkonnost eurozóny je podstatně slabší než u jiných ekonomických center ve světě. Euro samotné k prohloubení trhů nepřispívá a přispívat nemůže. Výkonnost ekonomiky je ovlivňována jinými faktory. Míra inflace se také nepohybuje v závislosti na tom, zda euro máme, nebo nemáme,“ pokračoval Ševčík. „Všichni víme, že vnitřní trh v eurozóně nebyl ničím posílen, notabene ne společnou měnou,“ dodal.
„Náklady a rizika jsou jasné a učebnicové. Ztráta národní měnové a politické autonomie a především ztráta možnosti vyrovnávat a kurzově reagovat na průběh hospodářského cyklu. S národní měnou se lépe reaguje na různé šoky. Díky zavedení eura mnohé země ztratily možnost konvergovat a snížit rozdíl ve výkonnosti své ekonomiky, čehož jsme svědky například u Řecka, Itálie, Španělska nebo Portugalska,“ vyjmenoval Ševčík příklady zemí, jejichž ekonomiky ztrácejí dech.
Výhody spojené s přijetím eura jsou podle Ševčíka takřka výlučně krátkodobého charakteru a týkají se pouze mikroekonomické a nikoli makroekonomické oblasti. Přijetí eura by prý znamenalo také mnohé skryté náklady, o kterých se nemluví. „Dvě desetiletí fungování eura nevedly k tomu, aby byly sladěné hospodářské cykly alespoň v zemích eurozóny,“ dodal Ševčík. Společnou měnu vidí jako neúspěšný ekonomický projekt, který se transformoval do čistě politického projektu. Připomněl, že naprostá většina velkých ekonomik v eurozóně dlouhodobě neplní Maastrichtská kritéria, tudíž nejde o měnovou, nýbrž „dluhovou“ unii.
Evropská unie se podle Ševčíka chová nezodpovědně a Evropská centrální banka je zpolitizovaná. „Používá nestandardní nástroje, o kterých jsem se již před čtyřiceti lety učil, že se používat nesmějí a nemají,“ zmínil Ševčík praktiku kvantitativního uvolňování neboli tisknutí nových peněz. Evropské banky se podle Ševčíka vlivem těchto praktik dostávají do problémů, které se poté přenášejí i do souvisejících malých ekonomik včetně té české. Jako příklad uvedl růst cen nemovitostí v České republice, který je podle něj způsoben zčásti i přílivem těchto natisknutých peněz. Dodal, že je zcela kategoricky proti vstupu Česka do eurozóny.
Na Miroslava Ševčíka zareagoval člen bankovní rady ČNB Oldřich Dědek. „Já jsem si poslechl pana docenta Ševčíka a připadá mi to jako názor nějakého pana profesora, který tvrdí, že ptakopysk nemůže existovat, je to nějaká slepá evoluční větev a teď na to sneseme obrovské množství důvodů – a on existuje! Jak je možné, že navzdory té zdrcující míře kritiky má eurozóna 19 členů a eurem platí 330 milionů lidí? Jak je možné, že před měsícem se Bulharsko rozhodlo, že rozšíří členské země eurozóny? Jak to, že nevidíme někoho, kdo by tomu projektu společné měny chtěl dát vale,“ ptal se Dědek. „Protože to nejde. Museli by vystoupit z Evropské unie,“ reagoval Ševčík. Podle Dědka by však stačilo, aby politici v takovém případě dohodli, že projekt eura rozpustí. „Ale neděje se tak,“ podotkl.
Oldřich Dědek poté vytáhl grafy, na kterých demonstroval oblíbenost eura. V těch nejméně spokojených zemích eurozóny schvaluje společnou měnu 67 procent obyvatel. „Největší euroskeptici jsou ti, kteří euro nepoužívají,“ dokládal na číslech. „To jsou Česká republika, Švédsko, Spojené království. Není to u nás trochu mentální blok vůči té společné měně? Potom si říkám, je možné, že německá kancléřka, francouzský prezident a další státníci jsou nějací eurohujeři, kteří tlačí ten projekt před sebou a nerozumějí národním zájmům,“ ptal se publika Dědek. Podle něj se eurozóna v poslední době prohlubuje.
„Vnitřní trh s volným pohybem osob, služeb a kapitálu, to je hodnota par excellence. Také je to hodnota i z pohledu dnešního harašení obchodními válkami. USA uvalují cla na Čínu, ta zase uvaluje proticla, EU do toho nějakým způsobem také jde. Všichni uznáváme, že to je škodlivé a nikomu to neprospívá,“ hájil Dědek význam vnitřního trhu Evropské unie. Eurozóna je podle Dědka pouze projevem evoluce. „Když zůstaneme u své české koruny, tak samozřejmě, koruna může občas pomoci. Ale ruku na srdce, můžeme být spokojeni právě v tuto chvíli, kdy nás hází do jednoho pytle s rozvojovým světem,“ ptal se publika Dědek.
Který prezident podle vás udělal pro naši zemi nejvíce?Anketa
„To, že dnes eurozóna existuje, je politický projekt. Kdyby se v EU dívali na ekonomickou stránku toho projektu, tak už to museli dávno rozpustit,“ reagoval Jan Skopeček. Evropská elita podle něj do současného projektu evropské integrace investovala veškerý svůj politický kapitál a snaží se vytvořit společný evropský superstát, pro jehož uskutečnění jsou ochotni obětovat cokoli. Přijetí eura Slovenskem mělo podle poslance za ODS zcela jednoznačný politický rozměr, kdy se Slováci snažili v nějakém aspektu předběhnout Českou republiku a možnost přijmout euro se nabízela.
Jako další si slovo vzal ekonom Vladimír Pikora. „Já se cítím asi tak někde mezi. Ačkoli jsem proti euru, tak si myslím, že to není třeba dramatizovat, nyní ani není doba na diskusi o euru, když voliči jasně řekli, že euro nechtějí, a zvolili ty strany, které euro odmítají. Euro bychom sice měli přijmout, zavázali jsme se k tomu, ale nestanovilo se žádné datum,“ připomněl. Podle něj existují ohromné lobbistické zájmy, které tlačí na přijetí eura, na druhé straně jsou protiváhou ekonomové, kteří před přijetím varují. Pikora dodal, že přijetí eura automaticky neznamená pokles ekonomické síly dané země.
Pikora připomněl, že mnohdy se debata o euru stáhne do emoční roviny a přináší spoustu naprosto zbytečných argumentů. „Takové ty filozofické kecy, jako třeba že teď máme příležitost být s tím Západem a vymknout se tomu hnusnému Rusku. Nebo že konečně budeme mít globální měnu! K čemu je globální měna,“ ptal se publika.
Jednání Radka Vondráčka v Rusku je nehorázné ponížení ČR, říká poslanec Pirátů Lipavský. Cítíte se poníženi?Anketa
Pro Pikoru byl dlouhou dobu zásadním argumentem institut měnových opatření, kterých se může dopouštět centrální banka. Pak ale přišly měnové intervence, po kterých, jak Pikora říká, přišla centrální banka o svůj kredit. „Ta krize, která proběhla, probíhala lépe tím, že máme korunu. Zároveň je tu ohromný problém předlužení jihu Evropy, na Slovensku kvůli Eurovalu padla vláda, když veřejnost řekla, že nechce platit řecké dluhy. Z mého pohledu není kam spěchat, až budeme více sladěni s Německem, bude lepší čas na to, abychom přijali euro,“ dodal ekonom.
„Dřív se hodně říkalo ‚Hurá, budeme v klubu bohatých!‘ Dnes už eurozóna není klubem bohatých, ale klubem předlužených. Často se říká, že bychom se měli učit od Západu, oni by se teď ale měli učit od nás. My máme nízký dluh, oni mají obrovský dluh,“ poukázal Pikora na změny v ekonomickém vývoji. Zároveň ale připomněl příklad Německa, které jako jedna z mála velkých ekonomik eurozóny dokáže svůj dluh postupně snižovat. Hodně lidí si podle Pikory také myslí, že přijetí eura je zachrání před Ruskem. „V Pobaltí si myslí, že když přijmou euro, tak tam naběhne Bundeswehr a zachrání je. Ne, ty tanky tam projedou a je úplně jedno, jakou měnu tam budou mít,“ pobavil publikum ekonom.
„Kdybych to měl shrnout, euro není žádná tragédie ani výhra, akorát některé lobbistické skupiny se nás snaží natlačit do toho, abychom otázku eura vyřešili. Není potřeba to nyní řešit. Kdyby se mě někdo zeptal, kdy máme přijmout euro, tak bych řekl, že ve chvíli, kdy v eurozóně nebudou Řecko a Itálie. Protože já jejich dluhy platit nechci,“ zakončil svůj projev Vladimír Pikora.
Jako poslední se ke slovu dostal ekonom Martin Slaný. Zmínil, že česká koruna je jednou z nejstabilnějších měn na světě, a zdůraznil, že je schopna „ignorovat“ nestabilitu na akciových trzích ve chvílích, kdy k ní dochází. „Koruna má také extrémní důvěru českých obyvatel, která je daná její dlouhodobou stabilitou. Podniky euro využívají více, ale přesto myslím, že ten finanční, bankovní i podnikový sektor se naučil s tím eurem být a ani poslední období neukazuje nějakou vyšší potřebu,“ uvažoval Slaný.
Martin Slaný poté přešel k datům. Ukázal, že například tempo růstu HDP Slovenska se po přijetí eura velmi výrazně zpomalilo. „Když se bavíme o měně, tak ta důvěra s ní spojená, protože měna stojí a padá s důvěrou obyvatel, tak i pan Dědek vzpomněl, jaký je tu nepoměr mezi zastánci a odpůrci eura. Důležitější je ale, jaký je vývoj poměru podpory přijetí eura v čase. Až do ekonomické krize bylo více zastánců eura, v tom období po roce 2009 a 2010 zůstává ten poměr poměrně stabilní. Ti lidé vnímají, do jakých problémů se ta eurozóna dostala a jakou nestabilitou je dnes charakteristická,“ dodal Slaný.
Poté byl prostor pro reakce řečníků na sebe navzájem a také na dotazy diváků v publiku. Oldřich Dědek jednomu z diváků potvrdil, že jeho názor, že euro by mělo být přijato, je v rámci bankovní rady ČNB názorem menšinovým. Zároveň vyjádřil názor, že eurozóna je zdravá. „Ta nákaza tu je, jenom se o tom moc nepíše. Co to je se Španělskem, co to je s Řeckem, co to je s Portugalskem, ten oběd zdarma si nyní užívají další země, je to morální hazard, nic se nevyřešilo,“ varoval Ševčík.
„Krize se nepřelila, protože ty finanční trhy vědí, že ta eurozóna, ta Evropa, má tu finanční palebnou sílu kolem těch 500 miliard na záchranu těch zemí a chrání je,“ kontroval Dědek. „Ona jich má 777, těch miliard, a také má palebnou sílu především v tom, co se do toho nepočítá, a totiž že tiskne peníze, že nám znehodnocuje úspory a zvyšuje cenu aktiv. Kdo si myslíte, že tady skupuje ty nemovitosti? To je zločinnost těch centrálních bankéřů, kteří si to neuvědomují a pouštějí ty peníze do ekonomiky, která není schopna je absorbovat jinak než růstem cen,“ nesouhlasil Ševčík.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
