„Ony jsou dvě analýzy toho, proč Rusko posílá vojáky na Krym. Ta první říká, že Rusko připravuje rozhodující fázi ve válce v Sýrii, zatímco druhá říká, že se Rusové připravují na rozsáhlé cvičení. Osobně nevěřím, že se Ukrajina připravuje na invazi na Krym, to považuji za slovní cvičení některých ruských médií a některých ruských novinářů... Myslím si, že se během několika dní dozvíme více informací. Já jsem třeba četl některá americká média, která píší o přípravě přesunutí některých vojáků do Sýrie,“ konstatoval Zdechovský.
Tomáš Zdechovský
Maštálka podotkl, že Ukrajina dosáhla toho, že se o ní opět mluví. Komunistický europoslanec věří, že ruská strana předá informace Franku-Walteru Steinmeierovi, který je teď na návštěvě Ruské federace. „Rusové by si nedovolili blufovat vůči takovému partnerovi. Důsledkem je, že se opět mluví o Ukrajině, to nás bude něco stát,“ varoval Maštálka. Důkazy o přípravě teroristických útoků na Krymu se podle komunisty postupně sbírají.
Pokud jde o tolikrát zmiňované dohody z Minsku, mají prý jednu vadu – garanty těchto dohod mají být Francie, Německo a Rusko. Jenže „Ukrajina není závislá na Německu a Francii, ale na Spojených státech“, doplnil Maštálka.
_profil_top.jpg)
Zdechovský oponoval, že jsou minské dohody dlouhodobě porušovány. Dochází k přesunům vojsk a těžká technika je v oblastech, kde podle těchto ujednání neměla být. Je proto třeba položit ruskému prezidentu Putinovi otázku, zda chce pokračovat v jednáních o Ukrajině. „Já si osobně myslím, že nechce. Situace na Ukrajině je komplikovaná, ale říkat, že Ukrajina je na někom závislá, nebo dokonce přímo na Spojených státech, no nevím. Každá velmoc má jistě své partikulární zájmy.“
Europoslanec Ježek má za to, že by jednání v rámci minských dohod mělo pokračovat, byť Rusko podle jeho názoru nejedná v souladu s těmito dohodami. Právě ony jsou přitom cestou, jak deeskalovat napětí a „přimět Moskvu plnit dohody, ke kterým se zavázala“, doplnil Ježek.
Maštálka poukázal spíše na problémy na Ukrajině, nikoli v Rusku. Rozhodně bychom neměli jít cestou, že bychom vyzbrojovali ukrajinskou armádu a podporovali dodávkami zbraní ten konflikt. To, co musíme udělat, je to, co udělal Frank-Walter Steinmaier. Musíme se snažit dostat strany konfliktu k jednacímu stolu,“ konstatoval. Musíme se prý snažit zasadit také o to, aby se Ukrajina chovala normálně k občanům na východě vlastní země. Občané Ukrajiny by měli dostávat své důchody, mzdy a tak dále.
Ježek se však znovu vrátil k Rusku. „Ruská politika je v posledních letech hnána především tím, že prezident Putin má nostalgii po sovětských časech a snaží se jakýmsi způsobem vrátit Rusko do hry,“ konstatoval Ježek. Nedomnívá se, že by členství Německa v EU tuto zemi svazovalo ve vztazích s Ruskem, jak to naznačil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Německo je podle jeho názoru demokratickým státem EU a ekonomicky nejsilnějším státem EU, takže není ve vleku unijní politiky, ono ji spíše spoluvytváří.
Zdechovský dal předřečníkovi za pravdu, byť doplnil, že část německých podnikatelů volá po zrušení unijních sankcí vůči Rusku. Tato skupina podnikatelů je však podle Zdechovského v menšině.
Maštálka to viděl jinak. „Tenhle rozměr v tom necítím. Navíc nevím, jestli je bavorský premiér, který se v době sankcí vypraví do Německa, je zástupcem pouze malé skupiny podnikatelů, když je to nejsilnější spolková země,“ poznamenal komunista. Nakonec přidal poznámku, že mezinárodní právo bylo porušeno v otázce Kosova.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: mp
