Z Německa se stala přistěhovalecká země. Aktuální statistiky hovoří jasnou řečí

20.04.2018 21:19

Magazín Spiegel konstatuje, že přistěhovalci mění tvář Německa a jejich počet se bude i v budoucnu zvyšovat. V některých oblastech země již nyní tvoří lidé s přistěhovaleckými kořeny více než třetinu populace.

Z Německa se stala přistěhovalecká země. Aktuální statistiky hovoří jasnou řečí
Foto: Vít Hassan
Popisek: Mešita a hřbitov v Berlíně

Podle oficiálních statistik téměř 25% narozených předloni v Německu mělo matku cizinku. „Ženy zejména z Blízkého východu a Afriky se významnou měrou podílejí na zvyšování porodnosti. Již nyní má přibližně dvacet procent lidí v Německu přistěhovalecké kořeny a je zjevné, že se stalo přistěhovaleckou zemí, která se v důsledku toho rychle mění. Stále více lidí se ptá, jak bude jejich země vypadat za deset, dvacet či třicet let,“ uvádí magazín.

Kritici liberální přistěhovalecké politiky Angely Merkelové se obávají, že v Německu budou i nadále moci požádat o azyl úplně všichni a neexistuje žádná snaha přivádět do země především vysoce kvalifikované pracovníky. Mnozí se obávají, že trend, kdy i odmítnutí žadatelé o azyl v Německu zůstávají, bude nadále pokračovat. „V důsledku migrační krize přišlo do země 1,4 milionů přistěhovalců a podle odhadů v Německu nyní žije přibližně pět milionů muslimů,“ shrnuje Spiegel.

Snahy o vybudování multikulturní společnosti s sebou přinášejí celou řadu výzev. Přistěhovalci se často velmi těžko integrují a mnozí z nich ani po několika letech v zemi nehovoří německy. Úřady, lékaři či policie s nimi potom mohou komunikovat jen obtížně a snižuje se tak i jejich šance uplatnit se na pracovním trhu. Vše začíná už v mateřských a na základních školách, kde spousta žáků nemá němčinu jako mateřský jazyk a nepoužívá ji ani doma.

Jak ukazuje graf magazínu Spiegel, na základních školách v Berlíně přes 40% žáků s rodiči hovoří buď jen zřídka či dokonce vůbec německy. Přibližně stejná situace panuje také v Brémách, o něco příznivější je potom situace například v Hamburgu. Data byla získána ve školách při registraci žáků na základě rozhovorů s rodiči. Nemusí být sice úplně přesná, ale jsou v každém případě důvodem pro zamyšlení německých úřadů.

Spiegel připouští, že hlavní argument pro migraci, tedy získání vysoce kvalifikovaných pracovníků ze Sýrie a dalších zemí Blízkého východu, se neukázal jako reálný. Německým úřadům se nepodařilo získat většinu veřejnosti pro svůj multikulturní experiment také z důvodu zvýšené kriminality, která je minimálně v oblasti sexuálně motivovaných útoků připisována především mladým muslimům.


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: pro

Ing. Vojtěch Munzar byl položen dotaz

věcná diskuze

Dobrý den, máte dojem, že se na půdě Sněmovny odehrává věcná diskuze? Já mám spíš dojem, že koalice ani diskutovat nechce, že si je jistá svou většinou a naopak opozice obstruuje (většinou až moc), aby se zviditelnila. Nějaký smysluplný dialog mezi vládou a opozicí nevidím a myslím, že je chyba na o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Z utečeneckých táborů rakve za covidu nevynášeli. Profesor Žaloudík rozkrývá proč

21:45 Z utečeneckých táborů rakve za covidu nevynášeli. Profesor Žaloudík rozkrývá proč

V posledních letech důvěra v lékaře u části české populace značně utrpěla. Kvůli covidu se, podle bý…