„Držte se, studenti!“ podpořil je v boji za klima a proti vedení nejstarší české univerzity bývalý senátor.
Rektora UK Tomáše Zimu letos vlídně nevítali ani na Albertově. Tam na něj totiž přítomní reagovali pískotem, bučením a voláním „fuj, fuj, fuj!“.
FOTO: Bývalý senátor a studentský vůdce z roku 1989 Martin Mejstřík
Mejstříka hodně věcí po roce 1989 zklamalo. Nikdo nebyl potrestán za masakr na Národní třídě a nikdo nebyl potrestán za to, že Klaus mohl prosadit privatizaci a následně mohly vzniknout tunely.
Tento neutěšený stav podle studentského vůdce z roku 1989 trvá dodnes. „KSČM je Ministerstvem vnitra zaregistrována jako nástupnická strana KSČ, tedy totalitní strany, na Hradě sedí Zeman zvolený Putinovou Moskvou a ve Strakově akademii Babiš podezřelý ze spolupráce s komunistickou StB,“ přemítal.
Na konec svého krátkého projevu vyřkl myšlenku, že „okupační stávka je úžasný nástroj“, a jako mnozí též vyzval k bránění demokracie.
FOTO: Koncert pro budoucnost na Václavském náměstí v Praze
Dále na tribunu vystoupil ředitel humanitární organizace Člověk v tísni a studentský vůdce z roku 1989 Šimon Pánek.
Pánek sice hned zpočátku vychvaloval „skvělou plnou Letnou“, ale pak pronesl pro mnohé účastníky šokující slova. Letná prý vede tak trochu „absurdní“ dialog s premiérem a to, že premiér Andrej Babiš okamžitě neodchází, „je na druhou stranu výraz fungující demokracie“.
Následně se pustil i do samotných účastníků koncertu. Vyzval je, ať nepřispívají k polarizaci společnosti. Nejhorší je prý si myslet, že ti, kteří tady nejsou, anebo ti, kteří věci cítí jinak, „jsou naši nepřátelé a jsou méně inteligentní“. „Jejich hlasy nejsou míň než naše hlasy, myslet si to je naše velká chyba,“ obořil se studentský vůdce z roku 1989.
FOTO: Ředitel humanitární organizace Člověk v tísni a studentský vůdce z roku 1989 Šimon Pánek
Na rozdělování společnosti podle Pánka pracuje především prezident Miloš Zeman. Ten má rozdělovat společnost nejvíce.
A závěrem svého proslovu přítomné Pánek vyzval, aby byli mnohem plnější pozitivní energie.
FOTO: Lidé na Václavském náměstí
A následovala filozofka a fenomenoložka Anna Hogenová, která pronesla tři velké výtky, jež dnes má na srdci. „Nelíbila se mi privatizace, která podle mě nebyla příliš spravedlivá,“ započala. „Nelíbí se mi, že v naší zemi je 800 tisíc lidí, kteří jsou v exekuci,“ pokračovala. A v posledním jejím bodě opět došlo i na Univerzitu Karlovu, když závěrem varovala, že se její „milovaná univerzita pomaličku mění na firmu“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
