Všichni řešíte Řecko, ale měla by vás zajímat ještě jedna věc, která se má „rozlousknout“ dnes. A je to vážné

30.06.2015 11:00

Spisovatel a profesor z Yaleovy univerzity David Patrikarakos upozorňuje, že dnešním dnem nekončí jen lhůta pro nalezení dohody s řeckými věřiteli. Datum 30. června je také termínem, kdy by měla být dotažena do konce dohoda o omezení íránského jaderného programu.

Všichni řešíte Řecko, ale měla by vás zajímat ještě jedna věc, která se má „rozlousknout“ dnes. A je to vážné
Foto: ČT
Popisek: Íránský prezident Hasan Rúhání

„Na jednání s íránskými představiteli se dnes do Vídně sjeli zástupci Spojených států, Číny, Ruska, Velké Británie, Německa a Francie. Není však jasné, co bude následovat, pokud se nedohodnou. V tom spočívá největší nebezpečí,“ míní Patrikarakos, podle kterého je nejvyšší íránský vůdce ajatolláh Alí Chameneí v podobném tlaku jako řecký premiér Tsipras. „Na jedné straně dohodu nutně potřebuje. Sankce vůči Íránu totiž dostaly zemi do ekonomické i politické izolace. Na straně druhé islámská republika je založena na odporu k jakékoli dohodě s USA. Pro íránského vůdce tak může být dosažení kompromisu se Západem v otázce jádra potenciálně politiky nebezpečné,“ soudí americký profesor.

Podle Patrikarakose ovšem vše nasvědčuje tomu, že Íránci si dohodu se Západem přejí. „Předloni zvolili do prezidentského úřadu umírněného Hassana Rouhaniho také proto, že součástí jeho kampaně byl příslib zlepšit vztahy se Západem,“ píše Patrikarakos a konstatuje, že Íránci chápou realitu globální politiky. „Dovedou si definovat příčinu a následek. Poznali, že jaderný program byl příčinou velké izolace a přílišného utrpení. Cena za jádro se tak pro ně stala enormně vysokou. Chameneí je sice protizápadní, ale Rouhanimu dovolil zmírnit rétoriku oproti předchozímu prezidentu Mahmúdu Ahmadinežádovi. Předběžná dohoda za začátku dubna se zdála téměř přelomovou. Írán souhlasil se snížením počtu uranových centrifug z 19 000 na 6000. Žádná dohoda však zatím podepsána nebyla,“ upozorňuje autor knihy Nukleární Írán: Zrození jaderného státu.

Celý text v angličtině najdete ZDE

Dosažení dohody však brání zastánci tvrdé linie na obou stranách, kteří se podle Patrikarakose překvapivě shodnou. „Dohodu odsoudil např. redaktor Hossain Shariatmadari z konzervativního íránského deníku Kayhan a republikán John Boehner. Jedním z kritiků je také izraelský premiér Benjamin Netanjahu, jenž je přesvědčen, že dohoda může vážně ohrozit jeho zemi,“ zmiňuje Patrikarakos, ale připouští také, že zastánci tvrdé linie rozhodně nejsou jedinou překážkou v dosažení dohody. „Neshoda panuje i mezi samotnými vyjednavači. Írán již obvinil Západ z toho, že doposud nepřikročil k odstranění sankcí. Zástupci šesti velmocí se v reakci na to nechali slyšet, že sankce budou odstraněny postupně,“ informuje americký profesor.

Patrikarakos považuje za pravděpodobné, že alespoň k dílčí dohodě na dnešním jednání ve Vídni dojde. Už jenom proto, že obě vyjednávací strany musí nějakým způsobem vysvětlit „obrovské množství politického kapitálu, který byl k dosažení dohody investován“. V tom podle Patrikarakose spočívá největší naděje. „Rouhani před volbami v roce 2013 slíbil Íráncům, že dá vztahy se Západem do pořádku. V opačném případě by jen nahrál zastáncům tvrdé linie. Rovněž pro Obamu byla již od nástupu do prezidentského úřadu v roce 2008 dohoda s Íránem zásadním bodem v oblasti zahraniční politiky. Americký prezident však bude muset přesvědčit nejenom Kongres, ale také své nejsilnější spojence v regionu, tedy Izrael a Saúdskou Arábii,“ píše americký profesor.

Za povšimnutí dle Patrikarakose stojí skutečnost, že dohoda s Íránem pozměnila vztahy mezi hlavními hráči politiky na Blízkém východě. „V důsledku toho se sblížil Izrael se Saúdskou Arábií a naopak vztahy mezi Izraelem a Spojenými státy dostaly povážlivé trhliny. To by přitom ještě před několika lety bylo považováno za nemyslitelné. Není jisté, co se dnes v otázce dohody s Řeckem a Íránem přihodí. Je však zcela jisté, že od 1. července se začne psát důležité období mezinárodní politiky,“ uzavírá Patrikarakos.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: pro

Mgr. Ondřej Kolář byl položen dotaz

návrat Ukrajinců

Je podle vás fér někoho nutit jít válčit, když nechce, a lze takové lidi vůbec nějak motivovat? Jestli někdo před válkou utekl, myslíte, že je něco, co ho přiměje jít válčit? Vždyť není nic cennějšího, než život. A jelikož se válka pro Ukrajinu nevyvíjí vůbec dobře, není třeba řešit, co bude Ukrajin...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ani Hitler si to nedovolil. Ochranný artefakt naší země vyvezen do Německa. Katolík drtí Pavla. V neděli akce

18:35 Ani Hitler si to nedovolil. Ochranný artefakt naší země vyvezen do Německa. Katolík drtí Pavla. V neděli akce

„Pokud ten pán neví, co se stalo 15. března 1939, tak je otázka, jestli je pro výkon funkce preziden…