V současné době se v Česku, ale nejen v něm, řeší otázka očkování, a to jednak z technického hlediska, jak zajistit správnou přepravu a skladování vakcíny, ale také z pohledu sociálního a zdravotního, jak přimět populaci, aby se odebrala k lékaři a nechala si dávku vakcíny píchnout. K tomuto tématu už na konci září vydal vědecký časopis Nature stanovisko, že k přesvědčení lidí bude potřeba radikální transparentnosti. Která je ohrožena právě tím, že kolují zvěsti, že na schválení vakcíny je vyvíjen politický tlak. „Zvlášť farmaceutický průmysl by měl udělat více pro to, aby pro vakcínu vybudoval a udržel důvěru,“ píše Nature. Naléhá na farmaceutické společnosti, aby zveřejnily co nejvíce dat z klinických testů, aby je mohli ověřit nezávislí vědci. „Historie nám ukázala, že když oslabí důvěra ve vakcíny, tak se těžko dobývá zpátky. A nedůvěra v jednu vakcínu oslabuje i ostatní,“ říká časopis.
Otázkou je, jak na důvěru zapůsobí tento článek Davida Wallace-Wellse, dle kterého byla vakcína připravena v podstatě po celou dobu průběhu pandemie a nejen to. Vakcína firmy Moderna byla dle novináře vynalezena už 13. ledna tohoto roku a její příprava zabrala přibližně týden. „Byla dokončena ještě před tím, než Čína přiznala, že se nemoc šíří mezi lidmi a více než týden, než se průkazně nakazil první Američan,“ odhaluje Wallace-Wells v magazínu New York. Ještě před tím, než v USA někdo na koronavir zemřel, byla prý vakcína už vyrobena, odeslána Národnímu úřadu pro zdraví a připravena na první fázi klinických testů.
Dle novináře se tak jedná o nejrychlejší vývoj vakcíny v historii. „A také to znamená, že po celou dobu pandemie, která zahubila 250 000 Američanů jsme měli nástroj, jak tomu zabránit,“ podotýká. Ovšem s výhradou, že tím rozhodně nenaznačuje, že vakcína měla být použita už v únoru nebo v květnu, kdy prozatímní výsledky z prvních fází testu ukazovaly, že je bezpečná.
Už takhle je dle amerického vakcinologa Petera Hoteze schvalování vakcíny urychleno víc než dost, protože klinické testy probíhaly simultáně, nikoliv po sobě, zároveň se vakcína vyráběla a byla schválena pro „nouzové užití“, ačkoliv nejsou hotové testy na to, jak dlouho vakcína poskytuje ochranu ani jak moc brání přenosu nemoci. V květnu by navíc bylo asi těžké najít certifikovaného epidemiologa, který by se za použití vakcíny postavil.
Fotogalerie: - Stop covid teror
„I když v červenci časopis MIT Technology Review hlásil, že skupina sedmdesáti vědců včetně slavného genetika George Churche brala podomácku vyrobenou vakcínu ve formě nosního spreje, kterou ani nehodlala dát na testování a kterou vyrobil podnikatel v oblasti genetiky Preston Estep,“ dodává Wallace-Wells. Čína prý vojáky začala očkovat v červnu, Rusko schválilo vakcínu v srpnu.
Novinář se odvolává na knihu amerického doktora a sociologa Nicholase Christakise Apollův šíp, ve které autor tvrdí, že vakcíny většinou přišly až v samotném závěru průběhu nemoci, kdy už počet úmrtí klesal a škoda už byla dávno napáchána. „U spalniček, spály, tuberkolózy i tyfu léky neukončily nemoc v rozpuku, ale s konečnou platností skoncovaly s epidemiemi, které už stejně nebyly moc časté,“ říká. Což se stále může ukázat platným i u covidu, dle Christakise se mohou Spojené státy dopracovat ke skupinové imunitě zhruba v tu dobu, kdy skončí přípravy na vakcinaci a začne se s ní. Ředitel amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí odhaduje, že ještě 200 tisíc Američanů na nemoc zahyne. Wallace-Wells tak konstatuje, že mezi tím, kdy bylo řešení vymyšleno a kdy se úřady cítily dostatečně jisté vakcínu odsouhlasit, zemře asi půl milionu Američanů a po celém světě ještě více.
Namítá, že přitom v jiných oblastech nebyla Amerika zdaleka tak opatrná. „A ne jenom kvůli těm, co šli bez roušky do Wal-Martu,“ dodává s odkazem na americké všudypřítomné supermarkety. Americké úřady jako lék na koronavir povolily hydroxychloronin, remdesivir i transfuzi plazmy od pacientů, kteří už covid-19 prodělali. Novinář dodává, že ani jeden z těchto léků či léčeb nebyly dostatečně efektivní, že se jednalo při povolování o sázky bez průkazných důkazů o jejich spolehlivosti. A přidává ještě jednu zkušenost od genetika z University of London, tedy že snížení mortality viru na jaře a v létě je prostým důsledkem toho, že doktoři už na pacientech nezkoušeli experimentální léčebné procedury a prostě se je snažili udržet naživu.
Fotogalerie: - Čerti před sněmovnou
Novinář dodává, že celkem pochopitelně je rozhodování u schvalování léčby pro nemocné něco jiného než rozhodování u schválení očkování pro zdravé. Citoval pak tragédii v souvislosti s vakcínou proti obrně, jež v USA v padesátých letech deset lidí zabila a 200 lidí paralyzovala, ovšem s dovětkem, že současné vakcíny nepoužívají aktivní virus, tudíž k takovému incidentu nemůže dojít. Ale neefektivní vakcína by mohla vzbudit falešný pocit bezpečí, což by vedlo k šíření viru nezodpovědným chováním.
Jenže jak podotýká, ani co se týče rizikového chování velká opatrnost nepanovala. V USA během února a března nebyly roušky doporučené právě kvůli tomu, že prý vzbuzují falešný pocit bezpečí. „V retrospektu to byla možná nejvážnější chyba za celou epidemii,“ dodává David Wallace-Wells. „V dubnu jsme zavřeli dětská hřiště, když školy už byly zavřené. V květnu pláže, i když riziko ze scházení se venku je mizivé. Ale v září jsme otevřeli bary, restaurace i posilovny, i když jsme věděli, že sezónní povaha viru znamená na podzim mnohem větší riziko. A věděli jsme také, že vakcína Moderny je v podstatě bezpečná. Akorát jsme čekali, až budeme vědět, že funguje,“ pokračoval.
Vědci, se kterými novinář téma konzultoval, prý nejsou překvapeni, že je vakcína bezpečná. A uvažují, že by se vývoj vakcín mohl změnit. Testovaly by se rychleji, aniž by to znamenalo nějaké zvýšení rizika. A vyvíjely by se na virové kmeny, které ještě nezačaly dělat potíže, prý by to bylo možné u 90 % z nich.
„Jak mi Hotez vysvětlil, důvod, proč byl vývoj tak rychlý, je, že většina výzkumu a testování na zvířatech se udála v roce 2003 po pandemii SARS,“ uvádí David Wallace-Wells. To by pak podle vědců mohlo fungovat i u jiných virů. Ty, které by mohly pandemii způsobit, prý mají už vyhlídnuté a nejenže by na ně mohli vyvinout vakcíny, ale tyto vakcíny by se údajně daly velice jednoduše upravit na nové variace v těchto kmenech. Ostatně se toto děje už u chřipky. S dostatkem financování by se tato příprava dala rozšířít na všechny potenciálně nebezpečné viry. Cena by dle vakcinologa Floriana Krammera byla 20 až 30 milionů dolarů za jednu vakcínu a v ideálním případě by se týkala padesáti až sta virů. Což by prý pokrylo v podstatě všechny pandemické odrůdy virů, které by na lidstvo mohly číhat. Za nižší cenu, než státy teď bude stát obnova hospodářství po koronaviru.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
