Ondřej Neumann se domáhal debaty s Lubošem Xaverem Veselým, avšak místo něj přišel jako oponent kontroverzní poradce ředitele Českého rozhlasu Jiří Fencl. „Já si myslím, že pan Xaver Veselý si připravil skvělé vystoupení, připravil si aranžmá, dostal dobrou otázku a vystartoval na redaktorku České televize. Proč tak činil, je otázka na něj, koneckonců měli jsme tu sedět spolu, pokud se nepletu,“ postěžoval si Ondřej Neumann, ředitel Ústavu nezávislé žurnalistiky (ÚNŽ), když odpovídal na dotaz Jiřího Fencla, co si o té události myslel. Jiří Fencl je poradcem ředitele Českého rozhlasu. Následně Neumann dodal, že si nemyslí, že by se moderátoři Newsroomu chovali obecně nekorektně.
Fencl však odpověděl, že myslel obecně, zda taková žurnalistika má nějaký význam, kdy si redaktoři Newsroomu dle něj vyberou pouze někoho a na toho se zaměří. Dle poradce ředitele Českého rozhlasu je Česká televize netransparentní spolek, začerňující smlouvy, a Neumann dle Fencla provozuje „odhalovací“ web, na který se ten pořad odvolával. Na to představitel ÚNŽ reagoval, že netuší, proč Česká televize začerňuje smlouvy.
Poté došlo na spacákovou revoluci. „Česká televize, respektive lidi, kteří tam před sedmnácti lety byli a udělali tam tu spacákovou revoluci, o které oba dobře víme, jak dopadla, kdo ji vedl a proč...“ Na což reagoval pan ředitel ÚNŽ, že se rád poučí.
„Tak je v čele novinářského stavu, který dostal tuhle zemi do stavu, kdy je absolutně ekonomicky závislá na Německu. Tahle země je ekonomický kripl, je vykradená, platí několik bilionů korun ročně někam jinam, lidi mají třetinové platy, drahé bydlení a dluhy, to je výsledkem práce novinářů mainstreamových a kolem České televize,“ udeřil Fencl a ještě dodal, že to nebyli politici, kdo vládli, ale novináři.
Neumann nebyl schopný odpovědi, jen zmínil, že pouze zírá, kam se debata dostává.
„Vy jste byl přece v Lidovkách v roce 1997, když bylo Sarajevo proti Klausovi, byl jste v Hospodářkách zástupcem šéfredaktora, byl jste šéfeditor na ČT24, takže jste přímý účastník těchto záležitostí, jejichž výsledkem je ožebračení tohoto státu a národa, zotročení, protože tento stát nemá nic, a ještě tleskáte nasunování migrantů do téhle země. To vše je důsledek práce novinářů,“ pronesl Fencl.
Neumann odpověděl, že neví, zda na takové názory má cenu reagovat, že nejsou ničím podložené. „Bavme se o konkrétních věcech, Vy řeknete jakýsi soud, jakýsi názor, nepředložíte jeden sebemenší argument, řeknete něco o tleskání, pak řeknete, že ani já, ani Česká televize netleská, ale přitom jste to vypustil z úst. Tak bavme se tady o tom, povídejme si,“ zareagoval Neumann.
Fencl odpověděl, že je to o tom, co se nevysílá, že se naučili takovou žurnalistiku, kdy se negativisticky zaměří na někoho a po něm jdou.
Diskutující se neshodli ani na tom, jaká je role novináře. „Byly tady tři velké autority. Klaus, Zeman a Babiš, a po těch jdete programově,“ zmínil Fencl. „A Václav Havel pro vás nebyl autorita?“ zeptal se Neumann. „To zaprvé vůbec. To ani náhodou, protože to byla loutka, ale já říkám, naštěstí se ty věci začínají měnit. Jsou tady sociální sítě a jsou tady noví politici, kteří vědí, že vás mají obejít, protože jste nespolehliví, protože jste zprostředkovatel, který nezprostředkovává, jdou přes sociální sítě, komunikují s lidmi napřímo,“ řekl Fencl.
Ústav nezávislé žurnalistiky, řízený Ondřejem Neumannem
Neumann odpověděl: „No vidíte, to je to, co je ten největší rozdíl mezi námi. Novinář není zprostředkovatel, to se krutě mýlíte. Zprostředkovatel je možná pan Xaver Veselý. Novinář má reflektovat, novinář má zpracovat a předat. To, co chce sdělit premiér, předseda parlamentu, prezident, kdokoliv jiný, opoziční politik národu, ať si sděluje přes sociální sítě napřímo, ať si udělá tiskovku. Koneckonců ČT24 vysílá téměř všechno, téměř kdejaké s prominutím uprdnutí, kdejakého politika, jede to furt, 24 hodin online. To za mě není novinařina. To je, jak vy říkáte, zprostředkování nějakého toku informací, někdo si svolá tiskovku, novináři se ptají, nějak to jde do éteru. Investigativní novinařina není zprostředkovávání,“ vysvětlil.
Fotogalerie: - Čeští Jidášové
Fencl na to reagoval, že investigativní novinařina už je přece passé, že již skončili, že nechápe, proč do toho pořád jdou znova a znova. Neumann odpověděl – protože jim to za to stojí. Protože ta republika je ve stavu, v jakém je, ale nikoliv kvůli Německu, ale kvůli lidem, kteří tady drží ekonomickou moc, kteří tady vysávají dotace, parazitují desítky let na státních zakázkách, na obecních zakázkách, na krajských zakázkách a podobně.
„A vy stále pracujete pro Český rozhlas?“ zeptal se Neumann. Fencl odpověděl, že pracuje jako analytik. Odpověděl však, že neví, kolik má generální ředitel ČRo celkem poradců a že se hromadně nescházejí. „Já mu radím face to face. Říkám mu své názory.“ Načež Neumann se zeptal, zda ty, které mu říkal nyní – na což Fencl odpověděl, že ano, že je otevřený. „A pan Zaoral je taky toho názoru, že jsme otroci Němců?“ zeptal se Neumann. Fencl odpověděl: „To se zeptejte jeho,“ s čímž Neumann souhlasil, že to je pravda. „Je to diplomat spíš než ředitel Rozhlasu, není to ředitel média, protože Rozhlas má spoustu dalších aktivit. Musí se scházet s kdekým. Musí brát spousty ohledů. Určitě nebude kopírovat moje názory a někde je tlumočit, ale nechá si říct můj názor,“ doplnil Fencl.
Neumann se ho poté zeptal, zda se jedná o plný úvazek, nebo přivýdělek. Fencl odpověděl, že byl najat na omezenou dobu, takže se dá říct, že je to jeho hlavní pracovní vytížení. „Ale to je nepodstatné,“ sdělil Fencl. Neumann sdělil, že je to pro něj zajímavé, že člověk s takovými názory je řediteli Rozhlasu nablízku. „Mě to třeba trošičku udivuje, protože vaše názory mě udivují, ale je to jeho volba,“ řekl. „V čem vás udivuje to, že vás kritizuji za to, že jste tuhle zemi prodali za hranice?“ zeptal se. „Protože jsem nic takového neudělal,“ odpověděl ředitel Ústavu nezávislé žurnalistiky. Neumann se vrátil k angažmá Fencla. Zeptal se, zda tam tedy není nějaký sbor poradců, kteří se sejdou a něco řeší... Na což Fencl odpověděl, že neví.
„Já rozumím, že děláte jen svou práci, snažíte se něco zjistit, ale tahle žurnalistika vám nemůže vycházet. Dělejte to otevřeně. Jděte za lidmi. Nežádejte si o granty nějaké firmy, jděte za lidmi a žádejte obyčejné lidi a uvidíte, jak se vám rozvážou ruce,“ poradil Fencl Neumannovi.
Na to Neumann odpověděl, že oni mají stovky malých přispěvatelů, ať již pravidelných, či jednotlivých. „Žádáme firmy, žádáme nadace. Nežádáme stát, státu se vyhýbáme vysokým obloukem, protože si nemyslím, že by bylo ideální, aby stát nějakým způsobem v této podobě, jak to teď je dané, abychom od něj jakýmkoliv způsobem brali peníze. Dokážu si v budoucnu představit, že stát vytvoří průhledný mechanismus, jako je například Národní fond kinematografie, podpůrný...“
A do řeči mu skočil Fencl, který řekl, že průhledná by například byla státní televize, kde všichni mají jasně danou svou zodpovědnost. – „Já si myslím, že to by byla cesta do velkých pekel, kdybyste si to trošku nastudoval a třeba na Hlídacím psovi vyšla hezká analýza právě mezinárodního kontextu, tak to, co vy nazýváte státní televizí, tak tento koncept mají na východě a v afrických vesměs totalitních státech,“ argumentoval Neumann.
„Rusko není totalitní, tam jsou tisíce médií,“ reagoval Fencl. Neumann řekl, že tam je státní televize, která je poplatná vládnoucí moci, ať už je to kdokoliv. „Není poplatná, každý stát si musí dělat svou informační politiku. Když ji nemá, když ji vy zrušíte, tak se stane vazalem někoho jiného, to se stalo České republice. Rusko se ubránilo naštěstí různým Sorosům, kteří tam chtěli privatizovat Rostelekom a další věci, aby měli informace, aby to vytunelovali úplně, o což se tak snažili v devadesátých letech. To se ubránilo. My ne, my jsme malí.“ vysvětlil Fencl.
Neumann se začal smát. „A my vlastně novináři jsme jim to prodali. A Soros nás platí,“ kdy Fencl přikývl a dodal, že Soros je nemusí platit, ten prý může dát jenom desátek a hodit na ně palec, aby snad všichni věděli, že mohou sypat. „Já nevím, zda tahle debata má dál smysl. Já se domníval, že to bude v nějakých argumentech. V konkrétních věcech. Vy máte nějaké vidění světa, já nechci říkat, že ho respektuji, ale beru to na vědomí, že ho máte, jako mějte si ho, ale jestliže máme debatovat, tak se pojďme bavit nad nějakými věcmi, co nejsou vaším názorem, hodně divokým názorem, divím se, že těmto názorům naslouchá generální ředitel Českého rozhlasu,“ řekl Neumann.
A do řeči mu opět skočil Fencl: „Já se divím, že nasloucháte vy pořád nějakému Ústavu nezávislé žurnalistiky, nadačním fondům nezávislé žurnalistiky a bojujete tady proti jednomu národu, velkému notabene, jako xenofobové, rasisti a antisemiti. To jsou vaše nálepky. Já bych tohle nikdy nepoužil.“
„Jaké nálepky?“ zeptal se Neumann.
„Tyhle. Ty -ismy. To říkám. Jste antiruský, antisemitský, rasistický,“ vyložil mu svůj názor.
„Omlouvám se, ale já se tady nenechám urážet a to, abyste mě nazýval jako antisemitu, jako rasistu, já se omlouvám, ale skutečně končíme. Toto nemám zapotřebí. Opravdu ne. Buď se okamžitě omluvíte, nebo končíme,“ ohradil se Neumann.
„Ani náhodou. Vy se omluvíte tomuto národu,“ oponoval Fencl.
Neumann se opět začal smát. „Takže vy zastupujete národ?“ zeptal se Neumann.
„Já jsem z něj vzešel, z obyčejného lidu, prostého, vyrůstal jsem mezi hovínkama, jsem na to hrdý a nikdy ho nezradím,“ prozradil Fencl.
„A odkud myslíte, že jsem vzešel já? Kde jsem se narodil, nebo jestli jsem přistál z nějaké Sorosovy líhně, nebo jak si to jako představujete?“ otázal se Neumann.
„On je v podstatě jen ten, kdo svádí. On je svůdce takový, no. Je to zvíře,“ odvětil Fencl.
„Vidím, že s vámi nemá cenu debatovat, děkuji za účast, díky za pozvání, já se rozloučím,“ skončil Neumann.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: tle
