Bývalý člen rady Michal Uhl v pořadu Pro a Proti Českého rozhlasu chválil současné vedení ÚSTRu, které přišlo v roce 2013. „Podle mě jsme v roce 2013 tu instituci výměnou ředitele zachránili, z aktivisticko-politické instituce jsme vytvořili, řekněme, vědecko-vzdělávací a ústav je dnes v nejlepší kondici za celou svou historii,“ prohlásil.
Pokud se Jaromír Soukup rozejde se Zemanem, budete dále koukat na TV Barrandov?Anketa
Tehdy odvolaný ředitel Pavel Žáček naopak nenechal na instituci a jejím vedení nit suchou. „Vždyť o vedení teď bude kvůli rekonstrukci budovy ústavu rozhodovat policie ČR, neplní se tam parametry, které jsou v zákoně, příliš často se vyměňují členové a ti lidé jsou mladí nedovzdělanci,“ nebral si servítky Žáček.
„Na výtku, že ředitel nebo členové rady jsou příliš mladí, řeknu, že třeba rakouský premiér je obdobného věku. S patřičným vzděláním a věkem nad třicet let jsou ti členové zcela kvalifikovaní pro tu práci, ne každý ředitel musí být senior, který má odslouženo 30 let,“ vrátil úder Uhl s tím, že se tam vytvořil mladý dynamický tým a byla to rozumná volba.
Podle Žáčka ale člověk musí mít za sebou určitou zkušenost. „To tito pánové moc nemají. Podle toho nakládají s penězi a zaměstnanci a dochází tam k manažerským selháním jako v případě rekonstrukce budovy, kterou řeší policie,“ zopakoval.
„Ti lidé ale většinou sami odcházeli, ta fluktuace zaměstnanců je věc zcela běžná. A to, že kritici více řeší rekonstrukci budovy než samotnou činnost ÚSTRu, je vlastně dobrá zpráva, protože na té činnosti se nic špatného najít nedá,“ kontroval Uhl.
Žáček poté spustil kritiku, že současný ústav vůbec nesplňuje svoji původní funkci, jak měl, když byl zřízen při Ministerstvu vnitra. „My jsme začali odtajňovat a digitalizovat archivy, psát publikace, řešit problém třetího odboje; a současná instituce, která je plná nedovzdělaných vysokoškoláků původní funkci, kvůli které byl ústav vytvořen, vůbec neplní. Ti lidé nemají potřebnou erudici a potom to takhle vypadá,“ pokračoval v kritice Žáček.
Uhl se ale nenechal a trval na tom, že instituce je nyní v nejlepší kondici. „Na ústavu je mnoho doktorů a doktorandů, tudíž je tam téměř nejvyšší stupeň akademického vzdělání. A co se týče publikací, tam to číslo objektivně roste. Propojení instituce s vědeckým světem je výraznější a tam má také své místo. Ne v politice,“ dodal Uhl ke slovům Žáčka, že se s ústavem už ministerstvo vůbec nebaví.
„Tahle vaše koncepce je ale proti zákonu, podle kterého byl ústav zřízen. A ty publikace stejně píše někdo jiný, komu ÚSTR jen zaplatí,“ vypálil Žáček.
Kritizován je ústav také za to, že nevydal žádnou větší publikaci k výročí let 1968 a 1989. „Těch akcí bylo mnoho, možná až přespříliš, ale činnost té instituce by neměla být v zajetí výročí, které pak vlastně ovlivňuje každoroční náplň práce. Vznikla tam třeba obrovská dvousvazková práce komunistických činitelů od roku 1921 a mnoho dalších věcí, jako je interaktivní mapa obětí okupace nebo velká veřejná konference s Joachimem Gauckem a Petrem Pithartem,“ vyjmenovával Uhl.
I tady ale Žáček našel chyby, a to ve financování projektů. „Ty peníze do těch projektů jsou ale špatně investovány a samotné projekty prostě neplní to, proč byl ústav zřízen, je to vytunelování toho ústavu a jeho zákonné funkce. Řeší tam třeba výstavbu panelových domů a další ptákoviny, k tomu ten ústav nebyl zřízen,“ prohlásil s tím, že se tam měly primárně řešit zločiny minulého režimu, státní bezpečnost a podobně. „Ne každodenní život, na to jsou jiné akademické instituce jako Ústav pro soudobé dějiny,“ dodal.
„Pravda je, že ta instituce vznikla s důrazem na represivní aparát, na pochopení nesvobody. Ale ten ústav řešil politické věci, třeba pan Blažek častokrát zaleze do archivu a tam hledá kompromitující materiály na politiky, kteří třeba někam kandidují, a to jsme omezili,“ řekl Uhl. Právě historik Blažek v nedávné době svým výzkumem vytvořil kauzu poslankyně ANO Heleny Válkové. „My se chceme raději věnovat výzkumu,“ dodal.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jma