Vondra sejmul Milion chvilek: Všechno je jinak! Zde jsou informace

17.02.2020 9:16

Europoslanec Alexandr Vondra si ve svém komentáři na facebookovém profilu rýpl do spolku Milion chvilek pro demokracii a jejich pozvánky na demonstraci 1. března. Milion chvilek tam píše, že nechce jít cestou Maďarska a Polska. „Za sebe říkám: díky, ale nejdu,“ poznamenal Vondra.

Vondra sejmul Milion chvilek: Všechno je jinak! Zde jsou informace
Foto: Hans Štembera
Popisek: Alexandr Vondra

Chvilkaři podle Vondry udělali první vážnou chybu. „Až dosud měli mé sympatie. Správně se vymezovali proti Babišově gigantickému konfliktu zájmů, oligarchizaci politiky u nás a Zemanovu tažení na Východ. A také se snažili úzkostlivě pohybovat v rámci konsensu demokratických sil tady doma. Útokem proti Visegrádu konsensus opouštějí,“ zmínil Vondra. 

„Vidím pět důvodů, proč je hloupé útočit na Visegrad a srovnávat naši situaci s Polskem i Maďarskem. Předem se omlouvám, že to bude tentokrát delší. Holt v časech nálepkování je některé věci potřeba rozebrat,“ dodal ke svému komentáři.

Anketa

Je v Polsku a Maďarsku ohrožena demokracie?

hlasovalo: 12731 lidí

Visegrád má dle jeho názoru strategický a bezpečnostní význam. „Zajišťuje nám přátelství a spolupráci v sousedství. Díky němu jsme se dostali do NATO. Posiluje naši energetickou bezpečnost. Společně jsme zkrotili migrační vlnu, která byla v masovém měřítku bezpečnostní hrozbou. Je hloupost tuto spolupráci obětovat kvůli tomu, že se někomu nelíbí ten či onen politik. Jak by se nám asi líbilo, kdyby nás začali třeba z NATO vyhazovat jenom proto, že jsme si zvolili Zemana nebo Babiše (já je samozřejmě nevolil)?“ ptá se Vondra.

„Kaczynski v Polsku i Orbán v Maďarsku byli demokraticky zvoleni ve svobodných volbách. Oba kdysi bojovali proti bolševikovi. Zasloužili se o 1989. Srovnávat je s Babišem je nehorázné. Oba stojí v čele standardních demokratických stran. Žádné ANO jako „one man show“. Nebudou vládnout napořád, jak už vidíme třeba ve Varšavě a Budapešti, kde vyhrála opozice. Anebo jinak – máme z NATO odejít, když se někomu nelíbí, že si Američané zvolili Donalda nebo Britové Borise? Budeme z EU odcházet, až si Italové zvolí Salviniho a Němci AfD? Proč nevadí irská Sinn Fein?“ ptá se dál.

„Kaczynski i Orbán jsou konzervativní a vymezují se vůči nyní módním, tzv. progresivním trendům na Západě. Ano – jejich konzervatismus je jiný než u nás. Kaczynski je křesťanský konzervativec, Orbán národní konzervativec. Česká varianta konzervatismu je liberálnější. I když i my čeští konzervativci nelibě neseme, jak si po americkém vzoru přivlastňují liberalismus evropští levičáci. Ale ať tak, či onak – jde o ideové rozdíly, které se pohybují v rámci demokratického diskurzu. Nálepkování obou populismem, nebo dokonce antisemitismem či fašismem, je absolutně nemístné,“ uvedl.

Následně pak napsal pár slov k polské reformě justice. „Chvilkaři píší, že my ještě nejsme tak daleko… Takže: polská reforma má za cíl soudní systém otevřít – tak jako ho máme stále otevřený my tady, nebo třeba v Rakousku a Německu. V Polsku byl totiž uzavřený. Soudci jmenovali soudce. Jakýsi stát ve státě. Říká se tomu mafie. Nechci hájit každý jejich reformní krok. Některá opatření jsou nemotorná, někde i já zvedám obočí. Ale cíli rozumím. Nechť situace v Polsku slouží jako varování, jak je těžké uzavřený systém znovu otevřít. Než si ho tady hloupě uzavřeme i my. Navíc – soudnictví není v kompetenci EU. Opravdu chceme, aby někdo zvenčí rozhodoval o tom, kdo má sedět v našem soudu?“ zmínil. 

„Maďarům se vyčítají média. Ano – ta státní jsou hlásnou troubou vládní politiky. Ale podobně jsou hlásnou troubou establishmentu veřejná média v Německu. Naopak soukromá média v Maďarsku (televize, rádio, internet) buší do vlády tak, že se nám o tom může jenom zdát. Takže ani v tomto případě si nemyslím, že bychom měli své jižní sousedy přes hranice nějak mistrovat,“ uzavřel s tím, že nejdřív bychom si měli zamést před vlastním prahem. 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vef

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ani Hitler si to nedovolil. Ochranný artefakt naší země vyvezen do Německa. Katolík drtí Pavla. V neděli akce

18:35 Ani Hitler si to nedovolil. Ochranný artefakt naší země vyvezen do Německa. Katolík drtí Pavla. V neděli akce

„Pokud ten pán neví, co se stalo 15. března 1939, tak je otázka, jestli je pro výkon funkce preziden…