Tripartita dnes jednání o minimální mzdě odložila na 25. dubna. Odbory žádají zvýšení o 500 korun na 8500. Zaměstnavatelé se zatím nevyjádřili. Chtějí nejdřív znát výslednou podobu opatření na podporu ekonomického růstu. "Je možné, a z mého pohledu by to dokonce bylo pozitivní, kdyby minimální mzda byla navýšena," uvedla ministryně. Řekla, že minimální mzdu měly upravovat už minulé vlády, aby se nezvětšoval rozdíl mezi životním minimem a nejnižším výdělkem. "V řadě případů už se dneska nevyplatí lidem vůbec vstát a jít do práce za minimální mzdu," míní Müllerová.
Musí se shodnout tripartita
Minimální mzdu vláda zvyšuje svým nařízením. Müllerová podotkla, že legislativní proces tak není dlouhý. Přidávat by se tedy mohlo už od července. "Pokud by to odsouhlasila vláda, nic tomu nebrání," řekla ministryně.
Vládě ale nechce předložit návrh, na němž by se neshodla tripartita. Ministři, odboráři a zástupci firem by o minimální mzdě měli jednat znovu 25. dubna.
Do té doby by jejich společná komise měla připravit materiál s kroky na podporu ekonomického růstu. Podle podoby opatření se pak zaměstnavatelé rozhodnou, zda zvýšení nejnižšího příjmu podpoří.
Minimální mzda se naposledy zvýšila v roce 2007
Hrubá minimální mzda činí 8000 korun. Naposledy se zvýšila v lednu 2007. Člověk s minimální mzdou si vydělá 7120 korun čistého. Je to 36 procent průměrné čisté mzdy, která letos dosahuje 19.765 korun. Podíl postupně klesá. Nejvyšší byl podle podkladů pro jednání tripartity v roce 2006, kdy překročil 43 procent průměrné čisté mzdy. Hrubá minimální mzda pak odpovídá asi 31 procentům průměrného hrubého příjmu, který se blíží k 25.700 korun.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: dkr
