I přes veškerou kritiku, která se na Petříčka snáší z Hradu, stále věří, že ve své funkci bude minimálně do konce mandátu této vlády. Prezident jej 23. listopadu v rozhovoru pro MF Dnes označil za Pocheho loutku. Podle slov Petříčka je to tím, že došlo k nedorozumění týkajícímu se označení některých ambasád.
Nyní by celou situaci ministr prý rád uvedl na pravou míru. „Ministerstvo má vnitřní označení pro vybrané ambasády a označuje je za ambasády s vyšší prioritou. To ale vůbec neodpovídá tomu, že bychom některým zemím dávali vyšší prioritu tímto označením samotným,“ vysvětloval.
„Rozdíl v postavení ambasád se mění pouze v tom, že se mění tabulkové platy našich diplomatů. Důvodem byla snaha uspořit prostředky na personální výdaje. V příštím roce budeme otevírat novou ambasádu v Mali, tak abychom nenavyšovali finance na personální náklady, museli jsme ve vnitřních zdrojích někde uspořit,“ upřesnil Petříček.
„Já považuji za nešťastné to označení ambasád, které jsem zdědil, že to je ambasáda nejvyšší politické důležitosti. Mohlo by se to spíše nazývat ambasáda, kde je příplatek, a to by možná vyjasnilo tuto situaci. Přemýšlím, že bychom s kolegy změnili označení těchto ambasád, nebo že by se případně systém této kategorie úplně zrušil s cílem posílit naše zastoupení prostřednictvím generálních konzulátů v oblastech, kde potřebujeme rozvíjet ekonomické vztahy,“ dodal.
Sám premiér Babiš si u prezidenta stěžoval na Petříčkovo chování na ministerstvu. Vadilo mu, že Petříček snížil úroveň našich top ambasád v několika zemích bez konzultace s premiérem nebo prezidentem. Podle ministra to ale nebylo věcí k jednání. „Tohle byla interní záležitost ministerstva, to nemá žádný dopad na naše diplomatické vztahy se zeměmi, kterých se to týkalo, ani ony to nevnímají jako změnu zahraniční politiky České republiky vůči nim,“ zdůraznil a zopakoval, že by spíš s premiérem a prezidentem chtěl řešit, aby se systém rovnou nezrušil, nebo nezměnil.
Babišovi prý již sám na jednání vlády vysvětloval, že skutečně nejde o politický krok. Na otázku, jestli jeho vysvětlení premiér přijal, odpověděl, že to spíše asi vidí na další debatu, kde je třeba znovu zopakovat, že zkrátka nejde o deklarovaný význam našich vztahů s danou zemí.
Pokračoval s tím, že pro Českou republiku jsou samozřejmě prioritní země ty, které definujeme v naší zahraničněpolitické koncepci. „Máme programové prohlášení vlády, které říká, kde jsou naše zahraničněpolitické priority,“ připomněl ministr, že se jen drží závazku, který také Česká republika učinila.
Ing. Miloš Zeman
Zeman v rozhovoru pro MF Dnes také připustil, že by neměl vůbec problém Petříčka odvolat. „Neměl jsem o tom možnost s prezidentem hovořit. Věřím, že se nám setkat v nejbližší době podaří. Pokud prezident projeví zájem, jsem připraven nad tématy, ve kterých podle něj nejsme v souladu, diskutovat a naše postoje zkoordinovat,“ doplnil s tím, že se ale možná někde potkají už příští týden a mohli by se na setkání mezi čtyřma očima domluvit.
I předseda Senátu Jaroslav Kubera z ODS v jednom z nedávných Interview prohlásil, že zaslechl spekulace, že zrovna Petříček bude jedním z prvních, kdo bude vyměněn. Petříček se však o svou pozici nestrachuje. Připomíná, že u předsedy ČSSD Jana Hamáčka i vedení sociální demokracie podporu má. „Podporují mě a já věřím, že práci, pro kterou jsem byl vybrán, odvádím dobře,“ uvedl.
„Možná někde nejsou naše pozice s prezidentem totožné, co se týče třeba přesunu ambasády v Jeruzalémě, ale já vycházím z toho, že jsem vázán tím, co řekli ústavní činitelé a čemu se zavázali na setkání v září, že přesun ambasády musí probíhat zároveň v souladu s mezinárodním právem a rezolucí Bezpečnostní rady OSN,“ zopakoval s tím, že předpokládá také, že rychlý přesun ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma bude diskutován na příštím setkání ústavních činitelů.
Moderátorku Zuzanu Tvarůžkovou zajímalo, jestli Petříčkovy a Zemanovy odlišné postoje neohrožují českou zahraniční politiku, když se jim zatím nedaří hovořit jedním hlasem u jednotlivých témat. „Ale v zásadních tématech je shoda napříč všemi kompetentními zástupci České republiky,“ řekl Petříček a zmínil například naše ukotvení v EU, spolupráci s našimi spojenci v rámci NATO nebo pokračování visegrádské spolupráce.
Došlo i na výroční zprávu BIS. „Bezpečnostní informační služby se v této oblasti několik let opakují. Ministerstvo to vnímá a sleduje velmi pečlivě, protože skutečně jde o naši bezpečnost,“ uvedl Petříček s tím, že je pro něj nyní důležité, jak na konkrétní doporučení informační služby reagovat a jaká opatření jsou potřeba zavádět.
Jednou z oblastí, které s našimi spojenci v rámci EU nebo NATO musíme sledovat, je prý posilování odolnosti České republiky proti různým typům nových hrozeb. Ať už jde o kybernetické útoky, nebo různé varianty hybridních hrozeb včetně dezinformačních kampaní.
V Česku vznikla ministerská organizace centrum proti terorismu a hybridním hrozbám. Moderátorku zajímalo, pokud se tedy zprávy BIS opakují, co s tím Česko dělá a jaké má výsledky. „V oblasti strategické komunikace jsme nyní schopni více než v minulosti odhalovat záměrně šířené fake news,“ uvedl Petříček s tím, že je třeba českým občanům poskytnout informace, že něco má za účel manipulovat s veřejným míněním, aby lidé si mohli udělat dostatečný obrázek. Dále zmínil také otázku mediálního vzdělání.
„Víte, tento proces se nedá vyřešit jednou stříbrnou kulkou. Česko se na tuhle oblast dlouhodobě zaměřuje. Pracujeme na posílení kybernetické bezpečnosti našich ministerstev. To jsou věci, které se v uplynulých dvou letech začaly implementovat. Vznikla k tomu i celá řadu úřadů, abychom byli odolnější,“ odpověděl Petříček na to, proč tlak v této oblasti neopadá a zda Rusové mají v rámci hybridní strategie převahu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
