Úvodem Schorm odpovídal na otázku, zda je dobře, že Helena Válková zůstává ve funkci vládní zmocněnkyně a že zůstává v radě pro lidská práva. „V radě samotné zavládla taková atmosféra, že profesorka Válková je velice aktivní, že i díky ní se fungování rady, jejích výborů a agenda lidských práv rozhýbala. Připomeňme si, že rada se poprvé sešla asi po dvou letech v březnu loňského roku, to tam samozřejmě profesorka Válková ještě nebyla, ale teprve od té doby se to všechno nějak rozjelo, od té doby bylo několik zasedání,“ sdělil Schorm k přínosu Válkové. On sám si myslí, že je dobře, že Válková zůstává.
„Lidská práva v rámci vlády potřebuje prosazovat někdo, kdo bude aktivní, kdo se o to bude zasazovat, a paní profesorka Válková přece jenom se na různé věci neustále ptá. Já bych řekl, že by měla dostat rozhodně šanci až do konce volebního období, aby ukázala, co dotáhne do konce,“ sdělil Schorm. Kvůli tomu, že Válková v radě zůstává, ji však opustili advokát Tomáš Němeček a Hubert Smekal z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
„Rada je složená ze dvou typů členů. Na jedné straně jsou lidé z občanské společnosti a ti třeba mohou hrozit rezignací, když se něco nestane, když rada něco neprojedná, nebo když třeba zmocněnkyně vlády pro lidská práva neodstoupí. Na straně druhé jsou lidé, kteří tam jsou, třeba za úřady, jsou to často náměstci různých ministrů, nebo já jako vládní zmocněnec pro Evropský soud pro lidská práva. A my těžko můžeme hrozit rezignací, takže naše pozice je jiná,“ sdělil Schorm.
Ten pak nechtěl příliš odpovídat na otázku, zda je ohrožena důvěryhodnost rady pro lidská práva. „Tohle je opravdu politická otázka. Nechci říkat, že je potřeba napřed udělat nějaký výzkum veřejného mínění a sociologicky to zkoumat, to si myslím, že nutné není. Já bych řekl, že to, kdo bude zmocněncem, nebo ne, závisí opravdu na vládě, ani ne tak na té radě, a pokud vláda – na základě všeho, co zaznělo ve veřejném prostoru, na včerejším jednání, co členům vlády prof. Válková sama předestřela, vysvětlila – pokud vláda dospěje k závěru, že není třeba nic měnit, tak to tak prostě zůstane,“ dodal Schorm, jenž podle svých slov stojí za zmocněnkyní Válkovou.
Prof. JUDr. Helena Válková, CSc.
„Její včerejší vystoupení na Radě vlády pro lidská práva bylo mnohem méně emotivní, respektive, řekl bych, že nebylo emotivní téměř vůbec, až na nějaký okamžik. A bylo velmi věcné a i díky tomu vlastně členové rady se mohli opravdu seznámit s jejím stanoviskem, s určitým časovým odstupem. Ono pravda je, a v tom jí naprosto rozumím, že ji titulek, který odkazoval na to, že vlastně pomáhala pronásledovat disidenty, nebo že je spolu pronásledovala, takže ji šokoval a prostě ji naprosto vykolejil. Já tomu vlastně lidsky rozumím, že se to stalo,“ zastal se Schorm Válkové. „Řekla, že se za to, v čem se angažovala, nebo na čem pracovala, že se stala členkou komunistické strany, tak za to že se omlouvá,“ dodal.
Schorm je kandidátem Senátu na post ombudsmana neboli tedy veřejného ochránce práv. Rozhodovat o tom bude Poslanecká sněmovna. „Jsem objednán na řadu poslaneckých klubů již příští týden. Rozhodně chci se poslancům představit a také s nimi diskutovat o tom, jak by veřejný ochránce práv podle jejich názoru měl co nejlépe zastávat svoji funkci,“ sdělil Schorm, jemuž zatím neodpověděly poslanecké kluby ČSSD a SPD.
Fotogalerie: - Policejní auta pro Jihomoravský kraj
A co je pro něj klíčové, jak by funkce ombudsmana měla vypadat? „Řekl bych, že by to měla být určitá autorita, která díky té své autoritě a díky odbornosti své vlastní i pomocného aparátu zaměstnanců kanceláře vládního zmocněnce dokáže rychle reagovat na potřeby obyčejných lidí, kteří se na ní obracejí, a vlastně jim pomáhat při řešení nejrůznějších správních potíží. Samozřejmě na to navazuje celá řada dalších úkolů, které ombudsman má podle zákona a musí je plnit,“ uvedl.
Své pak řekl k případu, kdy se končící ombudsmanka Anna Šabatová zastala somálské studentky a zákaz hidžábu na střední škole označila za diskriminaci. Tehdejší její zástupce Stanislav Křeček, prezidentův kandidát na ombudsmana, ji za to kritizoval. „Já bych řekl, že odpověď na tuto otázku vlastně dává nedávné rozuzlení případu, byť tedy řízení soudní ještě neskončilo, ale je to rozsudek Nejvyššího soudu, který dal veřejné ochránkyni práv za pravdu. Takže já myslím, že jsou události, jako je například tato šátková aféra, které prostě vzbudí velkou pozornost, velké kontroverze, a ve skutečnosti zase o tolik nejde. Pokud ten zákaz není odůvodněn potřebami výuky, nějakými konkrétními, ale je vztahován na to, že dívka nemůže mít pokrývku hlavy během běžné výuky, během výuky ve třídách, a nikoliv třeba v laboratoři nebo při praxi a podobně, tak bych řekl, že to je přehnané opatření, které asi těžko může naplňovat nějaký legitimní cíl. A ty legitimní cíle já právě vidím v potřebách výuky,“ sdělil Schorm.
Fotogalerie: - Odvolání Čižinského
Stanislav Křeček také byl ve sporu s Annou Šabatovou, když byl její zástupce, jakožto veřejné ochránkyně práv, v tom případě, že on řekl, že když někdo nechce pronajímat byty Romům, takže to není výraz rasismu, nýbrž zkušenosti. „Já nevím, jestli bych řekl zkušenosti, ale dovedu si představit opatrnost jakéhokoliv pronajímatele, když pronajímá svůj byt. Takže mám jisté pochopení pro takový názor, pro takový postoj, ale asi by to nemělo být kritérium, které vylučuje jakéhokoliv člověka jiné barvy pleti z toho, že může být někde ubytován, ostatně ono tam nešlo primárně o to, že by konkrétní pronajímatelé, třeba fyzické osoby, které mají prostě jeden byt navíc a chtějí ho pronajmout, takže by toto kritérium uplatňovali, ale že to vlastně bylo součástí nabídky realitní kanceláře, která holt to zařadila mezi kritéria,“ sdělil Schorm a vyjádřil se i k hranici toho, kdy je majitel opatrný, ale kdy už to může být považováno za diskriminační.
„Ta hranice je velmi, velmi tenká, a tak úplně nejasná, protože když se snažím vstoupit s někým do dlouhodobého vztahu, tedy vztahu pronajímatele a nájemce, mám na mysli, tak samozřejmě mám na zřeteli i ty perspektivy, které mi ten nájemce třeba může dát. A přemýšlím o tom, jestli člověk, se kterým se setkám, který mi o sobě něco řekne, který mi předestře třeba to, jestli pracuje, nepracuje, odkud přichází, jestli má rodinu, jakou, a tak dále, to všechno může být součástí nějakého rozhovoru před tím, než se pronajímatel rozhodne uzavřít nájemní smlouvu, tak to všechno na toho pronajímatele dělá nějaký dojem a udělá si nějaký obrázek a řekne si: Dobrá, tak tenhle člověk mi připadá důvěryhodný, já s ním tu smlouvu uzavřu,“ sdělil Schorm. „Já si myslím, že by měl, pokud možno konkrétně posoudit, jaký ten konkrétní člověk na něho dělá dojem, a ne uplatňovat kritérium, že muslimy v žádném případě ne. Prostě je to vždycky tak, uzavírám konkrétní smlouvu, berme to tak, že to není podnikání, tam si myslím, že ještě ta kritéria by měla být jako mnohem přísnější na to, co podnikatel může nebo nemůže spotřebiteli dovolit. A pokud je to jednotlivec, tak beru, že musí být opatrný,“ dodal.
Anna Šabatová řekla, že nastal čas, kdy by bylo dobré udělat z českého veřejného ochránce práv také takzvanou „národní lidskoprávní instituci“, která by se mohla zabývat celou oblastí lidských práv, že to podle ní zatím není. Že v Česku není žádná nezávislá instituce, která by v plné míře sledovala ochranu základních lidských práv. „Ano, je to tak, není tu taková instituce, protože když třeba vláda přijímá zprávu o stavu lidských práv každý rok a prochází to i tou Radou vlády pro lidská práva, o níž jsme hovořili, tak je to vlastně zpráva vlády, exekutivy, která je určitě do jisté míry uzpůsobena tomu, co tam jednotlivá ministerstva chtějí mít, nebo co připouštějí, že tam bude.“
Závěrem se pak Schorm vyjádřil k tomu, jak vlastně vnímá debatu o volbě ombudsmana v České republice. Je jedním ze dvou senátních kandidátů, prezident Zeman nejdříve navrhoval paní Válkovou, její nominaci posléze stáhl, navrhoval Kateřinu Valachovou z ČSSD. Ta nechce být nominována, podpořila Schormovu kandidaturu. Teď prezident navrhuje bývalého zástupce ombudsmanky pana Křečka.
„Je to jako na houpačce, protože počátkem minulého týdne všichni věřili, že to profesorka Válková má téměř jisté. A na konci týdne bylo všechno naprosto jinak, takže takhle to musím vnímat i já, když do toho jdu se vší vážností. A potom si taky myslím, že se ukazuje, že tak trochu jsou nejasná pravidla. Pokud, jak jsem pochopil, byla stanovena lhůta pro předložení kandidátních listin do 20. prosince loňského roku, tak je zvláštní, že najednou lze oproti veškerým zvyklostem a právním pravidlům ve volebních procesech tu kandidátní listinu změnit, že ji lze stáhnout a někoho z ní vyškrtnout, to je vcelku běžné i ve volbách do parlamentu, ale že lze najednou přijít s novými kandidáty, je přece jenom trochu neobvyklé,“ zmínil Schorm.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
