Bohumil Zajíček se totiž na začátku letošního roku obával, že jeho společnosti s většinovou účastí státu hrozí nebezpečí. Dříve působil ve Vojenském zpravodajství, a tak věděl, na koho se obrátit. Kontaktoval několik známých a zjišťoval kontakty na soukromé bezpečnostní agentury. Jeho jméno se pak dostalo do protokolu policie v souvislosti s kauzou Jany Nagyové.
Zajíček pak zajistil pro Nagyovou agenturu na sledování vládních úředníků a stálo ho to místo ve zmíněné firmě. „Každá státní firma je v obrovském tlaku - v mých očích - lumpů, kteří chtějí zhatit její činnost," vysvětluje v rozhovoru. Proto měl v telefonu několik kontaktů na soukromá očka.
Sehrál pak roli prostředníka – je totiž doteď blízkým přítelem bývalého kolegy z rozvědky Jana Pohůnka, který je v celé kauze obviněný. Ten mu totiž kdysi pomohl sehnat potřebné kontakty – požádal tak o „protislužbu“. „Potkávali jsme se kolem Vánoc a podobně," říká Zajíček. „Taková parta čestných lidí se neopouští," dodává.
„Pan Pohůnek byl důstojník speciální služby a myslím si, že každý, koho taková služba osloví, by měl pomoci," vysvětluje bývalý plukovník, proč mu pomohl. „Považoval jsem za správné pomoci státu.“
„Pan Pohůnek byl pro mě garancí, že je vše v pořádku. Výsledky sledování viděl a určitě by se rozhodl správně, kdyby tam bylo něco závadného," říká, i když vyšetřovatelé konstatovali, že šlo o nezákonný postup.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pan
