Výroční zprávy o ČT. Co stojí za jejich neschválením? Tato slova padla přímo ze Sněmovny

14.05.2019 20:11

TÉMA Jasno o tom, že ve Sněmovně nepodpoří výroční zprávy o České televizi, má poslanec Lubomír Volný. Zprávě o hospodaření vzhledem k informacím, které má k dispozici, totiž nedůvěřuje, a protože činnost ČT je pro něj prakticky protistátní a protinárodní, tak bude hlasovat i proti schválení této zprávy. Člen Volebního výboru za Pirátskou stranu Radek Holomčík nesouhlasí s kritikou, že Česká televize někomu vyloženě straní, tedy že systémově selhává. Petr Gazdík nepochybuje o potřebnosti existence veřejnoprávních médií, zvlášť v éře fake news a sdílení nesmyslů na sociálních sítích, neprojednávání výročních zpráv lze podle něj brát jako klacek vládní koalice na Českou televizi.

Výroční zprávy o ČT. Co stojí za jejich neschválením? Tato slova padla přímo ze Sněmovny
Foto: Hans Štembera
Popisek: Česká televize, ilustrační foto

Zastánci České televize, tedy ti, jimž nadmíru vyhovuje její vysílání i způsob, jakým podává divákům zpravodajství, podepisují petici, která vyzývá, abychom bránili média veřejné služby. Píší v ní, že jsou v ohrožení, že jsou atakována politiky a jejich přívrženci. Proti této petici podporované především lidmi, kteří jsou tím či oním způsobem napojeni na televizi z Kavčích hor, se zformovali názoroví odpůrci kolem petice s názvem „Vraťme veřejnoprávní média jejich koncesionářům!“ Podle nich se obránci a obhájci ČT snaží svou akcí zakrýt své skutečné ambice, totiž naprosté a zákonem potvrzené ovládnutí veřejnoprávních médií, tzn. především veřejných prostředků.

Vedle této petiční přetlačované poměřují své síly ve věci veřejnoprávního média také zákonodárci. V Poslanecké sněmovně totiž už docela dlouho leží neschválené výroční zprávy České televize za roky 2016, 2017 i 2018, přičemž za první dva uvedené roky se to týká jak zpráv o hospodaření, tak i o činnosti ČT. V té souvislosti stojí za to připomenout si znění paragrafu 6 odstavce 3 Zákona o České televizi, který o Radě České televize říká: „Poslanecká sněmovna může Radu odvolat, neplní-li Rada opakovaně své povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo pokud Poslanecká sněmovna dvakrát po sobě neschválí Výroční zprávu o činnosti České televize nebo Výroční zprávu o hospodaření České televize“.

Nemusí jít o nátlak, Sněmovně trvá ledacos extrémně dlouho

Vzhledem k tomu, že Rada ČT působí víc jako kruhová obrana televize než její kontrolní orgán a že její členové berou svá zasedání spíše jako příležitost si při chlebíčkách a kávě poklábosit s generálním ředitelem a jeho doprovodem než jako možnost vystavit ho kritickým dotazům a připomínkám, tak by jejího rozpuštění litovali snad jen samotní radní, osazenstvo Kavčích hor a politici z několika spřízněných stran. Ale je reálné, že by Sněmovna odmítla dvě výroční zprávy a vyvolala tím pád Rady a případnou změnu generálního ředitele ČT? Má smysl taková televize, kterou musí platit všichni, ale vysílá jen pro někoho? Má pravdu nový člen RRTV Ladislav Jakl, když říká, že „stát nemá vařit pivo, péct rohlíky ani vysílat“?

Anketa

Byl podle Vás Jiří Fajt odvolán z čela Národní galerie oprávněně?

95%
3%
hlasovalo: 6973 lidí
Člen Volebního výboru, který má média v gesci, a zároveň poslanec Pirátské strany Radek Holomčík, si netroufá odhadnout, čím je neprojednání výročních zpráv způsobeno. „Sněmovně obecně některé věci trvají extrémně dlouho. Nedávno jsme schvalovali zahraniční smlouvy, které Senát ratifikoval už někdy v říjnu loňského roku. Ale nedokážu posoudit, jestli v tomhle případě to není záměr. Ze strany zejména ANO to může být i o tom, že si jednak dělají průzkumy, jak na tuhle problematiku reaguje veřejnost, nebo alespoň jeho voliči, jednak to může být forma nátlaku na vedení obou institucí, aby se ‚polepšily‘. Opravdu nedokážu říct, jestli je za tím jenom to, že Sněmovně trvají věci dlouho, nebo jde o nátlak,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Radek Holomčík.

Pokud hnutí ANO dodrží své sliby, televizní radní mohou být v klidu

Neočekává, že by ve Sněmovně došlo na opakované neschválení výročních zpráv a odvolání Rady ČT. „Pokud hnutí ANO dodrží svoje sliby, což se nestává úplně často, tak by ke dvojímu neschválení výročních zpráv dojít nemělo. Ale deklarovali, že takhle to řešit nechtějí. Jako Pirátská strana už máme nějakou dobu sepsané novely jak Zákona o České televizi, tak o Českém rozhlase, které by tuto možnost rozpuštění rad zrušily. Samozřejmě Parlament má mít právo odvolat obě rady, ale má to být na základě řádného odůvodnění a nějaké procedury, ne po opakovaném neschválení výročních zpráv. Nicméně nejsme si jisti, jestli je teď vhodná doba otevírat zákony o České televizi a Českém rozhlase,“ vysvětluje Radek Holomčík.

O oprávněnosti existence veřejnoprávních médií nepochybuje. „Tohle je politická diskuse o roli státu ve společnosti. Myslím, že veřejnoprávní média mají smysl, protože nejen vlivem nových médií žurnalistika poněkud upadá. Bohužel, ať už kvalitní investigativní žurnalistika nebo i to běžné zpravodajství stojí nějaké peníze a nejsem si úplně jistý, jestli bychom si pomohli, kdybychom to na mediálním trhu nechali jenom na komerčních subjektech. Jako Piráti jsme kritizovali Českou televizi v době, kdy to nebylo v módě, týkalo se to hlavně transparentnosti hospodaření. Ač se České televize spíš zastávám, tak vidím, že se jí občas něco třeba z hlediska vyváženosti nepovede. Ale je třeba brát v potaz, že produkuje neuvěřitelné množství zpravodajského obsahu. Rozhodně bych neřekl, že Česká televize někomu vyloženě straní, tedy že systémově selhává,“ nesouhlasí pirátský poslanec s často se objevující kritikou.

Protistátní a protinárodní činnost ČT, zprávě o hospodaření nelze věřit

Zcela jiný postoj k produkci týmu Kavčích hor má bývalý člen hnutí SPD a nyní předseda hnutí Jednotní – alternativa pro patrioty Lubomír Volný. „Nevím, co neprojednáváním výročních zpráv hnutí ANO sleduje, protože s ním dění ve Sněmovně stojí a padá. Já mám jasno, výroční zprávy o České televizi nepodpořím. Zprávě o hospodaření vzhledem k informacím, které mám k dispozici, nedůvěřuji. A činnost ČT je za mě osobně prakticky protistátní a protinárodní, takže i tady mám jasno. S názory pana Jakla v mnohém souzním, ale tento jeho názor o nulové účasti státu ve vysílání bych s ním potřeboval podrobněji probrat. Přece jen žít v zemi, kde si zpravodajství rozdělí dva až tři mediální oligarchové, by asi nebylo úplně optimální,“ říká pro ParlamentníListy.cz Lubomír Volný.

Většina poslanců opozičních stran je připravena výroční zprávy o České televizi schválit, ale zatím tuto možnost nedostala. Patří mezi ně i hnutí Starostové a nezávislí, což potvrzuje donedávna ještě jejich předseda a také člen Volebního výboru Petr Gazdík. „My jako STAN i poslanci z některých dalších stran jsme prosazovali, aby se už konečně výroční zprávy projednaly. Je možné, že si vládní koalice – vzhledem k útokům vůči veřejnoprávním médiím – nechává zadní vrátka a klacek na Českou televizi. Jsem přesvědčen o tom, že veřejnoprávní média rozhodně smysl mají. Můžeme se bavit o kvalitě, ale o potřebnosti jejich existence nepochybuji, zvlášť v éře fake news a sdílení nesmyslů na sociálních sítích,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Gazdík.

O České televizi nerozhodnou zákonodárci, ale její zaměstnanci

Pokud by přece jen méně pravděpodobná možnost dvojího neschválení výročních zpráv České televize v Poslanecké sněmovně nastala a schylovalo by se k odvolání Rady ČT a výměně ve vedení veřejnoprávní televize, mohli bychom se dočkat reprízy bouřlivých událostí z přelomu let 2000 a 2001. Tehdy se revolucionáři z Kavčích hor vzbouřili proti vedení televize za podpory „spacákových“ politiků v čele s Ivanem Pilipem a Janem Rumlem a přinutili tehdejší Poslaneckou sněmovnu, aby skákala, jak vůdci redaktorské vzpoury pískali. Výsledkem bylo odvolání Rady ČT a zvolení prozatímního ředitele Jiřího Balvína. Nepochybně by si dnes dokázali vynutit setrvání jak stávající Rady, tak i generálního ředitele, za jejichž nečinného přihlížení si médium přetvořili k hlásné troubě svých vlastních názorů. Vždyť pamětníků převzetí moci do rukou zaměstnanců je v České televizi pořád ještě dost.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Fiala to musí říct první... Úniky z tajných služeb vybraným novinářkám? „Kauza“ Bystroň. Generál varuje

8:20 Fiala to musí říct první... Úniky z tajných služeb vybraným novinářkám? „Kauza“ Bystroň. Generál varuje

Není dobré, pokud tajné služby používají média k „únikům“ ze svých dokumentů, varuje generál a bezpe…