Sociální demokracie se s hnutím ANO domluvila na tom, že chtějí s církvemi a náboženskými společnostmi jednat o snížení výše zákonem určených finančních náhrad, vyjmutí objektů stojících v areálu Pražského hradu z restituce nemovitého majetku a o účelovém zavázání vyplacených finančních prostředků. Na schůzkách s představiteli církví se podle ní „vytratilo něco jako kultura dialogu, a to jednání je o tom“. Uvedla to v pořadu Události, komentáře na zpravodajském kanálu České televize.
PaedDr. Alena Gajdůšková
Podle ekonoma pražského arcibiskupství a předsedy expertní komise církví Karla Štíchy částka určená zákonem k peněžní náhradě není nadhodnocená. „Ceny byly totiž čerpány ze státních, tedy veřejných zdrojů,“ uvedl. Senátorka Gajdůšková ovšem předpokládá další vyjednávání, kdy dvě koaliční strany předloží na stůl čísla vzešlá z materiálů svých odborníků: „Cenový rozdíl je podle nás v té výši asi 14,5 miliardy korun, přepočte-li se částka podle ceny, za kterou se prodává státní půda, poklesne asi o čtyři miliardy, v případě přepočtu podle tržních cen asi o dvě miliardy. Koaliční strany tedy požadují snížení náhrad o 10 až 12 miliard korun." Karel Štícha se k tomu nechtěl vyjádřit s tím, že „materiál jsme zatím neviděli“.
Prezident republiky naznačil, že v rámci areálu Pražského hradu by církev mohla nabýt dvě budovy do přímého vlastnictví a další dvě do správy. Podle názoru senátorky Gajdůškové ovšem „objekt Pražského hradu je symbolem státnosti a měl by tedy zůstat v majetku státu“ s tím, že dohoda o využívání některých objektů církví je jistě možná. Vlastnictví státem je podle ní i důležité z hlediska bezpečnosti hlavy státu. „Platí zákon o majetku státu,“ zdůraznila s tím, že správce státního majetku je povinný jej dobře spravovat, avšak nesmí jej „svévolně vydávat“.
Ekonom Štícha kontroval názorem, že nevidí rozdíl - ani z hlediska bezpečnosti hlavy státu – zda je budova užívána, či vlastněna.
Senátorka se obává prolomení dekretů
Rovněž Národní galerie jedná s církví o vydání majetku v držení státní instituce. Podle jejího ředitele bylo zažádáno o 519 děl, z nichž však byla již polovina vydána v 90. letech minulého století v rámci dřívějších restitucí majetku. Dle vyjádření Karla Štíchy byla u řady církevních organizací přerušena kontinuita, v době minulého režimu nemohly vést náležitou správní agendu a ne vždy je tedy možné a snadné náležitě zmapovat osud, pohyb a původ majetku. „Právně o nic nejde,“ domnívá se, neboť věří, že se vlastnictví podaří doložit.
Senátorka Alena Gajdůšková se zejména obává v případě vydání vyšebrodského oltáře „prolomení Benešových dekretů“, tedy restituční hranice k 25. únoru 1948. Nepředpokládá však, že by církve žádaly o něco, co by jim snad nepatřilo, či na co by neměly nárok.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jma
